sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
Články
To byl týden! InSight úspěšně odstartovala a míří k Marsu, Falcon 9 Block 5 prodělal první statický zážeh, ve Slaném byl spatřený deflektor pro rampu Ariane 6, v Číně odstartovala raketa a vynesla družici APStar-6C a mnoho dalšího. V Kosmotýdeníku se na většinu věcí ještě jednou podíváme. Hlavním tématem však bude cenný náklad, který přivezl Dragon zpět na Zemi z Mezinárodní kosmické stanice. Nevynecháme však ani povedené snímky ze startu mise InSight. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Před pouhými několika hodinami odstartovala z kalifornského pobřeží raketa Atlas V, na jejímž vrcholu byl vynesen další z dlouhé řady průzkumníků Rudé planety. Sonda InSight, která se zaměří na studium vnitřní struktury Marsu, se už nachází na přeletové trajektorii a k našemu planetárnímu sousedovi dorazí v listopadu letošního roku. Jedná se o první sondu vydávající se k Marsu od roku 2016, kdy odstartovala evropská mise ExoMars s družicí TGO a částečně úspěšným demonstrátorem Schiaparelli. Pokud pak v listopadu proběhne úspěšné přistání, bude InSight první sondou zkoumající Mars z povrchu od přistání vozítka Curiosity v roce 2012. Na povrchu Rudé planety by tak měly poprvé v historii současně pracovat tři stroje – spolu se sondou InSight je to MSL Curiosity a nestárnoucí vozítko Opportunity.
Před dvěma měsíci vyšel na našem webu článek popisující velmi slibný projekt nazvaný Kilopower. Jde o technologický demonstrátor technologií pro malý jaderný reaktor, který by mohl dodávat poměrně zajímavé množství elektrické energie pro budoucí obydlené základny. Uplynulo zhruba osm týdnů a my můžeme na tento článek navázat novými informacemi. Už jen to je potěšující, ale ještě lepší je, že ty informace jsou pozitivní. NASA totiž ve spolupráci s Národním úřadem pro nukleární bezpečnost NNSA úspěšně demonstrovala celý systém, který by mohl poskytnout dlouhodobý bezpečný zdroj energie mimo zemský povrch.
V loňském roce jsme se nedočkali žádného meziplanetárního startu, zato letos si užijeme plnými doušky. Falcon Heavy při své premiéře vynesl Tesla Roadster na dráhu kolem Slunce, která dosahuje až k oběžné dráze Marsu, nyní nás čeká podobný start, jen s tím rozdílem, že Atlas V vynese lander InSight, který má na Marsu přistát. Sonda je unikátní svým určením – bude zkoumat vnitřní strukturu Rudé planety a aby toho nebylo málo, tak jí budou dělat společnost dva cubesaty. Pojďme si společně vychutnat jeden z nejzajímavějších momentů letošního roku.
Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru. K tomu používá velmi zajímavou metodu, při které vždy na několik dní sníží nejnižší bod své dráhy tak, aby prolétávala skrz nejvyšší vrstvy atmosféry. Měřící senzory na sondě jsou tak během těchto „ponorů“ v přímém kontaktu s atmosférou planety. Ano, podle našich standardů jde pořád prakticky o vakuum, ale vědecky jsou taková měření mimořádně cenná. Senzory totiž pro svá přesná měření nepotřebují mnoho molekul. Tým kolem sondy se nyní pochlubil i technickými detaily manévrů, které sondu z ponoru vyvedly. A protože víme, že mnoho našich čtenářů o podobné technické libůstky stojí, rádi Vám je zprostředkujeme.
Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG), či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.
Pravidelný měsíční videosouhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice, tentokrát nabídne čtyři velká témata. Prvním je vypuštění lovce exoplanet TESS, jenž naváže na výzkum legendárního teleskopu Kepler. Dále se s lodí Dragon vydáme vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na oběžné dráze okolo Země se usadil další z velké rodiny environmentálních výzkumníků a sice Sentinel 3B. Na závěr si představíme novou raketu OmegA od firmy Orbital ATK.
Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.
SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
