Constellr
Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.
Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.
RBC Signals rozšiřuje svou globální síť pozemních stanic akvizicí 10 šestimetrových antén pro družicové sledování v pásmu S a X od společnosti Microsoft.
Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.
Operátoři mobilních družicových služeb (MSS) Viasat a Space42 zkoumají sdílenou multiorbitovou infrastrukturu, aby vylepšili a rozšířili své služby přímého připojení k zařízení po celém světě.
Články
Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.
V neděli v 10:30 začne NASA TV vysílat závěrečné přípravy na výstup do volného prostoru, který by měl začít v poledne našeho času a má trvat zhruba šest a půl hodiny. Celkově 235. výstup do volného prostoru zaměřený na sestavování, údržbu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice vykonají Američanka Kate Rubins a její krajan Victor Glover. Při výstupu do kosmického prostoru čeká na dvojici zahájení přípravných prací, které jsou nezbytné pro budoucí instalaci nových fotovoltaických panelů. Současné panely fungují dobře, ale už začínají podle očekávání vykazovat známky degradace, jelikož byly navrženy na patnáctiletou životnost. První pár fotovoltaických panelů byl rozvinut už v prosinci roku 2000, takže už stanici napájí přes 20 let. V průběhu letošního roku budou umístěny první nové panely před ty stávající. Až se tato činnost provede na šesti místech, dojde ke zvýšení množství generované elektřiny ze 160 kW na 215 kW. Ale zpět k aktuálnímu výstupu. Kate Rubins bude velitelkou výstupu a oblékne tedy skafandr s červenými pruhy. Victor Glover bude mít skafandr bez pruhů.
Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. Aby se Ingenuity povedlo tento cíl splnit, bude muset přežít mrazivé teploty Marsovských nocí, zvládnout nemilosrdně nízké příděly energie a přitom se pokusit o několik 90 sekund trvajících letů se Zemí vzdálenou více než 11 světelných minut. Znamená to, že komunikace s řídícím střediskem v reálném čase bude zcela vyloučená. Abychom pochopili jak v NASA připravili test této nové technologie, vyzpovídal redaktor Evan Ackerman pro IEEE Spectrum vedoucího letových operací pro Marsovské helikoptéry Tima Canhama z JPL (Jet Propulsion Laboratory). Je důležité znovu připomenout, že údělem helikoptéry Ingenuity je technologicky demonstrační mise. Jejím primárním cílem je ověřit možnosti přízemního letu v podmínkách Marsu, nic víc. Ingenuity nebude provádět žádná vědecká pozorování ani
Únor je nejkratší měsíc v roce a tak ani čekání na další Pokec s kosmonautixem nebylo tak dlouhé. Máme tu opět poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od 20:00 se sejdeme v rámci přímého přenosu a budeme v přátelské atmosféře odpovídat na dotazy z chatu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, budeme určitě moc rádi, když se zastavíte. Jste to totiž právě vy, diváci, kdo určuje témata, o kterých se bude hovořit. Svými dotazy tak ovlivňujete podobu celého pořadu.
Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
Navzdory překážkám způsobeným pandemií Covid-19 se nová americká rentgenová observatoř posouvá blíže ke startu. Inženýři z Ball Aerospace v Boulderu (stát Colorado) dokončili integraci teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer). Nyní se firma postará o to, aby sestavený teleskop prošel testy, které nasimulují kosmické podmínky – těm bude tento hardware čelit po startu ke konci letošního roku. „Dosažení tohoto milníku je odkazem zkušeností, odhodlání a znalostí týmu kolem IXPE a našich partnerů po celém světě,“ uvedl hlavní vědecký pracovník projektu, Martin Weisskopf z Marshallova střediska v Huntsville ve státě Alabama, který před 30 lety poprvé navrhl tuto misi a dodává: „Těšíme se na to, až poskytneme špičkovou vědu a rozšíříme náš ohled na rentgenový vesmír.“
Po delší době se opět vracíme na texaskou základnu Boca Chica, abychom si shrnuli aktuální stav vývoje testovacích prototypů lodí Starship a rakety Super Heavy. V testovací oblasti stojí Starship SN10, jejíž první statický zážeh se dlouho odkládal – především kvůli počasí. K zážehu tří motorů Raptor nakonec došlo jen pár desítek sekund po středoevropské půlnoci v noci z úterý na středu. Elon Musk sice předtím avizoval, že by ke skoku mohlo dojít už ve čtvrtek, ale tento termín se zřejmě posune – Musk totiž po zážehu tweetoval, že jeden z motorů Raptor neměl úplně ideální parametry a proto bude muset být vyměněn.
Na Michoud Assembly Facility in New Orleans začala výroba a testování prvního z řady zkušebních panelů horního stupně EUS (Exploration Upper Stage), který má být použit při budoucích misích rakety SLS. Abychom byli přesní, ta zmíněná série se týká tzv. confidence articles, což bychom mohli do češtiny volně přeložit jako „výrobky pro získání důvěry“. Horní stupeň EUS má být využit v rámci první vylepšené verze rakety SLS, která bývá také označována jako Block 1B. S jeho pomocí bude možné posílat těžké náklady, ale i astronauty v kosmické lodi Orion na přesnou dráhu k Měsíci. Výroba aktuálních ověřovacích panelů pro EUS začíná u velkého svářecího střediska Vertical Weld Center a poté budou malé části těchto panelů přemístěny k mechanickým zkouškám a analýzám v jiné části výrobního areálu. Týmy chtějí na těchto panelech ověřit svařovací postupy, rozhraní mezi nástroji a hardwarem, ale i strukturální integritu samotných svarů. Testování těchto výrobků pomůže inženýrům a technikům určit parametry svařování pro budoucí výrobu skutečného hardwaru pro stupně EUS.
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.