sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Naši odběratelé na YouTube dostali hodinu po začátku nového roku dárek – na nejslavnějším videoportálu jsme pro ně zpřístupnili archiv 111 dílů pořadu Vesmírné výzvy. Ty totiž od Nového roku vychází právě tam. Důkazem budiž i nejnovější díl, který rekapituluje prosinec a k jehož sledování Vás nyní zveme. Jelikož se toho v prosinci událo hodně, jedná se o nejdelší díl v historii – najdete v něm třeba osm hlavních témat (přílet sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu, start lunární sondy Chang’e 4, třetí použití prvního stupně Falconu 9, start mise lodi Dragon CRS-16, start Falconu 9 s navigační družicí GPS, start Sojuzu MS-11, ruský výstup do volného prostoru k inspekci navrtaného Sojuzu a návrat Sojuzu MS-09).
Pilotované kosmické lodě řady Sojuz procházely v průběhu své služby řadou změn, jež postupně vylepšovaly charakteristiky systémů lodi, zvyšovaly její výkony a spolehlivost. Bylo by bláhové domnívat se, že vylepšení se nebudou týkat také nákladních lodí 7K-TG (Progress). První stroj této řady startoval ve druhé polovině sedmdesátých let a odvedl výbornou práci při podpoře pobytu kosmonautů na palubách orbitálních stanic. Přibližně v polovině osmdesátých let začaly práce na modernizaci stroje a v polovině roku 1989 byl ke startu připraven první exemplář nákladní lodi 7K-TGM (Progress M).
Vážení čtenáři, dnes je Silvestr a za několik hodin všichni společně vstoupíme do nového roku. Tento čas svádí k odlehčeným tématům, lidé se chtějí bavit a hodit starosti všedního dne za hlavu. Ani my Vás z této vlny nesesadíme a jako poslední článek letošního roku Vám přinášíme odlehčené téma. Podíváme se na otitulkované video, které vám prozradí, jak vlastně vznikla firma, která dnes patří mezi hlavní hráče na poli kosmonautiky. Ano, řeč bude o vzniku SpaceX, ale i když ten příběh už znáte, tak jste jej asi v tomhle podání ještě neviděli. Naše redakce Vám přeje příjemnou zábavu a Šťastný nový rok!
Sonda New Horizons včera poslala na Zemi poslední balík navigačních snímků. Mezi nimi byla i fotografie pořízená včera ve 2:35 SEČ. Sonda se při focení nacházela 0,018 AU od Ultima Thule, což je zhruba 2 693 000 kilometrů. Na tuto vzdálenost pořídila kamera LORRI snímek s rozlišením 13 km/pixel. Jelikož víme, že se průměr Ultima Thule pohybuje někde kolem 20 kilometrů, znamená to, že na snímku zabírá o drobný kousek víc než jeden pixel. Na nějaké spekulace o tvaru cílového objektu je to pořád moc brzy. Vzájemná rychlost obou těles se počítá na kilometry za sekundu, takže zítra touhle dobou už budeme mít maximální přiblížení za sebou. Nezbývá než čekat na lepší fotky v novém roce.
Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.
Konec roku má být klidný, ale někdy se to nedaří splnit na všech frontách. Politici ve Spojených státech nedokázali během minulých týdnů a měsíců schválit kongresem rozpočet, takže není z čeho zajistit financování federálních agentur. Jak správně hádáte, na webu o kosmonautice bychom o politice nepsali, pokud by se nedotýkala NASA. Právě tato agentura patří mezi zasažené a na jejím provozu se aktuální rozpočtové provizorium podepisuje. V tomto krátkém článku se pokusíme o shrnutí alespoň základních informací o aktuální situaci.
Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.
Bez ohledu na mezisváteční období je na budovaném texaském kosmodromu hodně živo. Před několika dny jsme Vám přinesli fotografie konstrukce, která má být testovacím exemplářem pro motorické skoky lodi Starship. Tehdy byly jednotlivé prvky ještě rozmístěné na několika místech. Na místo však dorazil autojeřáb, který sestavil horní část testovacího exempláře. Tato konstrukce by měla být následně spojena s válcovitou částí, která je osazena trojicí nohou. V dnešním článku najdete nové fotografie, které vznikly v uplynulých hodinách a také koláž, jak by mohl vypadat sestavený exemplář.
Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
