sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

NICER je mimo provoz

Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.

Články

BepiColombo

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Japonsko letí k Merkuru

Kolotoč zajímavých startů v roce 2018 se točí vysokou rychlostí a stále na něm zůstává jeden mimořádně atraktivní cíl. Opět se poletí mimo zemské gravitační pole a navíc k cíli, kolem kterého zatím obíhala jen jedna sonda. Evropsko-japonský projekt BepiColombo chce na oběžnou dráhu kolem planety Merkur usadit dvě samostatné sondy – evropskou MPO a japonskou MMO. Ke startu se použije nejsilnější evropská raketa Ariane 5, ale i tak bude let k Merkuru trvat sedm let.

Electron poletí příští rok poprvé z USA

Americká společnost Rocket Lab ve středu 17. října oznámila, že si pro vybudování své první startovní rampy na území USA vybrala ostrov Wallops ve Virginii, konkrétně pak jde o již existující kosmodrom Mid-Atlantic Regional Spaceport. Tato volba neznamená opuštění současné startovní rampy na Novém Zélandu, spíše jde o rozšíření možností. Tato zpráva přišla zhruba měsíc před očekávaným startem rakety Electron z Nového Zélandu. Mise nazvaná It’s Business Time, bude pro raketu Electron prvním plně komerčním startem po dvou testovacích misích v letech 2017 a 2018.

thumbnail

Návrat k poslovi bohů – 2. díl

V sobotu jste si na našem webu mohli přečíst úvod do našeho nového seriálu Návrat k poslovi bohů, který vás seznámil s hrubými rysy evropsko-japonské mise BepiColombo. Slíbili jsme, že budeme následující díly vydávat každou sobotu, což i nadále platí. Dnešek ovšem bude drobnou výjimkou. Evropská kosmická agentura totiž vydala video, které svým obsahem výborně doplňuje náš první díl seriálu a bude rozhodně smysluplnější Vám jej nabídnout s našimi českými titulky ještě před startem sondy, než abychom zatvrzele čekali na další sobotu. Ve videu uvidíte záběry z čisté místnosti na evropském kosmodromu v Kourou, kde půl roku probíhaly finální přípravy na start, nebo se například dozvíte, čím je mise BepiColombo tak významná.

Evropské solární sondy

Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).

Družice ICON (Ionospheric Connection Explorer)

Odpočítáváme do startu družice ICON

Na konci října, tedy již za pár dní (zatím to vypadá na 26. října), by se měla do vesmíru dostat nová americká vědecká družice. Jmenuje se ICON, což je zkratka názvu Ionospheric Connection Explorer a na palubě nese přístroje pro kontaktní i dálkový průzkum. Vědci si od ní slibují zlepšení chápání procesů v rozhraní mezi zemskou atmosférou a vesmírem. ICON by mohl pomoci pochopit, jak jsou procesy v této oblasti závislé na kosmickém i atmosférickém počasí. Porozumění jevům v tomto dynamickém prostředí je důležité, protože tyto procesy ovlivňují družice i astronauty na oběžné dráze. NASA připravila k tomuto startu povedené odpočítávání, když ke každému číslu našla něco, co souvisí s touto misí.

Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje

Než se začne používat dvoumotorový horní stupeň Centaur, bude nejsilnější verzí rakety Atlas V konfigurace 551 s pětimetrovým krytem a pěti urychlovacími bloky. Právě v této konfiguraci, která byla použita třeba pro vypuštění mise New Horizons by měla raketa odstartovat z floridské rampy číslo 41 už zítra. Na palubě se nachází družice AEHF 4, kterou pro americké letectvo postavila společnost Lockheed Martin. Jak již název napovídá, jedná se o čtvrtého zástupce systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který armádě zajišťuje spojení centrály s veliteli po celém světě – ať už jsou na pevnině, moři nebo ve vzduchu. AEHF-4, který bude pracovat na geostacionární dráze, je zástupcem zabezpečené komunikační sítě nové generace a pyšní se třeba vylepšenou odolností proti rušení. Tomu odpovídá i jeho cena – více než 1 miliarda amerických dolarů. Družice z hmotností 6 168 kg se na oběžné dráze připojí k dalším třem satelitům, které vynesly rakety Atlas V v letech 2010, 2012 a 2013.

Orbitální komplex Mir

Svět nad planetou (1. díl)

Po prvních krůčcích lidí do vesmíru na začátku šedesátých let minulého století, během nichž kosmonauti a astronauti dokázali, že lidský organismus dokáže fungovat v podmínkách mikrogravitace alespoň po omezenou dobu, bylo pouze otázkou času, kdy budou na oběžnou dráhu vypuštěna zařízení, na jejichž palubách se člověk stane alespoň zčásti druhem „homo cosmicus“. Zrodily se první orbitální stanice. Z dnešní perspektivy se může zdát úsměvným nadšení nad několika týdny strávenými ve vesmíru, nicméně pro tehdejší laickou i odbornou veřejnost byla doba prvních stanic neustálým posouváním hranic při současném očekávání bariéry, skrze kterou už lidské tělo nebude schopno proniknout. Ve stejné době probíhal závod obou kosmických velmocí v několika rovinách jak v civilní, tak ve vojenské odnoži kosmonautiky. O to větší naději pak přineslo tání bariér v první polovině sedmdesátých let, jež vyvrcholilo společným letem sovětského Sojuzu a amerického Apolla. Naděje na postupné sbližování obou rivalů však vzaly záhy zasvé a brzy byly vzájemné vztahy opět na bodu mrazu. Když se v roce 1986 vydal za hranice atmosféry první modul sovětské stanice nové

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.