sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Představitelé SpaceX na dvou brífincích 7. března o nadcházejících startech pro NASA poskytli nové podrobnosti o příčinách ztráty boosteru Falconu 9,který vynesl družice Starlink. K úniku paliva z jednoho motoru došlo už 85 sekund po startu.
Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.
Americká Federální komise pro komunikace uvedla, že umožňuje SpaceX vysílat více energie do spektrálních pásem sousedících s frekvencemi jejího partnera T-Mobile, za předpokladu, že to nebude rušit jiné sítě.
Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.
York Space Systems plánuje v roce 2025 zahájit pět misí pro komerční zákazníky, kteří provádějí tajné experimenty pro americkou armádu. Zatím došlo k předstartovnímu testování první letošní mise Tyndal, experimentálního projektu národní bezpečnosti dálkového průzkumu.
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.
Články
Vážení čtenáři, kteří nečtete Thomasův fotokoutek (omluvte neomalený protimluv). I pro vás tu máme něco zajímavého. Tedy, abyste si i vy něco odnesli z dnešní návštěvy našeho webu o kosmonautice, máme tu pro vás toto přivítání u příběhů z výšky 419 až 423 km, kde den trvá přibližně 92 minut a 59,3 sekundy (čísla platí k 1. září 2021). Už několik měsíců totiž sledujeme život několika lidí, kteří zažívají něco mezi 15 východy a 16 západy Slunce, nebo naopak, kdoví. Je to tím, že jejich koráb, Mezinárodní vesmírná stanice, obíhá Zemi rychlostí kolem 27 555 km/h. Škoda, že tam s nimi nejsme. Nebo vlastně ano, díky jejich fotografiím, videím a zážitkům, o něž se s námi dělí na sociálních sítích. A vy, naši milí čtenáři, kteří si fotokoutky otevíráte, vám děkujeme a nyní se už pojďme spolu podívat, co nového se za týden událo, a co zajímavého na povrchu Země astronauti nebo kosmonauti spatřili.
Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
„Koukám, jak ten čas letí …“ zpívá se v jedné písničce a já mohu dát autorovi zapravdu. Vždyť dnes je to přesně devět let od chvíle, kdy jsme na kosmonautixu udělali svým způsobem krok do neznáma. Z aktivních uživatelů našeho diskusního fóra, které v té době neexistovalo ještě ani tři roky se zformoval základ redakce, který začal tvořit články. Nejprve jsme vsadili na konzervativní tempo jednoho článku za dva dny, pak jsme přešli na jeden článek denně, posledních několik let držíme tradici minimálně dvou článků denně a k tomu přidáváme proměnlivý počet krátkých zpráv. Dnes, když slavíme deváté narozeniny, si (stejně jako v minulých letech) dovolím vydat článek, který se pokusí shrnout události uplynulého roku.
Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.
Ačkoliv na palubě suborbitálního nosiče New Shepard nebyli žádní lidé, zaslouží si náklad svou pozornost. V tomto plně znovupoužitelném stroji totiž letěly technologie od NASA, soukromých firem i akademických pracovišť. Program Flight Opportunities agentury NASA podpořil šest letových testů nákladů na této misi, která proběhla 26. srpna na základně firmy Blue Origin v západním Texasu. New Shepard je pro NASA navíc jen jedním z různých testovacích zařízení, které agentura podporuje. Díky těmto pestrým zkouškám je možné provádět rychlé změny v konstrukci experimentů a tím hbitě pokračuje jejich vývoj.
V neděli dopoledne jsme společně mohli sledovat start rakety Falcon 9 z floridské rampy 39A. Nákladem tohoto nosiče byla kosmická loď Dragon 2, která v rámci mise CRS-23 veze na ISS více než 2 tuny nákladu. V uplynulých hodinách Dragon provedl sérii motorických manévrů, kterými upravil svou oběžnou dráhu a srovnal ji s orbitálním komplexem. Teď přichází hlavní úkol – připojit se k adaptéru IDA-2 v přední části stanice. Lodě Dragon se umí připojovat automaticky a momentálně je toto spojení očekáváno kolem 17:00 SELČ. Mějme však na paměti, že u těchto událostí nehraje minuta žádnou roli.
Při svém pátrání po stopách dávného mikrobiálního života se americké vozítko opět začíná chystat na odběr vzorků. Všichni věří, že tentokrát se už podaří první úspěšný odběr materiálu, který by mohl být v budoucnu dopraven na Zemi k podrobnější analýze. V průběhu minulého týdne poslali inženýři roveru perseverance pokyn, aby lehce obrousil povrch kamene pojmenovaného Rochette. Využije k tomu obrušovací zařízení na konci své dvoumetrové robotické paže. Na základě těchto poznatků se pak mají experti rozhodnout, zda bude kámen vybrán jako cíl pro vrtačku, která se také nachází na konci robotické paže.
Malá evropská družice Sunstorm sledující Slunce vytvořila svůj první snímek naší nejbližší hvězdy v rentgenové části spektra. Tento významný milník přišel jen po týdnu od vypuštění na raketě Vega. Sunstorm je 2U CubeSat, což znamená, že je tvořen ze dvou základních kostek s hranou délky 10 cm. Ve svých útrobách skrývá inovativní rentgenový spektrometr označovaný XFM-CS (X-ray Flux Monitor for CubeSats), který vyvinul finský tým v čele se společností ISAWARE. Jeho úkolem je detekovat rentgenové pulsy vytvářené slunečními erupcemi – výbušným uvolněním magnetické energie, které můžeme sledovat jako ohromné záblesky na povrchu Slunce. Tyto jevy následně ovlivňují kosmické počasí, mohou ohrozit družice, i pozemní rozvody energie či komunikační sítě. Nebezpečí hrozí také letadlům, které se v dané době pohybují v polárních oblastech.
Od poslední nadílky kosmických událostí v Kosmotýdeníku nás dělí přesně sedm dní a proto je čas se podívat na další kosmonautické události, které tvořily uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme na Floridu a na rampu 41, kde je právě testován první stupeň nové rakety Vulcan. Nakonec i celkové dění kolem přechodu společnosti ULA z raket Atlas V právě na Vulcan bude tématem hned několika dalších zpráv. Podíváme se třeba na konec dodávek ruských motorů RD-180, či na stav vývoje nových metanových motorů BE-4 společnosti Blue Origin. Nepřijdete samozřejmě ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
