Sierra Space
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
Články
Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.
Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.
Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Firma SpaceX při svém dnešním dopoledním startu dosáhla úctyhodného 75. startu v letošním roce. Její bezkonkurenční tempo se nezastaví ani zítra. Na floridské rampě SLC-40 probíhají přípravy na start Falconu 9 na misi Starlink 6-24. V jejím rámci má být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveno dalších 21 družic Starlink 2. generace mini. Jedinou nepříjemností je termín plánovaného startu – SpaceX zatím počítá se startem ve 4:17 našeho času, ale na tyto nepříjemnosti jsme si už v minulcýh týdnech a měsících asi všichni zvykli. I tentokrát proto pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.
Zatímco v minulém týdnu byla řeč o nepříliš známém vědeckém přístroji z Hubbleova kosmického dalekohledu, dnes si podrobně představíme jiný přístroj, který je naopak velmi známý. Možná jeho název WF/PC neznáte, ale výstupy z něj jistě ano. Však byl také tato 283 kilogramová kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera koncipována jako hlavní zobrazovací přístroj celého Hubbleova kosmického teleskopu.
Ještě ve druhé polovině 19. století se mohlo zdát, že veškerá zásadní fyzika byla objevena a na budoucí generace odborníků čeká již jen upřesňování konstant na pátém desetinném místě. Nic však nemohlo být dále od pravdy. Nebylo totiž daleko období, kdy se začaly naplno projevovat nedostatky klasické fyziky, což vyvrcholilo velkou revolucí v prvních letech 20. století. O novém přístupu ke gravitaci, obecné teorii relativity Alberta Einsteina jsme zde už hovořili. Dnes se podíváme podrobně na druhou novou oblast, kvantovou fyziku. Při pokusu vysvětlit nesmyslné předpovědi klasické fyziky se tak trochu nechtěným ničitelem starých pořádků stal rozvážný německý fyzik a filosof Max Planck. Plný dosah Planckových kvant však dohlédl právě až Albert Einstein, jenž svým vysvětlením fotoelektrického jevu připravil půdu pro zásadní pokrok Nielse Bohra, Erwina Schrödingera, Wernera Heisenberga, Paula Diraca a dalších. Dnes si povíme více o tom, jak zdánlivě drobný nevyřešený problém ve staré fyzice přerostl všechny meze a vedl až k laserům, počítačům a kvantové komunikaci.
Pokud se nic neposune, bude zítřejší ráno a dopoledne ve znamení kosmonautiky. První přijde na řadu mimořádně atraktivní test nové indické kosmické lodi Gaganyaan, která by jednou měla vozit astronauty. V akci však tentokrát nebude skutečná kosmická loď, ale její maketa. To hlavní se bude nacházet pod ní (nosič odvozený ze starší verze pomocného stupně L40 indické rakety GSLV) a nad ní (záchranná věžička). Při zkoušce označované jako TV-D1 bude mít raketa za úkol vystoupat zhruba 12 kilometrů vysoko, kde bude aktivován záchranný systém. Jeho úkolem je ověřit, zda by dokázal v případě problémů odnést kosmickou loď od rakety. Maketa kabiny přistane za pár minut na padácích do moře. Jen o pár hodin později plánuje SpaceX start Falconu 9 s další porcí družic Starlink. Obě události Vám nabídneme živě a s českým komentářem.
Poslední fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway, kterou jsme v našem seriálu zveřejnili, byla z března letošního roku. Od té doby byly k centrálnímu kompozitnímu válci se dvěma vertikálními a čtyřmi horizontálními deskami připojeny vnější desky. Modul tak dostal svůj základní kvádrový tvar. Při podrobném pohledu je v levé desce vidět i úchyt pro závěs panelu solárních baterií. Týmy společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii souběžně s montáží podrobují modul sérii testů, kterými ověřují integritu hardwaru pro budoucí kosmický let. Vzhledem k nepřipravenosti lunárního landeru Starship by v prvních měsících roku 2024 mohlo padnout doporučení na změny v kampani Artemis. Mise Artemis 3, která je navržena tak, aby poprvé od programu Apollo vypravila astronauty na povrch Měsíce, se může změnit na misi bez připojení k cílovému tělesu na oběžné dráze Měsíce. Diskutovanou možností je i let ke stanici Gateway, sestávající z modulů PPE a HALO. Záleží na včasné připravenosti obou modulů.
Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
