sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

GeoXo

Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.

L3Harris Technologies

Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.

ISS

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner vyráží na nepilotovanou misi

Dočkali jsme se! Jeden z nejočekávanějších startů konce letošního roku je tu. Už v pátek ve 12:36 našeho času se na Floridě zažehnou motory rakety Atlas V, která vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Starliner od firmy Boeing. Ta má v dalších měsících vozit na ISS astronauty, ale k tomu potřebuje prověření systémů – právě k tomu poslouží aktuální nepilotovaná mise. Přijměte proto naše srdečné pozvání k živě a česky komentovanému přenosu, při kterém se třeba dočkáme práce dvoumotorového horního stupně Centaur.

Astrobee

V průběhu roku 2006 byly v rámci misí Progresu M-56, STS-121 a 116 na ISS dopraveny tři různobarevné koule, každá o průměru 21 cm a hmotnosti 4,1 kg. Ve skutečnosti se tedy jednalo o hranaté 18 stěny a s lehkou nadsázkou se dá říct, že nástupem do služby navýšily počet členů stálých posádek. Projekt SPHERE se nepochybně stal prvním krokem ke standardnímu zapojení robotů do pilotovaného kosmického programu, ale k hemžení droidů tak, jak jej známe například ze ságy Star Wars má daleko.

Na Floridě roste rampa pro Super Heavy

Že u floridské rampy 39A panuje čilý stavební ruch, není nic nového. Ostatně na našem webu najdete nejméně tři články (z května, srpna a října letošního roku), které se tomu věnují. SpaceX, která má rampu pronajatou, spustila už před několika měsíci stavební práce, jejichž úkolem mělo být podle očekávání vybudování startovní rampy pro kosmické lodě Starship a vzniknout zde měla i přistávací plocha, na kterou by testovací exempláře dosedaly. Jak ale čas plyne a na staveniště přijíždí další a další díly, tak se zdá, že SpaceX míří s tímto areálem výše, než se původně čekalo.

Nové informace o Slunci díky PSP

Před pár dny jsme Vám přinesli článek s prvními vědeckými poznatky, které nám přinesla sonda Parker Solar Prober (PSP). Na zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) byly prezentovány další zajímavé novinky, které Vám nyní přinášíme. Sonda PSP je v kosmickém prostoru už rok a půl a na Zemi už stačila poslat několik GB vědeckých dat i Slunci a jeho atmosféře – koróně. Nově prezentované studie se věnují procesům, které souvisí s neustálým vyvrhováním slunečního větru, ale i s nepravidelnými solárními bouřemi, které dokáží poškodit moderní techniku a ohrozit zdraví astronautů. A jako bonus pomohla PSP odhalit další informace o meteorickém roji Geminidy.

Cesta k lepším SRB rakety SLS začala

Odborníci provedli 5. prosince na Marshallově středisku statický zážeh motoru na tuhé pohonné látky. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – motor měl na délku jen 6 metrů a jeho průměr byl 60 centimetrů. Žádný obr to tedy nebyl, v kosmonautice se používají mnohem větší kousky. Ale taky to nebyl žádný trpaslík. Při dvacetisekundovém zážehu totiž vyvinul tah 25 tun a jeho spaliny dosáhly teploty 2760 °C. Šlo o zkoušku, která měla pomoci agentuře vykročit vstříc nové generaci motorů SRB (solid rocket booster) pro další vývoj rakety SLS.

Logo agentury CNES

Svět nad planetou (62. díl)

Francouzi měli v rámci sovětského a posléze ruského pilotovaného kosmického programu svým způsobem výsadní postavení. V roce 1982 se stal prvním západoevropským občanem ve vesmíru Jean-Loup Chrétien. Ten samý Chrétien se o šest let později stal také prvním občanem jiné země než SSSR a USA, který vystoupil do volného prostoru. V rámci smlouvy s ruskou stranou z roku 1992 měli Francouzi zajištěna křesla v Sojuzech zhruba ve dvouletých intervalech – o takových podmínkách si jiné státy mohly nechat jen zdát. Na druhou stranu je pravdou, že tyto lety Francouzi museli velmi štědře platit. Pro Rusy byly lety cizích státních příslušníků a zahraničních experimentů stéblem, které drželo pilotovaný program nad vodou. Financování bylo v té době na tak katastrofální úrovni, že na provoz stanice bylo vyděleno jen asi 10 % potřebných prostředků, zbytek (tedy spíše drtivá většina) financí byla získávána právě díky letům zahraničních kosmonautů. Podle všeho byla situace tak zoufalá, že nebýt programu Shuttle-Mir, ESA a Francouzů, byl by Mir dávno zakonzervován a opuštěn, dost možná dokonce definitivně. V srpnu 1996 na stanici dorazil další finanční

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon a Sojuz během devíti hodin

Noc na úterý a úterní dopoledne přejí fanouškům kosmonautiky. Nejprve má 70 minut po půlnoci z Floridy odstartovat Falcon 9 s telekomunikační družicí Kacific-1 (JCSat-18). Půjde o třetí použití prvního stupně, který se pokusí opět přistát na mořské plošině. A navíc vůbec poprvé máme být svědky pokusu o záchyt obou polovin aerodynamického krytu loděmi GO Ms Tree a GO MS Chief. Pak se přesuneme do Jižní Ameriky, odkud má v 9:54 našeho času startovat raketa Sojuz 2-1b s evropským teleskopem CHEOPS pro výzkum exoplanet. Oba atraktivní starty pro Vás okomentujeme živě a česky – v tomto článku najdete okna obou přehrávačů.

Starliner se blíží vstříc prvnímu startu

Zástupci NASA na jednání 12. prosince po důkladném a komplexním zhodnocení připravenosti první lodi Starliner uznali, že je připravena k letu. Tohle rozhodnutí bylo nezbytné k zahájení závěrečných předstartovních příprav na Mysu Canaveral. Start nepilotované demonstrační mise k Mezinárodní kosmické stanici je stále plánován na 20. prosince přesně 36 minut po středoevropském poledni. Starliner vynese 52,4 metru vysoká raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance. Tato nepilotovaná letová zkouška je důležitá pro vyzkoušení všech systémů, které se použijí, až budou na palubě lidé – první pilotovaná mise by měla přijít někdy během roku 2020.

Zkoušky vylepšení pro stupeň Briz-M

Na konci letošního roku začala agentura Roskosmos zkoušet nové mobilní zařízení pro plnění nízkotlakých nádrží na horním stupni Briz-M. Tento nový systém vyvinula kancelář KBTKhM a dokončený kus již byl doručen na kosmodrom Bajkonur. Technici jej přemístili na místo u rampy raket Proton 92A, kde se běžně tankují horní stupně Briz-M. V rámci zkoušek sem byla dopravena i maketa tohoto horního stupně. Podle vyjádření agentury Roskomos proběhly mezi 25. a 29. listopadem zkoušky plnění a následného vypouštění paliva. Druhého prosince pak začaly podobné testy zaměřené na manipulaci s okysličovadlem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.