Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Články
Fanoušci našich „povídacích“ přenosů si tento týden opravdu užijí – předevčírem jsme slavili desáté narozeniny našeho diskusního fóra a součástí oslav byl i dvouhodinový přenos, ve kterém jsme reagovali na Vaše dotazy v chatu. A jelikož dnes máme poslední pátek v měsíci, znamená to jediné – je čas na další Pokec s kosmonautixem. Již desáté vydání bude stát na stejných principech, na jaké jste si zvykli v minulých měsících. V průběhu zhruba dvou hodin budeme v přátelské a pohodové atmosféře odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme dnes večer ve 20:00 SELČ.
Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu
18. října projekt americké mise Lucy úspěšně dokončil kritické zhodnocení návrhu. Při tomto procesu prezentovali členové odborného týmu kompletní návrh celé mise, dokazovali, že jejich tým splnil všechny technologické výzvy, které před ně tato mise klade a že jsou připraveni začít stavět skutečný hardware. Po dokončení celého procesu přišla ke slovu nezávislá hodnotící komise od NASA, která nakonec dala projektu zelenou. Nic tedy nebrání začátku výrobní fáze celé mise. Kritické zhodnocení návrhu mise Lucy začalo 15. října v coloradském městě Littleton v sídle firmy Lockheed Martin. Když o několik dní později přišel pozitivní výsledek, všichni moc dobře věděli, že tento milník znamená vyvrcholení měsíců posuzování a hodnocení jednotlivých systémů a podsystémů.
Sluneční štít Dalekohledu Jamese Webba prošel zkouškou, která je nezbytná k vypuštění celé unikátní observatoře na jaře roku 2021. Technici a inženýři rozložili a napnuli každou z pěti vrstev, které tvoří sluneční štít teleskopu. Dostali jej tak do stejné pozice, ve které bude pracovat zhruba milion a půl kilometrů od Země. „Vůbec poprvé byl sluneční štít rozložen a napnut pomocí palubní elektroniky a navíc i s připojenou teleskopovou částí. Rozložený štít je vizuálně ohromující a jeho splnění byla výzva,“ přiznává James Cooper, manažer slunečního štítu JWST z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Bylo 23. října roku 2009, hodiny ukazovaly 15:36 SELČ, když instalátor na našem hostingu dokončil vytváření souborů pro diskusní fórum o kosmonautice, které sídlilo na adrese vesmir.thos.cz. Fórum se otevřelo světu, ale ještě nikdo o něm nevěděl. teprve až další dny, týdny a měsíce rozhodly o tom, že projekt přežije a nezanikne. Registrovalo se na něm stále více lidí, kteří diskutovali o kosmonautice a i když počet lidí rostl, v drtivé většině případů se mu vyhýbaly flamewary a jiné nešvary známé z jiných internetových diskusí. Po několika letech jsme se přesunuli na doménu kosmonautix.cz a nejaktivnější uživatelé fóra pak vytvořili redakci nově vzniklého blogu. Fórum je však mimořádně důležité i dnes – nejen symbolicky tím, že to všechno odstartovalo, ale i prakticky – právě z něj se rekrutují noví autoři naší redakce a z fóra navíc při tvorbě článků často čerpáme. Dnes, po deseti letech od pomyslného startovního výstřelu jsme se dostali někam, o čem jsme na začátku nesnili ani omylem. A moc rádi bychom pozvali všechny členy naší skvělé komunity na narozeninový živý přenos.
V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po pohonném a energetickém modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.
Raketa Electron je v současné době hlavním hráčem na poli malých raket, které doručují lehké družice na nízkou oběžnou dráhu. Firma Rocket Lab nedávno oznámila, že se bude snažit o znovupoužitelnost prvních stupňů a tím inovace zdaleka nekončí. Podle aktuálního prohlášení firma cílí i na střední, geostacionární a dokonce i lunární oběžnou dráhu. Firma totiž na Mezinárodním astronautickém kongresu odtajnila své plány na rozšíření dosahu svých misí díky družicové platformě Photon, o které jsme na našem webu již psali. Raketa Electron funguje necelé dva roky a firma RocketLab se evidentně nechce spokojit s dosaženými výsledky. Střední, geostacionární i lunární oběžná dráha mají být dalšími cíli pro malé družice. Společnost chce schopnosti rakety Electron zkombinovat s družicovou platformou Photon, ke kterým má přibýt i vyhrazený dodatečný raketový stupeň. S jeho pomocí by měly být dosažitelné i natolik exkluzivní dráhy jako je NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit – dráha stanice Gateway), nebo librační centra L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. I větší náklady by se tak mohly dostat do cislunárního prostoru včetně geostacionární dráhy.
V Americe bylo krátce po půlnoci 15. listopadu 1995 a Moskva se již začala pomalu probouzet, když se začalo odehrávat závěrečné dějství orbitálního baletu, během nějž se měl raketoplán Atlantis již podruhé připojit k ruské stanici Mir. Americký stroj se v tu dobu nacházel zhruba 15 km za stanicí a jeho posádka navázala spojení s palubou Miru. V půl sedmé ráno moskevského času se vzdálenost začala snižovat a současně posádka Atlantisu přemístila robotickou paži do polohy, kde nepřekážela nadcházejícímu spojení. Současně měla kamera na „lokti“ paže zprostředkovávat boční pohled na proces spojování DM a stykovacího uzlu modulu Kristall. V 8:04 se Atlantis nacházel ve vzdálenosti necelých 100 metrů přímo pod Mirem a Ken Cameron převzal řízení raketoplánu čistě do svých rukou. Oproti Hootu Gibsonovi měl Cameron poměrně mizerný výhled, protože mu v něm bránil dokovací modul. Tím pádem musel velitel STS-74 vzít zavděk pohledem na monitor, kam byl přenášen záběr z kamer umístěných jak uvnitř DM, tak na jeho povrchu a také z kamery na robotické paži. Navíc byl připraven příruční laserový dálkoměr, jehož paprsek
Společnosti Aerojet Rocketdyne a Firefly Aerospace společně oznámily spolupráci, která umožní využít možnosti obou firem, aby mohly poskytnout flexibilní, udržitelná a vysoce konkurenceschopní řešení pro přístup do kosmického prostoru. Společně se chtějí zaměřit na rostoucí trh s malými a středně velkými družicemi – ať už na nízkou či geostacionární dráhu Země, ale i k Měsíci. Firelfly do společného úsilí věnuje rodinu svých raket a chystané kosmické služby, Aerojet Rocketdyne přidá zkušenosti s vývojem pohonných systémů, pokročilými výrobními procesy, či pojištěním mise pro komerční, průzkumné a vládní mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
