Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.

Tři hlavní vědecké úkoly mise Europa Clipper jsou:

• Určit mocnost ledového krunýře Europy a jeho interakci s oceánem pod ním.
• Prostudovat složení povrchu i oceánu.
• Charakterizovat povrchovou geologii měsíce.

Detailní průzkum Europy pomocí této mise pomůže vědcům lépe porozumět astrobiologickému potenciálu obyvatelných světů, které se nacházejí mimo naši planetu. Jelikož start mise Europa Clipper patří mezi kosmonautické vrcholy roku 2024, připravila Jet Propulsion Laboratory osm základních informací, které by měl znát každý (i začínající) zájemce o kosmonautiku.

1) Europa je jedním z nejnadějnějších míst mimo Zemi, kde pátrat po momentálně obyvatelném prostředí.
Existují vědecké důkazy, že na Europě mohou v současnosti existovat ingredience pro život – voda, správné chemikálie a energie. Mise sondy Europa Clipper pro vědce posbírá informace, které potřebují k tomu, aby si tím byli jistí. Tento měsíc může skrývat oceán kapalné vody s dvojnásobným objemem oproti všem pozemským oceánům. Může také pod povrchem obsahovat organické sloučeniny a zdroje energie. Pokud tato mise zjistí, že je Europa obyvatelná, znamenalo by to, že v naší Sluneční soustavě (i mimo ni) může existovat více obyvatelných světů, než jsme si mysleli.

2) Sondu čeká jedno z radiačně nejnáročnějších prostředí v naší Sluneční soustavě. Silnější je už jen to sluneční.
Jupiter je obklopen gigantickým magnetickým polem, které je zhruba 20 000× silnější než to pozemské. S tím, jak se toto pole otáčí, tak zachytává a urychluje nabité částice, čímž vytváří radiační prostředí, které může poškodit sondu. Tvůrci proto Europa Clipper vybavili speciální ochranou schránkou, která má odstínit okolní radiaci a nepustit ji k citlivé elektronice. Dráha sondy je také naplánována tak, aby Europa Clipper maximálně omezil čas strávený v radiačně nejnáročnějším prostředí.

3) Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a studovat Europu, kolem která mnohokrát proletí.
Sonda bude kroužit kolem Jupiteru tak, aby provedla 49 vědě vyhrazených průletů. Při každém oběhu sonda stráví v nebezpečné radiační zóně u Europy méně než jeden den, načež se zase vzdálí pryč. O dva až tři týdny později se celý proces zopakuje při dalším průletu.

4) Europa Clipper disponuje nejsofistikovanějším souborem vědeckých přístrojů v historii NASA.
Aby se určilo, zda je Europa obyvatelná, musí Europa Clipper prozkoumat vnitřní strukturu měsíce, jeho složení i geologii. Sonda je proto vybavena devíti vědeckými přístroji a svým komunikačním systémem bude provádět gravitační měření. Za účelem získání nejlepších vědeckých dat z každého průletu, budou při každém průletu souběžně pracovat všechny přístroje. Vědci tak budou moci poskládat měření z jednotlivých přístrojů do jednoho celku, který jim vykreslí celkový obraz tohoto měsíce.

5) S vyklopenými anténami a fotovoltaickými panely bude Europa Clipper největší sondou, jakou kdy NASA vyvinula pro meziplanetární misi.
Sonda měří na šířku (přes fotovoltaické panely) 30,5 metru a na hloubku (přes antény) 17,6 metru. Je tedy větší, než basketbalové hřiště! Vděčí za to hlavně svým fotovoltaickým panelům, ale ty musí být obrovské, aby mohly u Jupiteru nasbírat dostatek slunečního svitu k napájení vědeckých přístrojů, palubní elektroniky a všech subsystémů.

6) Cesta k Jupiteru je dlouhá.
Průměrná vzdálenost Jupiteru od Země je zhruba 770 milionů kilometrů. Obě planety jsou v neustálém pohybu a sonda může nést jen omezené množství pohonných látek. Plánovači mise proto pošlou Europa Clipper k Marsu a pak k Zemi. Sonda tak využije gravitace planet ke svému urychlení vstříc Jupiteru. Po pěti a půl letech cesty a 2,9 miliardách kilometrů sonda zažehne své motory a v roce 2030 vstoupí na dráhu kolem Jupiteru.

7) Na Europa Clipperu se podílely instituce z celých Spojených států i z Evropy.
Na misi momentálně pracuje zhruba tisíc lidí včetně 220 vědců z USA i Evropy. Od oficiálního schválení mise v roce 2015, se na Europa Clipperu podílelo více než 4 000 lidí, včetně týmů, které pracují pro dodavatele a subdodavatele.

8) Na sondě se svezou jména 2,6 milionů zájemců, která poletí společně s pozdravy od jednoho vodního světa k druhému.
Součástí kampaně Message in a Bottle (Vzkaz v láhvi) je i báseň od Ada Limón. Tato báseň podepsaná miliony lidí z téměř všech států světa poletí na sondě Europa Clipper. Jména byla vytištěna na mikročipu připevněném k tantalové kovové destičce, která uzavírá výše zmíněné ochranné pouzdro elektroniky. Na desce jsou také vyobrazeny zvukové stopy výslovnosti slova „voda“ ve více než 100 používaných jazycích.

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/1-PIA26068_Europa_Clipper_image_for_L-30.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26439/PIA26439~large.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/EuropaClipper.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26436/PIA26436~orig.jpg
https://europa.nasa.gov/…451293c69cce483c4d9d1545b7311293ea60b6a3/Europa-Clipper-Vault-Plate-Poem-1-opt.jpeg