sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Články
Mezinárodní kosmická stanice ISS je již více než devatenáct let nonstop obydlená. Astronauti k vědeckému výzkumu používají desítky specializovaných systémů a přístrojů, které jsou rozptýleny po celé stanici – komplexu, kde posádka několik měsíců žije, jí, spí, relaxuje a cvičí. Aby tohle všechno mohlo fungovat, je potřeba každý rok vynést více než tři tuny náhradních dílů. Na stanici se skladuje 13 tun náhradních dílů a součástek a na Zemi je v případě potřeby připraveno k vynesení dalších skoro 18 tun.
Ten čas opravdu neuvěřitelně letí – už za měsíc to bude rok od prvního Pokecu s kosmonautixem. Tento formát vychází pokaždé v poslední pátek v měsíci a troufám si říct, že už se pro mnoho našich čtenářů stal milou tradicí. Nejinak tomu bude i v prosinci. Dnes v osm hodin večer spustíme přenos, jehož obsahem bude přátelské povídání o kosmonautice v příjemné náladě. O tématu diskuse rozhodujete vy, diváci, svými dotazy, které píšete do chatu na YouTube. Pokud tedy máte večer čas, budeme rádi, když přijmete naše pozvání na pohodovou diskusi o tématu, které nás spojuje.
Jako velmi moudré se ukazuje rozhodnutí odborníků z éry programu Apollo zachovat část z 382 kilogramů lunárního regolitu a hornin přivezených na Zemi pro další generace. Bylo jim jasné, že jejich nástupci budou disponovat technikou, postupy a metodami, o kterých se stávající generaci ani nezdá. Věděli, že díky těmto novým metodám bude možné prozkoumat vzorky mnohem podrobněji. Budoucnost, kterou si specialisté z programu Apollo vysnili, nastává právě nyní. Jejich nástupci, z nichž mnozí v době programu Apollo ještě ani nebyli na světě, jsou nyní ve svých špičkově vybavených laboratořích připraveni udělat onen pověstný skok vstříc nalezení odpovědí na otázky spojené s vývojem Sluneční soustavy.
Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.
Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.
Pátý start rakety Proton v letošním roce se uskutečnil 24. prosince a byl úspěšný. Nákladem byla meteorologická družice Elektro-L3, která bude pracovat na geostacionární dráze. Anatolij Zak s odvoláním na Vladimira Babyškina, vedoucího projektu v NPO Lavočkina, uvádí, že Elektro-L3 je těžší než dvě předchozí družice tohoto systému, jelikož se přešlo z nosné rakety Zenit na silnější Proton. Nádrže servisního modulu Navigator tak mohly být kompletně naplněny. Samotný vývoj družice začal v roce 2012 a původně měla také letět na Zenitu. V únoru 2015 ale kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu bylo rozhodnuto o přesunu na raketu Proton.
Díky úspěšnému zahájení pozemních zkoušek vytahování padáků chystané mise ExoMars 2020 z jejích pouzder se začíná nálada týmu zlepšovat. Výsledky jsou totiž nadějné a mise tak stále může mířit ke startu v příštím roce. Přistání na Marsu není nic jednoduchého a na chyby tu není místo. Během pouhých šesti minut je potřeba, aby sestupový modul, ve kterém se ukrývá cenný náklad zpomalil z původní rychlosti zhruba 21 000 km/h v horních vrstvách atmosféry na nulu při měkkém přistání na povrchu rudé planety.
Dnes je den, kdy k sobě lidé mají trochu blíž (a když ne, tak se tak většinou aspoň snaží tvářit). Lidé většinou tráví čas se svými rodinami, ale mnohá povolání musí do práce i na Štědrý den. Mezi takové profese se řadí i astronauti. Právě teď nad našimi hlavami obíhá šestice lidí ze tří států, které od zbytku světa dělí nejméně 400 kilometrů. Až si budete vychutnávat slavnostní večeři nebo až rozbalíte dárky pod stromečkem, zkuste těmto velvyslancům lidstva věnovat aspoň krátkou myšlenku. V tomto článku najdete hned dvě videa, ve kterých astronauti přejí lidem na Zemi klidné Vánoce. V prvním na Vás čeká Ital Luca Parmitano a ve druhém jej pak doplní Christina Koch, Jessica Meir a Andrew Mogan.
Je už tradicí, že na Štědrý den vychází na našem portálu speciální článek. Tenhle bude obzvláště neobvyklý, protože se odkloníme od aktuálního dění v kosmonautice a na vlně žánru Sci-fi se podíváme do nepříliš vzdálené budoucnosti na to, jak by jednou Vánoce mohly být slaveny ve vesmíru. Pokud je to na vás příliš, mohu vám doporučit naše starší vánoční články. Dozvíte se v nich například, jak se slavily Vánoce naopak v minulosti ve vesmíru. Nebo se můžete ponořit do emotivních příběhů, které nám kosmonautika v uplynulých letech přinesla. Nabízíme také první vánoční příběhy z budoucnosti, které vyšly minulý rok. Tak vám přeji krásné Vánoce, hodně zdraví, spoustu příjemné nálady a nabízím trochu imaginace, literatury a nadhledu nad dnešním dnem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
