sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Look Up

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.

ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.

Dawn Aerospace

Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.

Články

Stísněný interiér Sojuzu

Kosmický šatník 8. díl

Spolu s nástupem vícemístných kosmických lodí vyvstala v Sovětském svazu otázka, jak do poměrně stísněného prostoru natěsnat tři kosmonauty. První let programu Voschod naznačil, jakým směrem se v tomto smyslu budou Sověti ubírat. Tři odvážlivci na palubě Voschodu-1 letěli ve vlněných kompletech, sestávajících z kalhot a bundy. Nepočítalo se s žádným prostředkem pro ochranu jejich životů v případě dekomprese. Důvěra ve správnou funkci a odolnost konstrukce sovětských lodí byla velká. Způsob myšlení se pak „přelil“ i do programu Sojuz. Ani tam se nepočítalo se skafandry – Sojuz měl být trojmístný a ve skafandrech by se do návratového modulu trojice kosmonautů vešla jen stěží. I Sergej Koroljov se nechal unést důvěrou ve vlastní technologii a prohlásil, že „(…) pracovat uvnitř lodi ve skafandru je něco podobného, jako pracovat uvnitř ponorky v potápěčském obleku.“ První posádky Sojuzů tak opět navlékly pouze vlněné sportovní komplety a věřily v příznivý osud. Ten jim však neměl být nakloněn donekonečna…

Logo kosmonautix.cz

ANKETA: Co bylo druhým největším momentem roku 2015?

Rok 2015 skončil a přinesl nám mnoho zajímavých událostí. Jelikož jsme na koni roku uspořádali anketu o nejočekávanější událost roku 2016, tak se přímo nabízí, abychom nyní udělali anketu novou, která se bude pídit po momentech roku 2015. Upřímně řečeno ale vítěze už s největší pravděpodobností máme. Průlet New Horizons kolem Pluta nemohlo překonat nic. Jelikož nejde o nějakou mimořádně důležitou anketu, rozhodli jsme se tentokrát pro malý trik – vítěze známe a v anketě se bude hlasovat o pořadí na dalších místech.

Příprava rakety Atlas V

Američané objednali dalších 20 ruských motorů RD-180

Titulek článku je možná zbytečně dlouhý, ale kombinace dvou rivalů v názvu prostě musí tahat za oči. Jak je to vůbec možné v dnešním světě? Vždyť na Rusko je uvaleno málem embargo a západní svět se snaží bojkotovat ruské výrobky. A v této situaci se dovídáme, že korporace ULA (United Launch Alliance) si u ruské společnosti Eněrgomaš objednala dalších dvacet motorů RD-180, které pohání výkladní skříň americké kosmonautiky, raketu Atlas V. Na celém nákupu je pozorouhodný také fakt, že tyto motory pomohou vynést americké vojenské satelity a prodlouží tak Atlasům schopnost létat až do první poloviny dvacátých let tohoto století.

Nové fotky komety od Rosetty

Podle původních plánů měla veleúspěšná mise sondy Rosetta skončit s rokem 2015. Jenže to by byla veliká škoda. Jak ukazují fotky, které na Zemi dorazily v posledních dnech, kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko totiž dokáže neustále překvapovat. Hra světla a stínu dosahuje na mimořádně nepravidelném tvaru jádra nepředstavitelné rozmanitosti, ze které přechází oči. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme se třemi snímky, které nám Rosetta poslala v období přelomu let 2015 a 2016.

Kosmotýdeník 172. díl (28.12.2015 – 3.1.2016)

Právě vychází poslední Kosmotýdeník s datem k roku 2015 a zároveň první roku 2016. I tentokrát se podíváme na zajímavé události, které formovaly právě uplynulý týden v kosmonautice. Závěr roku nebyl plný kosmických událostí, mnozí odpočívali a i v agenturách byl cítit menší útlum. Avšak v Číně se pracovalo na plno, podíváme se proto na poslední start minulého roku, který vynesl čínský satelit Gaofen 4. Prozkoumáme i dění ve SpaceX, odkud pronikají zprávy o stavu prvního stupně, který se vrátil, a nejsou to vůbec špatné zprávy. Nevynecháme ani další události a nabídneme i pravidelný souhrn toho, co jsme během týdne napsali na Kosmonautixu. Hezkou neděli a dobré čtení.

prosinec2015 zdroj:http://spaceflight101.com

Vesmírné výzvy – Prosinec 2015

Na začátku nového roku 2016 vám přinášíme Vesmírné výzvy, které nabízí to nejdůležitější a nejzajímavější z kosmonautiky za měsíc prosinec. V uplynulém měsíci se toho v kosmonautice událo tolik, že aktuální díl svou stopáží atakuje rekordních 35 minut. Místo obligátních třech až čtyřech velkých témat, vás jich čeká rovnou osm! Největší událostí, která se zapsala do dějin kosmonautiky, bylo samozřejmě měkké přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Nová americká éra – 1. čtvrtletí 2016

Před čtvrt rokem jsme vydali článek, který rekapituloval očekávané události, které souvisí s přípravou na novou éru americké kosmonautiky, tedy na období, jehož vlajkovými loděmi budou raketa SLS a kosmická loď Orion. Už v roce 2018 toto duo vyrazí na první, zatím ještě nepilotovaný let. Už teď je jasné, že půjde o překonání dvou amerických rekordů, které se váží k lodi schopné vozit lidskou posádku. Překonána bude jak největší vzdálenost od Země (tento primát zatím drží Apollo 13 – 400 000 km), tak i délka samostatného letu (tento primát patří misi STS-80 – 17 dnů 16 hodin).

Rok 2015 z pohledu našeho portálu

Máme za sebou hodnocení roku 2015 z pohledu globální kosmonautiky, seznámili jsme se i s výhledem na očekávané události roku 2016. Tento článek proto završí rekapitulační období přelomu roků a podíváme se na to, jak si v průběhu roku vedl náš portál. Jestli Vás tedy zajímá, jak se nám za rok 2015 zvýšila návštěvnost (i díky Vám, kdo tento článek čtete), můžete se těšit na grafy a detailní rozbory. Děkujeme Vám za věrnost, kterou jste nám ve starém roce prokazovali a doufám, že vloženou důvěru nezklameme ani v roce novém.

Co nás čeká v roce 2016?

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.