Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Články
Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.
V minulém dílu jsme informovali o tom, že společnost Thales Alenia Space dokončila svařování primární struktury modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, která má být provozována na oběžné dráze Měsíce. Modul HALO je na levé straně fotografie už vyjmutý z přípravku, ve kterém byl svařen. Na pravé straně fotografie jsou připraveny k vzájemnému svaření díly pro mezinárodní obytný modul I-Hab. A právě tomuto modulu se budeme v dnešním dílu věnovat.
Že Vám název OSIRIS-APEX nic neříká? Jde o nové pojmenování mise OSIRIS-REx určené pro její nadstavbovou fázi. Sondu nyní čeká první velká zkouška této nové etapy, při které míří k planetce Apophis. Sonda proletí blíže ke Slunci, než kdy dříve a vystaví své systémy vyšším teplotám, než na jaké byly navrženy. Do bodu nejblíže ke Slunci (perihelia) se sonda dostane 2. ledna 2024, kdy se bude nacházet jen 74 milionu kilometrů od naší hvězdy. To odpovídá zhruba polovině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, takže sonda bude ke Slunci blíže než planeta Venuše. To znamená, že se sonda dostane ke Slunci o 40 milionů kilometrů blíže, než na co byla navržena. V době vzniku sondy se totiž s nadstavbovou návštěvou Apophisu nepočítalo a sonda měla pouze odebrat vzorky z planetky Bennu a dopravit je na Zemi.
V minulém díle jsme zakončili povídání o vztlakovém stroji HL-10 z dílny střediska NASA v Langley. Tím jsme vlastně ukončili i „zlatou éru“ vztlakových těles, která se pravděpodobně již nikdy, v takové míře, neuskuteční. Samotný vývoj vztlakových těles a nasbírané poznatky byly použity při vzniku raketoplánu, i když podle mnohých bylo možné dovést vývoj mnohem dál než jen k raketoplánu. Nyní se přesuneme k jednotlivým strojům, které vznikaly spíše jako možná alternativa k vesmírnému provozu či jako záchranná možnost pro vesmírné stanice. Asi nikoho nepřekvapí, že tito následníci vychází z původní zlaté éry této kategorie. Je to nakonec i logické, protože celý program výzkumu byl velmi podrobný a zahrnoval celý profil letu i podrobné zkoumání aerodynamiky těchto specifických strojů.
Dne 29. listopadu vydala NASA oznámení o problémech s jedním ze tří gyroskopů Hubbleova teleskopu. Teleskop automaticky přešel do bezpečnostního režimu, všechny přístroje jsou stabilní a teleskop je obecně v dobrém stavu. Důvodem přechodu do bezpečnostního režimu byl jeden z gyroskopů, který začal poskytovat chybné údaje úhlových rychlostí pro orientaci celého teleskopu. Kvůli přechodu do bezpečnostního režimu jsou nyní vědecké operace pozastaveny a teleskop vyčkává na příkazy ze Země. Poprvé přešel teleskop do bezpečnostního režimu 19. listopadu, tehdy se podařilo operačnímu týmu situaci vyřešit a obnovit běžný provoz teleskopu. Nestabilní gyroskop ale způsobil další výpadek již 21. listopadu a po další obnově došlo ke stejné situaci opět 23. listopadu. Agentura v prohlášení uvedla, že inženýři problém studují, ale zatím neodhadli, kdy se vědecký provoz obnoví. Hubbleův teleskop může pracovat i s jedním gyroskopem, i když s určitou ztrátou produktivity, jako je nemožnost provádět některá pozorování sluneční soustavy. Hubbleův teleskop má celkově šest gyroskopů, které byly instalovány při poslední páté misi STS-125 s raketoplánem Atlantis, provedené v roce 2009. Od roku 2009 postupně přestala fungovat polovina z těchto gyroskopů. Problémy Hubbleova
Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.
Technici a inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville nedávno nainstalovali sestavu tzv. „frangible joint“ na adaptér, který bude spojovat centrální a horní stupeň rakety SLS. Adaptér o tvaru kužele se označuje jako LVSA (launch vehicle stage adapter) bude součástí rakety, která vyrazí na misi Artemis III k Měsíci. Frangible joint se nachází v horní části adaptéru a funguje jako oddělovací mechanismus. Je navržen tak, aby se při přijetí pokynu rozpadl, čímž umožní horní části rakety SLS (tedy hornímu stupni a lodi Orion) rychle se oddělit od centrálního stupně a adaptéru LVSA.
Technologický gigant Amazon přidává do seznamu nosičů pro budování své družicové sítě novou raketu. Oznámení z 1. prosince informovalo veřejnost, že si firma objednala tři starty raket Falcon 9 od SpaceX, v rámci kterých mají být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveny jednotlivé porce družic pro Projekt Kuiper. Šlo vskutku o nečekané rozhodnutí, jelikož firma SpaceX zůstala v létě 2022 mimo hru, když Amazon oznámil zajištění 77 startů, které mají obstarat rakety Ariane 6 od Arianespace, New Glenn od Blue Origin a Vulcan od United Launch Alliance. Tato velká objednávka navíc přišla poté, co si firma obstarala 9 startů raket Atlas V od United Launch Alliance. První z těchto devíti startů byl v říjnu využit k vynesení dvou prototypů družic, jelikož raketa Vulcan nabírá zpoždění.
Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován 2. listopadu a zatím vykazuje optimální fungování. SWISS využívá dvou senzorových jednotek, z nichž každá poskytuje jedinečné 360° zorné pole. Obě jednotky jsou nainstalovány kolmo vůči sobě. Přístroj nyní úspěšně měří ionty slunečního větru, především protony a alfa částice. Histogram energie zachycených vzorků vytvořený z dat nasbíraných jedním senzorem v průběhu dvou listopadových dnů ukazuje variace v počtech protonů (H+) a alfa částic (dvakrát ionizované helium He2+). Zaznamenání těchto variací poskytuje souhrnný pohled na chování slunečního větru. Schopnosti přístroje SWISS měřit směr umožňují provádět přesná měření protonů a jader hélia. Tyto poznatky cílí na dlouhodobé otázky o vlastnostech slunečního větru, s ním souvisejících procesech a jejich vlivu na Zemi. Změna v poměru mezi protony a alfa částicemi, které SWISS
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.