sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
7. února letošního roku se zástupcům indické kosmické agentury ISRO podařilo provést zkušební zážeh kryogenního raketového motoru plně domácí výroby CE-20, který má pohánět horní stupeň rakety LVM-3. Při zkoušce byl otestován víceprvkový zapalovač ve vakuu, což simuluje zážeh motoru v kosmickém vzduchoprázdnu. Test proběhl na stanovišti High Altitude Test Facility, které je součástí střediska agentury ISRO pro vývoj pohonných systémů u hory Mahendragiri v nejjižnějším indickém státě Tamil Nadu. Jak už bylo zmíněno výše, během této zkoušky došlo k zážehu ve spalovací komoře pomocí víceprvkového zapalovače ve vakuu, přičemž tlak v nádržích odpovídal podmínkám, které mají podle očekávání převládat v čase restartu motoru horního stupně za letu. Chování motoru na testovacím stanovišti během testu bylo normální a podle očekávání.
V polovině ledna jsme Vás informovali o tom, že firma Vast přesunula na testovací stanoviště v kalifornském Mojave kvalifikační model primární struktury první komerční kosmické stanice. 6. února se společnost pochlubila tím, že zahájila jeho zkoušky. Tak trochu podle všeobecného očekávání také posunula termín startu stanice Haven-1 na rok 2026. Zmíněný začátek testů obnášel základní zkoušku, při které byly útroby modelu natlakovány na 1,8 násobek normálního tlaku a chybět nemohla ani zkouška těsnosti.
Kosmický prostor není moc bezpečné místo. Během kosmického letu hrozí lidem i přístrojům riziko vystavení vysokým úrovním záření. Bez dostatečné ochrany mohou přístroje vypovídat službu a astronauti čelit závažným zdravotním problémům. Tým výzkumníků z univerzity v belgickém Gentu nyní testuje potenciál 3D tištěných hydrogelů, materiálů, které mohou pohltit velké množství vody a mohly by sloužit jako vysoce efektivní radiační štíty.
Společnost Astrobotic 5. února v prohlášení oznámila, že koncem letošního roku dopraví do okolí jižního pólu Měsíce lunární vozítko postavené firmou Venturi Astrolab. Rover FLIP (FLEX Lunar Innovation Platform) bude hlavním nákladem landeru při misi Griffin-1, který má přistát do regionu Nobile blízko jižního pólu Měsíce. Pittsburská firma Astrobotic několik měsíců hledala náklady pro misi Griffin-1 poté, co NASA vloni v červenci oznámila, že tento lander nevyužije pro misi svého roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover), ale ponechá si zakázku na komerční lunární užitečný náklad, která byla společnosti Astrobotic zadána pro doručení roveru VIPER. Agentura také uvedla, že by namísto VIPERu mohla poslat k Měsíci hmotnostní simulátor, ale místo toho dovolí firmě Astrobotic hledat komerční náklady, které by mohly VIPER při této misi nahradit.
Agentura NASA 3. února oznámila, že ve spolupráci s průmyslovými podniky hledá americké návrhy, aby posunula plány na zajištění partnerství veřejného a soukromého sektoru na přistání a provoz mise roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na Měsíci. Přístroje na jeho palubě jsou schopny demonstrovat schopnost amerického průmyslu hledat led na povrchu Měsíce a shromažďovat vědecká data. Zveřejněné oznámení o přijímání návrhů na partnerství obnáší jednak instrukce pro návrh, ale i kritéria, podle kterých se bude vše vyhodnocovat. Zájemci by s přihlášením neměli otálet – návrhy totiž NASA přijímá do 20. února. Po vyhodnocení předložených návrhů bude agentura vyžadovat, aby respondenti předložili druhý, podrobnější návrh. Očekává se, že NASA rozhodne o misi VIPER letos v létě.
Tři měsíce po startu z Kennedyho kosmického střediska na Floridě zbývá americké sondě Europa Clipper k jejímu cíli (vstupu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 2030) ještě 2,6 miliardy kilometrů. Jakmile se dostane k největší planetě Sluneční soustavy, bude (po nezbytných úpravách dráhy) moci začít pořizovat podrobné snímky ledového měsíce Europa, k čemuž využije své vědecké kamery. V současné době jsou ale v centru pozornosti jiné kamery, jejíchž úkolem je fotografovat velmi vzdálené okolí sondy.
Nedávno vypuštěná indická družice zůstala po závadě na palubním pohonném systému uvězněná na dráze přechodové k dráze geostacionární. Indická kosmická agentura ISRO oznámila 2. února, že družici NVS-02, která byla vypuštěna 29. ledna, potkal problém s pohonným systémem, který jí zabraňuje zvyšovat oběžnou dráhu. Agentura vydala prohlášení na svých webových stránkách, ale jinak celou událost nerozebírá. „Činnosti pro zvýšení oběžné dráhy vedoucí k usazení družice do vyhrazeného slotu nemohou být provedeny kvůli tomu, že se neotevřely ventily pro přívod okysličovadla do raketových motorů,“ stojí v prohlášení.
I s pomocí umělé inteligence se výzkumníkům podařilo objevit čerstvý kráter vytvořený dopadem cizího tělesa, který rozechvěl materiál až do pláště rudé planety. Meteoroidy dopadající na Mars vytvářejí seismické signály, které se mohou dostat hlouběji, než se dříve myslelo. K tomuto zjištění dospěly ve svých odborných článcích dvě skupiny vědců, které porovnávaly seismická měření z landeru InSight s impaktními krátery zpozorovanými sondou MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Prvním živě a česky komentovaným přímým přenosem letošního února bude mise, při které Falcon 9 vynese dvě snímkovací družice WorldView Legion od společnosti DigitalGlobe. Jelikož se jedná o lehký náklad (dohromady okolo tuny a půl), který letí pouze na nízkou oběžnou dráhu Země, bude mít počtvrté použitý první stupeň dostatek pohonných látek k tomu, aby se mohl vrátit na pevninu. Těšit se tedy můžeme na další pokus o přistání prvního stupně na pevninské ploše LZ-1. Ostatně stejné to bylo i u předešlých dvou startů s tímto nákladem (v květnu a srpnu 2024).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil s mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“) jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze na pomocí letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
