sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
Na přiloženém snímku vidíme dva inženýry z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley, kteří dokončují tzv. fit check (zkoušku usazení) dvou polovin atmosférického pouzdra, které bude studovat oblačnost planety Venuše a hledat v ní stopy života. Projekt vede firma RocketLab ve spolupráci s Massachusetts Institute of Technology a jedná se o první privátní misi k nějaké planetě. Úkolem agentury NASA je pomáhat komerčnímu vesmírnému podnikání tím, že poskytuje odborné znalosti v oblasti tepelné ochrany malých kosmických sond.
Malá americká sonda Lunar Trailblazer pomůže vědcům lépe porozumět tomu, kde se na Měsíci nachází voda, v jaké formě existuje, kolik jí tam je a jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tato sonda se na svou cestu vydala 27. února na Falconu 9 a jejím úkolem má být rozlousknutí otázky, která už dlouho vrtá vědcům hlavou: „Kde je na Měsíci voda?“ Sondě potrvá několik měsíců, než dorazí na oběžnou dráhu Měsíce. Do té doby máme možnost se o ní něco dozvědět, proto NASA připravila přehled šesti věcí, které bychom o ní měli vědět.
Úterý nám krátce po začátku dne ve stylu zahájí svým startem Super Heavy Starship, která se vydá na svou již osmou testovací misi. Ta má stejné cíle jako ta předchozí, která se bohužel nevydařila, jelikož Starship S33 byla kvůli harmonické odezvě, která poškodila rozvody pohonných látek, čímž došlo k únikům a následným požárům následně zničena autodestrukčním systémem. O zopakování úkolů se tak pokusí prototyp s číslem 15 u Super Heavy a 34 u Starship. Pokud Vás zajímá, v čem se liší druhá generace Starship od té první, můžete se o tom dočíst zde. I tentokrát se SpaceX pokusí o záchyt Super Heavy pomocí Chopsticks.
Přelom února a března opravdu přeje živě a česky komentovaným přenosům. Po vysílání několika startů amerických a ruských raket se nyní vrátíme do Evropy, byť start samotný proběhne z Jižní Ameriky. Dalším bodem na programu našich komentovaných přenosů je totiž druhý start nové evropské rakety Ariane 6, která si svou premiéru odbyla vloni v červenci. Téměř celá mise byla tehdy úspěšná až na úplný závěr, kdy měl horní stupeň provést deorbitační zážeh, k čemuž nedošlo. Při druhém startu bude vynesena francouzská vojenská snímkovací družice CSO-3. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
Pracovní tempo se na základně Starbase v jižním Texasu každým dnem pouze zvyšuje a je až s podivem, o jaký kus se společnosti SpaceX podaří posunou za méně než pět měsíců od posledního dílu tohoto seriálu. Díky Super Heavy Starship totiž firma na podzim znovu přepsala dějiny a dnes si tak stručně shrneme pátý, šestý a především sedmý letový test, jež odstartoval (byť neúspěšně) novou éru vývoje Super Heavy Starship.
Společnost Rocket Lab National Security, dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví společnosti Rocket Lab USA, 25. února oznámila úspěšným dokončením kritického zhodnocení návrhu (fáze CDR) mise kosmické taktické responzivity VICTUS HAZE pro Kosmické síly Spojených států. V roce 2024 firma oznámila, že byla vybrána pro misi od amerických kosmických sil s rozpočtem 32 milionů dolarů, kterou vede společnost Space Safari ve spolupráci s Defense Innovation Unit (DIU). Cílem mise je navrhnout, postavit, licencovat, vypustit a provozovat družici schopnou setkávání a přibližování. Společnost Rocket Lab nakonfiguruje svou vertikálně integrovanou družici Pioneer tak, aby splňovala jedinečné požadavky mise VICTUS HAZE, a vypustí ji na své raketě Electron ze startovacího komplexu 1 na základně Mahia na Novém Zélandu.
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne. Začneme poměrně napínavým shrnutím o tom, co aktuální zlobí Odin, komerční sondu mířící k prospekci planetky za účelem těžby a stejně tak problematický let zažívá i jedna sonda NASA mířící k Měsíci. Ohlédneme se za prvním úspěšným komerčním návratem vztlakového tělesa na území Austrálie a čekají nás i další zprávy z Měsíce! Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Lunární lander Blue Ghost od americké firmy Firefly Aerospace odstartoval 15. ledna na Falconu 9, poté 25 dnů kroužil kolem Země, kde testoval své systémy. Zkoušky pohonného systému využil k úpravám své dráhy a díky úspěšnému manévru TLI se vydal na čtyřdenní cestu k Měsíci. Na jeho oběžnou dráhu vstoupil 14. února a postupně z eliptické dráhy udělal téměř kruhovou. Nyní přichází vrchol celé mise – lander se pokusí přistát v oblasti Mare Crisium. Pokud se nic nepokazí, měl by dosednout už zítra, tedy 2. března okolo 9:34 SEČ. V tomto článku najdete samostatně se aktualizující psaný přímý přenos, do kterého budeme vkládat všechny horké novinky a aktualizace.
Ve čtvrtek pozdě večer našeho času jsme sledovali, jak z kosmodromu Bajkonur startuje raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila nákladní kosmickou loď Progress MS-30. Jelikož ruská bezpilotní loď letěla k Mezinárodní kosmické stanici po takzvaném klasickém letovém profilu, trval jí přesun lehce přes dva dny. K automatickému připojení Progressu na zadní dokovací uzel modulu Zvezda by mělo dojít už v neděli, jen pár minut po naší půlnoci. Rádi bychom Vás proto pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos z tohoto připojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
