Latitude
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Články
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Už jen pár hodin zbývá z roku 2024. Nebude to trvat dlouho a vládu převezme rok s pětkou na konci. Rok 2024, který právě prožíváme, se přesune do našich vzpomínek. Každý na něj asi bude vzpomínat jinak. Někdo na něj bude chtít co nejrychleji zapomenout, pro jiného bude navždy symbolem úspěchu a radostných okamžiků. Dovolte mi proto jménem celé redakce portálu Kosmonautix.cz popřát Vám všem mnoho úspěchů. Pokud pro Vás právě končící rok nebyl úspěšný, přeji Vám, aby Vám to ten nový plně vynahradil. A pokud máte na rok 2024 dobré vzpomínky, pak Vám přeji, aby byl nastupující rok minimálně stejně dobrý.
Včera jsme vám přinesli článek, který rekapituloval očekávané kosmonautické události roku 2025 v bezpilotní kosmonautice. Dnes nastal čas v tématu pokračovat, ale tentokrát se zaměříme na kosmonautiku pilotovanou. I v této oblasti totiž najdeme několik zajímavých a pozornost zasluhujících momentů, na které se můžeme těšit. NASA sice před pár týdny odsunula start mise Artemis II až na rok 2026, což znamená, že rok 2025 přišel o svůj největší tahák pilotované kosmonautiky. Jak se však sami dočtete v následujících odstavcích, zajímavých misí nám stále zůstává více než dost.
Předposlední orbitální start roku 2024 klepe na dveře. Na indickém kosmodromu Šríharikota se vše schyluje k dnešnímu startu rakety PSLV-CA s dvojicí družic SDX. „Úkolem jejich mise SpaDeX je ověřit technologii setkání, přiblížení a zadokování dvou kosmických těles na oběžné dráze,“ zmiňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Jde o kritickou znalost nejenom pro potřeby indického pilotovaného programu.“ Start je momentálně plánován na 30. prosince v 17:30. Přímý přenos agentury ISRO však začne už v 17:00 a v tomto článku najdete přehrávač přímého přenosu.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Týmy na Kennedyho středisku úspěšně otestovaly systém pro řízení startu, tedy software používaný při startu rakety SLS s kosmickou lodí orion na lunární mise z programu Artemis. Součástí hodnocení, které probíhalo v řídících místnostech Kennedyho střediska, bylo testování správné funkce softwaru, zvukových a obrazových displejů a nácvik scénáře přerušení startu. Inženýři z programu EGS (Exploration Ground Systems) rozdělili test na dvě části. Týmy nejprve zajistily, aby software, který používá tým pro vypuštění rakety SLS, zvládl více vstupů najednou. Po testování softwaru týmy provedly simulaci odpočítávání startu, která začala v čase T minus 2 hodiny a 30 minut do startu a zahrnovala testování „přepínače přerušení“, což je přepínač, který může přepnout pouze ředitel startu a asistent ředitele startu v případě, že je nutné přerušení startu na startovací rampě.
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral první statický zážeh rakety New Glenn a také udělení certifikace pro první lety tohoto nového těžkého nosiče. V dalších tématech nás čeká jeden čínský neúspěšný start, kdy raketě Kinetica-1 selhal třetí stupeň. Společně s tím se ohlédneme za čínskými starty v roce 2024. Dále nás čeká třeba dvoutisící start rakety z rodiny Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
O startu Falconu 9 s čtveřicí malých družic od firmy Astranis, které mají pracovat na geostacionární oběžné dráze, jsme psali už dvakrát. 21. prosince byl start zastaven při náběhu raketových motorů a pokus o start další den SpaceX odvolala, protože potřebovala více času na sběr informací a řešení problému. Nakonec inženýři přistoupili k výměně celého prvního stupně za jiný exemplář a raketa je tak připravena ke startu. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás uvidíme na našem živě a česky komentovaném přenosu.
Nejbližším sousedem planety Země je její Měsíc, avšak dodnes lidstvo fyzicky prozkoumalo pouze asi 5 % jeho povrchu. Teprve v roce 2023 vědci na základě dat z éry programu Apollo a podrobnějších studií provedených v letech 2011–2012 americkou sondou GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) definitivně potvrdili, že Měsíc má kapalné vnější jádro, které má v sobě pevné vnitřní jádro. Jak NASA a její partneři pokračují v plánech na průzkum Měsíce v rámci programu Artemis, který připravuje půdu pro budoucí mise s lidskou posádkou na Mars, prohlubování našich znalostí o 4,5 miliardy let starém Měsíci pomůže vědcům a astronautům nalézt nejbezpečnější způsoby, jak provádět výzkum, žít a pracovat na jeho povrchu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
