SatixFy
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.
Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.
Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).
Agentura NASA 4. března uvedla, že prostřednictvím své smlouvy Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR) udělila zakázku společnosti Firefly, aby zahájila misi tří družic Investigation of Convective Updrafts (INCUS).
BAE Systems získala kontrakt v hodnotě 151 milionů dolarů na vývoj pozemního systému nové generace pro družice U.S. Space Force určené k varování před raketovým útokem. BAE Systems povede druhou fázi programu pozemního systému velení a řízení známého jako FORGE C2.
Startup Albedo získal kontrakt STRATFI v hodnotě 12 milionů dolarů od Air Force Research Laboratory. Družice společnosti bude poskytovat data a analýzy ze snímání Země.
Články
Šéf firmy SpaceX, Elon Musk, minulý týden na Twitteru oznámil, že stavebníci zahájili budování první vzletové rampy pro Starship na Floridě, která má být určena k orbitálním letům. „Stavba vzletové rampy pro orbitální mise Starship na Mysu začala,“ tweetoval Musk minulý pátek. Tato rampa vznikne v prostorách historického startovního komplexu 39A na Kennedyho středisku. Konkrétně se bude nacházet jihovýchodně od rampy, kterou momentálně ke svým startům využívají rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. SpaceX již v roce 2019 zahájila stavbu rampy pro Starship na 39A, ovšem tehdy mělo jít o rampu určenou k suborbitálním letům. Tyto práce se však po krátké době zastavily, neboť firma zaměřila svou pozornost na budování infrastruktury pro Starship na základně Starbase v jižním Texasu.
Raketu New Shepard, kterou provozuje společnost Blue Origin, čeká další let na hranici kosmického prostoru. Tato mise je pro Blue Origin třetí let, při kterém bude New Shepard vynášet lidskou posádku. Dalším prvenstvím je skutečnost, že při této misi bude na palubě šest lidí. Posádku tvoří Michael Strahan, Laura Shepard Churchley, Dylan Taylor, Evan Dick, Lane Bess a jeho syn Cameron. Michael Strahan je televizní moderátor a bývalý hráč amerického fotbalu, kterého můžete znát například z pořadu „Good Morning America“ vysílaného na stanici ABC.
Prospero byl mocný kouzelník ze Shakespearovo divadelní hry Bouře (The Tempest). Podmanil si větrného ducha Ariela, kterého osvobodil. Příběh inspiroval Brity natolik, že svou první družici nazvali právě Ariel-1. Všechny družice Ariel startovaly na Amerických raketách Scout a Thor-Delta. Ovšem snaha o vlastní raketu a družici tu samozřejmě byla také. Logicky se tedy nabízelo pokračovat v oné mytologii a Britové zvolili pro další družici název Prospero, přestože v plánu bylo nejprve jiné jméno — Puk (Puck anglicky) neboli Vtipálek Robin. Z velmi známé komedie Sen noci svatojánské stejného autora. Panovaly ale velké obavy, že veřejnost v případě nezdaru zamění počáteční písmeno za F, a tak se od toho raději ustoupilo. Z dnešní perspektivy, by bylo jméno asi ještě o něco trefnější, protože ve hře je Puk šprýmař, rošťák, popleta a v příběhu vše zamotá a ještě má z toho legraci. Tedy vystihuje nejen anglický smysl pro humor, ale docela dobře i osud družice samotné. K tomu ještě později. Tehdejší rozhodnutí bylo ovšem logické, protože, jak už bylo ostatně řečeno, její předchůdkyně, které startovaly na amerických nosičích v letech
Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.
29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.
Rentgenový teleskop IXPE (X-Ray Polarimetry Explorer) je společný projekt NASA a Italské kosmické agentury (ASI). Tento projekt rentgenového teleskopu byl vybrán k realizaci v lednu roku 2017. Teleskop IXPE bude vynášet raketa Falcon 9, ale původně tomu tak být nemělo – teleskop měla vynést raketa Pegasus-XL, ale kvůli změnám v rozpočtu byla zakázka na vynesení v červenci roku 2019 přidělena firmě SpaceX. Teleskop IXPE postavila firma Ball Aerospace & Technologies. IXPE má za úkol měřit polarizaci rentgenového záření astronomických objektů za účelem zlepšení pochopení toho, jak vzniká rentgenové záření v objektech jako jsou pulsarové větrné mlhoviny, neutronové hvězdy, galaxie, nebo supermasivní černé díry.
Před pár dny firma Rocket Lab představila oficiálně svou novou raketu Neutron a nyní se fanoušci této společnosti mohou opět radovat, protože na novozélandském poloostrově Māhia začíná být opět rušno. Na novou misi je připravena další raketa Electron. Stejně jako při minulé misi, která nesla název A Love At First Insight, budou opět dvě družice od firmy BlackSky, které mají snímkovat Zemi. Tyto družice letěly, jak už jsem říkal, i při minulé misi A Love At In First Insight, ale třeba nedávno byly vypuštěny i se zatím poslední várkou družic Starlink. Firma Rocket Lab už vynesla celkem už 5 družic této firmy a teď jsou na raketě Electron připraveny dva další. Poprvé se družice firmy BlackSky svezly Electronem už v roce 2019 v rámci mise They Go Up So Fast a nyní jsou další dva exempláře připraveny vstříc obloze na misi, která tentokrát nese název A Data With Destiny, což v překladu znamená „Data s osudem“. Jedinou smutnou informací je to, že se firma Rocket Lab tentokrát nepokusí zachránit první stupeň.
Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
Kosmickou loď Sojuz MS-20 čeká velmi neobvyklá mise. Na rozdíl od ostatních Sojuzů totiž nestráví u Mezinárodní kosmické stanice tradiční půlrok, ale jen pár dní. Důvodem je složení posádky – ta se nestane součástí dlouhodobé expedice na ISS. Půjde pouze o krátkou návštěvu. V posádce Sojuzu MS-20 najdeme jen jediného profesionálního kosmonauta – tím je Rus Alexander Misurkin. Spolu s ním letí i dva kosmičtí turisté z Japonska – Jusaku Maezawa a Jozo Hirano. Start nosné rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na středu v 8:38 SEČ. Připojení k ISS by pak mělo následovat v ten samý den kolem 14:40. Obě události Vám přineseme ve formě komentovaných přenosů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
