9. října převezli technici oblečení do speciálních ochranných obleků vozítko Mars rover 2020 do obří vakuové komory. Ta se nachází v areálu Jet Propulsion Laboratory v budově Spacecraft Simulator Building. Na vozítko nečekalo nic menšího než zkoušky v prostředí, které panuje na Marsu. „Každý přesun vozítka je pro nás velká věc,“ říká Chris Chatellier, inženýr z Jet Propulsion Laboratory pracující na projektu nového vozítka pro Mars a dodává: „Na každém rohu máte technika a další inženýři a bezpečnostní inspektoři sledují každý krok. Každý pohyb je doslova choreograficky popsán a nacvičen.“
Po zkouškách v komoře se rover vrátil do montážní oblasti, kde na něj čekalo další kolo zkoušek. Ty se tentokrát zaměřily na měření radiových emisí. Zkoušky se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, vždyť start se nezadržitelně blíží. Už v červenci příštího roku má nový rover odstartovat na Atlasu V z Floridy. Přistání v marsovském kráteru Jezero je naplánován na 18. února 2021. Pobyt v komoře měl otestovat, jak budou systémy vozítka fungovat v atmosféře, která má 100× nižší tlak než ta pozemská. Stejně tak se sledoval stav systémů při kolísání teplot, které je na Marsu hodně výrazné.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://scdn.slashgear.com/…/nasa-2020-rover-mars-simulation-chamber-1280×720.jpg
Fajn, nech si pomaly pekne zvyká čo ho čaká. Pre mňa je to naj-naj čo sa chystá v krátkej budúcnosti, perspektívne to budú Európa pri Jupiteri, Psyche a Lucy.
No a asi to naj-naj-naj bude JWST. To bude absolute Brutus.
🙂
Pokud srovnám ExoMars 2020 a Mars rover 2020 tak mi z hlediska vědecké výbavy vychází zajímavější právě EM. Ale i tahle mise bude úžasná a s těmi dalšími plně souhlasím.
To si takhle hrají s letovým kusem?
Ano, zkoušky ve vakuové kryokomoře většinou podstupuje letový exemplář po dokončení, aby bylo jisté, že bude fungovat.
Nadviaže na Honzu. Má letový kus, svoje identické dvojča na Zemi (na testy pred letom, testy počas samotnej misie, pripadne záložný kus pri neúspechu štartu alebo pristátia). Vdaka
Myslím, že nemá. Stavět dva nebo více podobně složitých a drahých strojů “ jen “ pro případ nepravděpodobného selhání nosiče či pro imitaci případných poruch při misi je finančně neúnosné. Pokud by nastal problém při vlastní misi řešil by se zřejmě u dodavatele toho kterého přístroje či dílu. Pokud by mise jako celek selhala určitě by Američané nestavěli další identický kus, ale posunuli by se dále asi tak jak současný rover překoná, doufejme, misi Cur.
Podle mne nema identicke jednovajecne dvojce ale ma rekneme dvojvajecne dvojce na kterem si pozemni tym testuje ruzne kroky a operace.
Video napr. z dilny BBC – https://www.bbc.com/news/av/technology-29522596/up-close-with-curiosity-mars-rover
Typicky rozdil je absence radioizotopoveho zdroje a tudiz napajeni kabelem z pozemniho zdroje.
Jinak pozemni dvojce Curiosity se jmenuje Maggie a pod Maggie rover se da najit vic fotek
U většiny družic či sond existují tzv. inženýrské modely, což jsou více či méně podobné repliky letového exempláře. Existuje široké rozpětí rozpracovanosti těchto kusů. Kupříkladu Rusové staví dva identické letové kusy pro případ problémů – proto mohl být přístroj FREND na sondě TGO vyměněn před startem. Inženýrský model evropské sondy MPO z mise BepiColombo tvoří zjednodušená elektronika bez obalu, aby bylo možné otestovat např. novou verzi SW. Rover Curiosity má také své zjednodušené dvojče – říká se mu Scarecrow (strašák do zelí) a slouží k nácviku pohybu. Abych se tedy dostal k Vaší otázce, Mars rover 2020 nemá identické dvojče, ale zcela jistě má zjednodušené inženýrské modely.
Poněkud odbočím, ale zato až na Mars. InS opět pokouší štěstí a pracuje s lopatkou u krtka. Výsledek, ale zatím nic moc.
Zaujala mne zmínka o tlaku atmosféry na Marsu. Podíval jsem sw do historie, snad to bude někoho zajímat.
Po romantických představách o mořích, řekách, kanálech a stopách dávné civilizace se před začátkem kosmické éry ustálila vědecká hypotéza o atmosféře kolem 10% pozemské. tedy někde u 10,133 kPa.
Již první sonda, která dorazila k Marsu, americký Mariner-4 v roce 1965 hypotézu radikálně potřela a tehdy překvapivě naměřila povrchový tlak mezi O,40 – O,70 kPa. Což bylo 253x až 145x méně než na hladině moře na Zemi.
V současné době na Marsu měří průběžně americká sonda InS, který osciluje kolem 0,70 kPa což je oněch 145x Marineru-4 a minimum má u 0,67 kPa, což je 151x méně než na hladině moře na Zemi.
Atmosferický tlak přímo na povrchu Marsu ještě před Insight měřily oba Viking landery, Mars Pathfinder, Phoenix lander a od 2012 kontinuálně rover MSL Curiosity. Hodnoty tlaku jsou dost proměnlivé a závisí na areografické poloze a výšce, ročním období a denní době. Zatím byly naměřeny hodnoty od cca 660 do 1020 Pa. Když vědci mluví o Marsu pro laickou veřejnost, pro zjednodušení většinou uvádí, že je tam tlak atmosféry zhruba setinový, což je dostatečné přiblížení a není to chyba. Koho zajímá více detailů, může prostudovat třeba tento dokument: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs11214-017-0360-x.pdf