sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.
Agentura DARPA vydala 14. dubna programovou žádost o koncepci mise nazvanou Lunar Assay přes Small Satellite Orbiter (LASSO). Agentura hledá návrhy designových studií, které by mohly vést ke konstrukci lunární družice.
Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Články
Týden se s týdnem sešel a k tradičnímu nedělnímu obědu je nyní připraven souhrn všech podstatných událostí kosmonautiky, které se odehrály v uplynulých sedmi dnech. Hlavní téma nás tentokrát zavede až na samotné hranice vlivu našeho Slunce. Data z Voyageru 2 promluvila a dokreslila nám náš obraz toho, jak vypadá hranice heliosféry a mezihvězdného prostoru. V dalších tématech se podíváme například na čtyři osazené motory RS-25 rakety SLS, anebo na přípravy na start Falconu 9 s první operační dávkou družic Starlink. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
9. října převezli technici oblečení do speciálních ochranných obleků vozítko Mars rover 2020 do obří vakuové komory. Ta se nachází v areálu Jet Propulsion Laboratory v budově Spacecraft Simulator Building. Na vozítko nečekalo nic menšího než zkoušky v prostředí, které panuje na Marsu. „Každý přesun vozítka je pro nás velká věc,“ říká Chris Chatellier, inženýr z Jet Propulsion Laboratory pracující na projektu nového vozítka pro Mars a dodává: „Na každém rohu máte technika a další inženýři a bezpečnostní inspektoři sledují každý krok. Každý pohyb je doslova choreograficky popsán a nacvičen.“
Především v Praze a Brně už začala akce, která připomíná, že i Česko je běžnou součástí kosmického výzkumu. Czech Space Week nabízí víkend startupů v Brně a dny otevřených dveří v pražské centrále GSA, která má na starosti navigační systémy Galileo a EGNOS. Fanoušci sci-fi se mohou těšit na pondělní promítání Marťana, děti mohou ve čtvrtek vyzkoušet poslat vzkaz na ISS. V týdnu se konají také workshopy, semináře a konference pro firmy, které se chtějí zapojit do kosmického výzkumu. Průmyslová a akademická pracoviště otevřou své dveře v rámci Týdne vědy a techniky a proběhne řada přednášek a pozorování oblohy (např. přechodu Merkuru přes Slunce v pondělí). Kosmický týden zakončí koncert Pražského filmového orchestru v brněnském planetáriu.
Konec roku se nezadržitelně blíží a proto je potřeba začít zveřejňovat tradiční články, které se s tímto obdobím pojí. Jako jedena z prvních přichází na řadu tradiční anketa věnovaná nejočekávanějším momentům nadcházejícího roku. Během roku 2020 bychom se měli dočkat celé řady zajímavých momentů – dohromady jsme jich dali rovnou třicet! V průběhu následujících dvou měsíců tak můžete hlasovat pro momenty, na které se těšíte nejvíce. Vzhledem k opravdu vysokému počtu možností jsme sáhli po mimořádně vysokém počtu hlasů, které můžete udělit – každý z Vás může udělit svůj hlas deseti událostem, tedy jedné třetině atraktivních momentů.
Některé tradice by se neměly porušovat. Třeba na našem webu máme ve zvyku ke každému startu lodi Sojuz připravit článek, který se věnuje astronautům na palubě. Díky tomu čtenáři vidí, čím vším tito lidé prošli a že to nebyla jednoduchá cesta. V posledních týdnech nám ale kosmonautika nadělila tolik zajímavých aktuálních událostí, že se na představení posádky Sojuzu MS-15 dostalo až nyní. Článek tak bohužel přichází jak se říká „s křížkem po funusu“, protože jeden člen posádky této kosmické lodě je již více než měsíc zpátky na Zemi. Snad Vám ale nebude tohle zpoždění při čtení tohoto článku vadit.
Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.
Na Mezinárodní kosmické stanici se momentálně testuje pokročilá ochranná vrstva, která by mohla najít uplatnění na některých částech družic. Kromě toho ale NASA uvažuje o tom, že by ji využila i pro řešení jednoho z méně nápadných, ale o to palčivějších problémů, který souvisí s návratem lidí na Měsíc. Je totiž potřeba zajistit ochranu lunárních skafandrů před nepravidelně tvarovanými zrníčky měsíčního regolitu. Jejich hrany jsou velmi ostré a přilnou téměř ke všemu, čeho se dotknou včetně skafandrů. Je sice pravda, že tento ochranný potah původně nebyl vyvíjen pro řešení problémů s lunárním prachem, ale jak říká Bill Farrell, vědec z Goddardova střediska, „jedná se o řešení, které je pro tuto aplikaci vhodné.“ Právě on stojí v čele výzkumné organizace DREAM2 (Dynamic Response of the Environments at Asteroids, Moon, and moons of Mars), kterou sponzoruje NASA a která studuje podmínky na Měsíci a na Marsu. NASA považuje ochranu před lunárním regolitem za jednu z hlavních výzev, které vyžadují co největší omezení, aby bylo možné zajistit v rámci programu Artemis udržitelný průzkum Měsíce.
Záře Mléčné dráhy se táhne mořem hvězd na nové mozaice jižní oblohy, která vznikla z rok sbíraných dat od amerického teleskopu TESS. K vytvoření této mozaiky bylo potřeba celkem 208 obrázků pořízených během prvního roku TESS ve vědecké službě, který skončil 18. července. Představená mozaika ukazuje nejen krásy jižní oblohy, ale i technické schopnosti kamer teleskopu TESS. „Analýza dat z TESS se zaměřuje pokaždé jen na jednotlivé hvězdy a jejich planety, ale rozhodl jsem se pokročit o úroveň výš a ukázat všechno najednou, abych skutečně zdůraznil mimořádný výhled na oblohu, který nám TESS poskytuje,“ říká o mozaice její autor Ethan Kruse, člen post-doktorandského programu NASA z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Od šestého srpna dnes uplynuly přesně tři měsíce, konkrétně 92 dní. Proč je zrovna šestý srpen tak důležitý? Protože to bylo datum startu zatím posledního Falconu 9, který tehdy vynášel družice AMOS-17. Tehdy začalo tři měsíce dlouhé období bez startů Falconů. Firma vyčerpala čekací řadu zákazníků, která se vytvořila v minulých letech a další starty musely počkat, až pro ně budou připravené náklady. Čekání ale končí, zbývají z něj už jen pouhé dny. Už teď je jisté, že se dlouhý půst vyplatil, protože nejbližší start bude opět v mnoha ohledech zajímavý a inovativní. Měli bychom při něm hned několikrát zažít něco, co tu ještě nebylo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
