O tom, že je voda na Měsíci víme, stejně tak už nikoho nepřekvapí její objev na Marsu. Životodárná tekutina se ale vyskytuje i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planeta Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se totiž podle všeho nachází voda, která uniká do volného prostoru. Navíc se již relativně brzy můžeme těšit na významné zpřesnění těchto informací.

Díky analýze dat, která na zemi poslal evropský teleskop Herschel, se podařilo detekovat v okolí planety drobné množství vody. Jde o pouhých šest kilogramů této látky za vteřinu. Pokud si uvědomíme, že Ceres má průměr 950 kilometrů, pak se jedná o opravdu minimální množství. Přesto se evropskému teleskopu podařilo všechno zaznamenat.

Pozorování ukazují, že voda se neodpařuje z celého povrchu, ale pouze ze dvou oblastí, které jsou kromě toho nápadné i tím, že jsou o 5% tmavší, než okolí. Možnosti, jak můžeme tento objev vyložit jsou dvě. První z nich, ta reálnější, počítá s tím, že voda je na povrchu Ceres přítomná i v jiných oblastech, ale z těchto dvou lokalit se uvolňuje kvůli jejich většímu zahřívání od Slunce. Ostatní oblasti jsou o trochu světlejší, takže odrazí více paprsků, což nestačí na vypaření vody.

Druhá, divočejší, teorie by mohla naznačovat existenci podpovrchových rezervoárů vody. Výtrysky do okolí by potom způsoboval kryovulkanismus. Stejně to ostatně funguje i na saturnově měsíci Enceladus a nedávný objev ukazuje, že podobné projevy můžeme pozorovat i na jupiterově měsíci Europa. Tato možnost ale není u Ceres příliš pravděpodobná. U obou měsíců jsou totiž hlavním pohonným motorem silné slapové síly jejich mateřských planet. Ceres je naopak ve svém okolí největším objektem, takže její interiér nemá prakticky co ovlivňovat. Navíc ani množství detekované vody (6 litrů/sekundu) příliš teorii kryovulkanismu nepřeje.

Co je ale na celém objevu nejfantastičtější? Za běžných okolností bychom se museli s aktuálním objevem smířit. Zkoumáním z okolí Země totiž nedokážeme získat přesnější údaje. Ale náhoda, nebo snad předvídavost inženýrů, tomu chtěla, že již brzy se dočkáme mnohem důkladnějších měření. K trpasličí planetě Ceres totiž míří americká sonda Dawn, která před nedávnem (léto 2011 – léto 2012) zkoumala asteroid Vesta. Shodou okolností i na něm dokázala objevit vodu, kterou sem pravděpodobně dopravily komety.

Můžeme se tedy těšit na rok 2015, kdy Dawn přiletí k trpasličí planetě Ceres a vstoupí na její oběžnou dráhu. Její citlivé detektory důkladně zmapují celý povrch trpasličí planety a výrazným způsobem zpřesní všechna momentálně dostupná data. Vždyť v současné době ani nevíme, jak přesně povrch Ceres vypadá. Jediné, z čeho vycházíme je rozmazaný snímek z Hubbleova kosmického teleskopu. Stejné je to i s rozložením vody na povrchu. Dawn prozkoumá všechny oblasti trpasličí planety a z naměřených dat budeme moci velmi přesně posoudit, kde se voda nachází a v jakém množství.

Nesmíme ale zapomínat, na teleskop Herschel, který tento objev učinil ještě předtím, než odešel do zasloužilého důchodu (viz náš starší článek). Jedná se o krásný důkaz toho, že i když už dalekohled není aktivní, pořád mohou jím nasbíraná data přinášet velké objevy. Současné teleskopy produkují takové množství snímků, že není v lidských silách všechno vyhodnocovat v reálném čase. I když tedy observatoř ukončí svou aktivní službu, mají vědci obvykle ještě na mnoho měsíců, často i let zajištěnou práci. Dnešní objev je toho krásným příkladem.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://img.scoop.it/…VgXBy9hCSn6zl72eJkfbmt4t8yenImKBVvK0kTmF0xjctABnaLJIm9
http://www.esa.int/…/Water_detection_on_Ceres_node_full_image.jpg
http://www.esa.int/…/13498504-1-eng-GB/Artist_s_impression_of_Ceres.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Ceres_optimized.jpg