sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Norská společnost Kongsberg Satellite Services rozšiřuje svou roli v družicovém provozu pro vládní a komerční zákazníky. KSAT nyní provozuje 13 družic a brzy jejich počet překročí 20 kusů, dále pak postavil čtyři antény v Antarktidě na stanici KSAT Troll.
Společnost Iridium Communications zvažuje použití malých družic k demonstraci pokročilých schopností určování polohy, navigace a časování (PNT).
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Články
Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.
Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Trochu to vypadá, jako když se domácí mazlíček uloží do své boudy. Tady jde ale o evropskou sondu Hera z oboru planetární obrany a uložena byla do speciálního kontejneru, jelikož ji čeká závěrečná fáze testovací kampaně. Sonda stále pobývá v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí, kde zůstane až do konce srpna. Na první pohled obyčejný kontejner, do kterého byla sonda uložena, se stal místem, kde proběhly testy Hery zaměřené na lokalizaci úniků. Tento test má potvrdit, že i po desetiměsíční fázi environmentálních testů jsou rozvody na sondě stále těsné. Vlastní princip zkoušky je velmi jednoduchý, jak popisuje manažer mise Hera, Ian Carnelli: „Nádrže na pohonné látky sondy Hera se naplní plynným heliem o tlaku 300 barů, tedy 300 násobek standardního atmosférického tlaku. Poté se sonda uloží do kontejneru a přidají se senzory sledující, zda vnitřní tlak zůstává stabilní po dobu celého den trvajícího testu.“
V posledních letech se zdálo, že rakety z rodiny Falcon jsou bezchybné. Navzdory rapidnímu zvýšení počtu jejich startů, se jim stále vyhýbaly nehody. To se však 12. července v časných hodinách našeho času změnilo. SpaceX zaznamenala selhání své rakety Falcon 9, které za letu nastalo naposledy v roce 2015, tedy před devíti lety! Dvacet vynášených družic Starlink zůstalo na nebezpečně nízké oběžné dráze. Ze slov šéfa SpaceX, Elona Muska, vyplývá, že není jisté, zda se družice podaří zachránit aktivací jejich iontových motorů.
Na přiložené fotografii vidíme pracovníky, kteří do útrob transportního člunu Pegasus instalují podstavce, na které bude uložen masivní centrální stupeň rakety SLS. Jde o další z řady důkazů, že posádka přepravního plavidla finišuje s přípravami na první doručení hardwaru pro pilotovanou testovací misi Artemis II, která vyrazí k Měsíci. Člun Pegasus má přemístit centrální stupeň po cca 1 500 kilometrů dlouhé cestě z Michoud Assembly Facility u New Orleans na Kennedyho středisko na Floridě. Posádka obsluhující člun Pegasus začala s instalací podstavců 10. července.
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme se věnovali programu Apollo, od jehož největšího úspěchu letos slavíme právě 55 let. Připomněli jsme si proto nejvýznamnější vědecké objevy projektu Apollo. Dnes už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy za nimiž stály kosmické observatoře. Za již téměř sedmdesátiletou historii kosmonautiky uskutečnily kosmické teleskopy a sondy již opravdu značné množství zajímavých a důležitých objevů, které posunuly fyziku o značný kus dopředu. Nebylo tedy lehké vybrat právě pět nejzásadnějších bodů. Na druhou stranu, některé ze zmíněných objevů byly natolik přelomové, že jsem je zase nemohl vynechat, i když bych třeba i chtěl. Výběr tedy nakonec nebyl tak těžký, jak jsem si původně myslel, že bude. Pojďte se s ním seznámit.
Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.
Dnešní díl našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem bude dost netradiční. Jste zřejmě zvyklí na to, že si vždy probereme nejnovější objevy y vydařené dechberoucí fotografie. Někdy všechny dohromady, výjimečně pak jde o díl s užším zaměřením, jako byl nedávný speciál, který se týkal nádherných snímků blízkých spirálních galaxií. Protože si však nyní připomínáme výročí zveřejnění prvních snímků Webbova teleskopu, rozhodl jsem se, že by nový díl měl být poněkud netradiční. Místo obvyklého rozboru nových dat se podíváme na několik důležitých vědeckých projektů, které s Webbovým teleskopem pracují. A protože už mě všichni dobře znáte, tušíte, že půjde o projekty zaměřené na kosmologii.
9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
