sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

TraCSS

Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).

Neptun

Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.

European Launcher Challenge

Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.

PTS-R

Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.

Johnston

Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.

Články

Zemské magnetické pole v červnu 2014 - červená místa znázorňují silné magnetické pole, modrá místa značí místa se slabším polem.

Jak se mění zemské magnetické pole?

Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.

Angara 1.2

Roky čekání jsou u konce, přichází Angara

Ruskému raketovému průmyslu dnes snad začne nové období. Doba, kdy budou nosiče unifikované a přitom stavebnicově rozšířitelné – s motory na nejedovatá paliva. O tohle všechno by se měly postarat nosiče z rodiny Angara. Zní to možná neuvěřitelně, ale vývoj těchto raket začal už v roce 1992. Raketa, která se má stát vlakovou lodí ruské raketové flotily ale zatím neměla ani jeden start. Dnešek může všechno změnit. Rozhodně nám napoví, jestli byla očekávání vkládaná do Angary oprávněná.

3D tiskárna pro ISS

Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu jedná o velký krok vpřed. V těchto dnech skončilo důkladné testování první trojrozměrné tiskárny, která vyrazí ještě letos na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zkoušky probíhaly v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama). Výsledkem je, že tiskárna je ve všech aspektech způsobilá k tomu, aby mohla a konci letošního roku vyrazit na palubu ISS.

Roční mise Curiosity

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.

Vesmírné osudy 60. díl – Eugene Cernan

Pohled malým oknem Gemini na ubíhající Zemi nad hlavou byl neuvěřitelný. Nikdo, kdo nebyl v kosmu, nemůže pochopit, ani si představit, jak úžasný pohled to je. Snad všechny barvy spektra, které si jen dokážete představit, se při pohledu na rotující domov stále proměňují a střídají a člověk by pohledem na tu krásu mohl strávit veškerý čas své vesmírné mise. Na koukání z okna je však až pramálo času a v dobách úsvitu kosmických letů ho bylo ještě méně. Na řadě byla příprava na splnění všech úkolů, které čekaly Eugene Cernana na jeho první vesmírné misi Gemini 9. V této chvíli ještě netušil, že se ocitne až na hranici lidských možností a možná i života a smrti.

Romantika – trh – hazard, First minute na odvrácenou stranu

Komercionalizace pilotovaných vesmírných letů nabírá na tempu. Oblast, která byla ještě před nedávnem doménou států a tvrdě trénovaných profesionálů, povětšinou z řad armád, přitahuje civilní sektor jako černá díra. Čím víc se blížíme skutečnému otevření Vesmíru lidem, tím silněji a s větší rychlostí nasává soukromé podnikání. Zatímco směrem na západ má tento trend pravidla a ctí bezpečí budoucích posádek, směrem na východ vykazuje známky orientálního bazaru a rostoucí míry rizika. Výlet na odvrácenou stranu Měsíce je nepochybně dovolená snů, ale je jeho cena skutečně „jen“ oněch požadovaných 150mio dolarů. Nezaplatí turisté cenu nejvyšší?

Kosmotýdeník 92. díl (16.6. – 22.6.2014)

V poslední době se kosmonautika stává velice živou a je proto velice těžké udržet si přehled toho, co se stále děje. K ucelení přehledu o tom, co se událo v jednotlivých týdnech, vám poskytuje kosmotýdeník, který shrnuje kosmické události uplynulých sedmi dní. Dnes se proto můžete těšit na odkladový maraton Falconu 9, let zařízení Grasshopper 2, nebo plány NASA v rámci mise k asteroidu. Přejeme příjemné čtení.

Dněpr se stal vesmírným autobusem

Devatenáctého června v 21:11 SELČ odstartovala raketa Dněpr-1 a na orbitu vynesla rekordní počet družic, satelitů a CubeSatů. V aktuálním článku se proto podíváme blíže jak na tento start, tak na samotnou raketu a společně odhalíme, na co vše se zaměřují vynesené satelity. Zajímavostí pak jistě v současné situaci je, že raketa je z části Ukrajinská, ale startovala z ruského vojenského kosmodromu, kde v hale, kde se raketa sestavovala, visely bok po boku ruská a ukrajinská vlajka. Což je v mlýnku aktuálního dění velice hezké memento.

Co všechno nám přinese první let Orionu?

Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.