Orbital Reef
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Články
Jestli se říká, že jsou góly kořením hokeje, pak bychom mohli říct, že emoce jsou kořením kosmonautiky. A šéfkuchař osud nám tenhle týden naservíroval menu, že by s ním měli problém i otrlí jedlíci zvyklí na extrémní dávky Scovilleho jednotek. V uplynulých dnech nám totiž aktuální události napumpovaly do krve koňskou dávku několika silných emocí – radosti, překvapení i strachu – Falcon Heavy se dočkal premiérového zážehu, dozvěděli jsme se o nečekaném stupni i nákladu rakety Electron a báli jsme se o Ariane 5, která nakonec svůj úkol i přes problémy splnila. Pokud si chcete přečíst rekapitulaci uplynulého týdne, nebo se podívat na témata, která jsme v článcích nepokryli, je tu pro Vás Kosmotýdeník.
O tom, že se zkouška záchranného systému lodi Orion (AA-2) nezvykle urychlila o několik měsíců, jsme na našem webu psali již vloni v listopadu. Firma Orbital ATK, která má velké zkušenosti s výrobou motorů na tuhé palivo a tak dostala na starost i motory pro záchrannou věžičku Orionu, se před pár dny na Facebooku pochlubila fotkami z její výroby. Hlavní motor je již odlitý a podstoupil i nedestruktivní inspekci. Ke zkoušce samotné dojde v dubnu 2019 a jejím úkolem bude ověřit, zda záchranný systém Orionu dokáže odnést kabinu pryč od nebezpečné rakety.
Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.
Start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních družic SES 14 a Al Yah 3 proběhl včera ve 23:20 našeho času hned na začátku startovního okna. Ovšem průběh startu nemůžeme označit jako běžný. Krátce po oddělení centrálního stupně došlo ke ztrátě telemetrie z rakety, což se projevilo nejen tím, že zmizely údaje o výšce a rychlosti ve spodní liště přenosu, ale zasekla se i žlutá linka grafu ukazující výšku nosiče nad Zemí. Situace je momentálně značně nepřehledná a proto zakládáme tento mimořádný článek, ve kterém se pokusíme přinášet aktuální informace.
EDIT 5:06 : Podle posledního tiskového prohlášení Arianespace se zdá, že problém byl pouze ve výpadku telemetrie. Obě družice se oddělily od nosiče a komunikují se svými řídicími středisky.
Ne, nebojte se, nebudeme zde probírat částicovou fyziku. Zůstaneme věrni naší oblíbené kosmonautice a podíváme se na nedávný start z Nového Zélandu, odkud lehká raketa Electron vynesla do kosmu tři cubesaty. O úspěšném uvedení první „elektrické“ rakety do provozu jsme psali v Kosmotýdeníku, kde můžete zhlédnout i záznam startu. Záhy po něm oba zákaznící (Planet a Spire Global) potvrdili navázání komunikace se svými satelity a tím se zdálo být hotovo. Společnost Rocket Lab však pod aerodynamickým krytem Electronu měla schované jedno překvapení.
Kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně by se měl dnes pár desítek minut před půlnocí dočkat prvního letošního startu. Na odpalovací rampě stojí raketa Ariane 5, která by odsud měla startovat ve 23:20 našeho času. Na supersynchronní dráhu má vynést jako obvykle hned dvě telekomunikační družice – SES 14, která svým signálem obslouží Severní, Střední i Jižní Ameriku a Al Yah 3, která je určena pro potřeby Afriky a Brazílie. V dnešním článku máte možnost sledovat celý start živě.
Dost možná jsme byli včera svědky události, která se zapíše do dějin kosmonautiky. To prokáže až budoucnost. Jisté je, že včera došlo ke statickému zážehu nejsilnější rakety současnosti. Vůbec poprvé se k životu probralo rovnou 27 motorů Merlin 1D, které při startu poženou k obloze těžkotonážní raketu Falcon Heavy z dílny SpaceX. Pojďme si v tomto článku připomenout cestu, která k tomuto milníku vedla a nakoukněme také do nejbližší budoucnosti. Start této rakety se totiž po včerejšku výrazně přiblížil.
Nejsilnější raketa současnosti, tedy Falcon Heavy, se v posledních dnech stará o pravidelné dávky adrenalinu do krevního oběhu fandů kosmonautiky. První pokus o statický zážeh přišel 11. ledna, ale tehdy došlo jen k cvičnému tankování rakety. Další pokusy byly vždy stornovány, protože technici potřebují mít naprostou jistotu, že vše proběhne v pořádku. Nikdo nechce riskovat poškození rakety nebo startovní rampy. Další čáru přes rozpočet udělal neschválený federální rozpočet, po kterém přišlo období, během kterého by zážeh nebylo možné provést. Problémy se ale rychle vyřešily a tak nás dnes čeká šest hodin dlouhé okno, které se otevírá v 18:00 a zavírá o půlnoci. V tomto článku naleznete aktuální informace o průběhu zkoušky.
Obor astronomie gravitačních vln je nové teprve nedávno otevřené okno do vesmíru. Po úspěšném otestování konceptu pozorování těchto vln přímo ve vesmíru prostřednictvím sondy LISA Pathfinder, chystá Evropská kosmická agentura plnohodnotnou misi LISA sestávající ze tří družic. „Laserová interferometrická kosmická anténa“ (Laser Interferometer Space Antenna) sice má startovat až v roce 2034, nicméně už nyní probíhají pilné přípravy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.