Pákistánští astronauté
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
Federální komise pro komunikace formálně zahájila proces prozkoumání nových způsobů využití družicového spektra v pásmu C v USA. Regulátor schválil veřejnou konzultaci s cílem identifikovat způsoby, jak podnítit investice, rychlé a efektivní zavádění nových komunikačních služeb v pásmu 3,98-4,2 GHz.
V rámci nové administrativy USA dochází k širšímu propouštění v Národním úřadu pro oceán a atmosféru a Úřadu pro vesmírný obchod. Propouštění zahrnovalo zaměstnance pracující na Traffic Coordination System for Space.
Skylo získalo 30 milionů dolarů, aby umožnilo připojení standardních smartphonů k partnerským geostacionárním družicím ve více oblastech po celém světě. To znamená, aby umožnil zaslání textové zprávy a další služby s nízkou šířkou pásma mimo mobilní pokrytí.
Americké letectvo je připraveno zahájit hodnocení vlivu nového vojenského logistického projektu na životní prostředí a navrhnout výstavbu dvou přistávacích ploch na Johnston Island, vzdáleném atolu v Tichém oceánu. Letiště by mělo podpořit program Rocket Cargo vedený laboratoří AFRL.
Společnost Virgin Galactic plánuje začít s montáží prvního z nové generace suborbitálních kosmických letadel příští měsíc, přičemž komerční lety by měly začít v polovině roku 2026.
Společnost Swissto12 oznámila 27. února svůj první velký kontrakt na dodávku elektronicky řízené antény, čímž zajistí společnosti SES dodávku zemních terminálů pro síť O3b mPower lucemburského operátora.
Články
Ať už jste proti, nebo ne, vesmír se v poslední době začíná otevírat mnohem širšímu publiku, než bylo možné dříve. V akci jsou soukromé firmy, které staví a vypouštějí rakety, nebo staví vlastní satelity. Jedno kosmické odvětví spojené se soukromníky ale vždycky zůstávalo tím největším lákadlem, a to vesmírný turismus. Podívat se do kosmu byla ještě před dvěma desítkami let výsada pouze kvalifikovaných astronautů, kteří se připravují měsíce na svůj let. Dnes je situace ale jiná a právě soukromé firmy se tento sen o vesmírném cestování pro všechny snaží naplnit. Nejvýraznějšími společnostmi, které se o toto pokouší, jsou SpaceX, Blue Origin a Virgin Galactic. SpaceX už má za sebou velké kousky, jako například Inspiration4 a momentálně se chystá mise Axiom Space-1. Virgin Galactic vynesla své první turisty teprve nedávno a na palubě lodi VSS Unity byl i ředitel společnosti Richard Branson. A pak tu je Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos, jenž už se také na své raketě New Shepard podíval na hranici kosmického prostoru. A právě o Blue Origin je dnes řeč. Už
Start rakety SLS, která se jako nejsilnější nosič současnosti má poprvé vypravit k obloze, se nezadržitelně blíží. Cílem mise je ozkoušet celý koncept rakety a vynést nepilotovanou loď Orion, která se vydá na oběžnou dráhu Měsíce a pak zpět k Zemi. Ve stínu hlavního úkolu je však ještě dalších deset misí CubeSatů, který každý jeden předvádí nějakou pokročilou technologii, která se vešla do extrémně malého balení. My se dnes podíváme na osmý z těchto deseti CubaStů, který nese jméno LunIR.
Evropské vozítko Rosalind Franklin má díky své vrtačce a analytickým přístrojům jedinečnou schopnost pátrat po stopách dávného života na Marsu. Bude to první rover schopný vrtat dva metry pod povrch Rudé planety, poprvé také využije inovativní metody pohybu včetně tzv. wheel-walkingu k překonávání překážek. Startovní okno v roce 2022 sice už po nedávném ukončení spolupráce s agenturou Roskosmos není možné, stále probíhají přípravy hardwaru. V březnu tak proběhlo systémové zhodnocení System Qualification and Flight Acceptance Review. Hodnotící komise potvrdila, že rover by byl připraven k včasnému odeslání na kosmodrom a že celý program měl dostatečnou časovou rezervu pro start v okně, které se otevíralo 20. září 2022.
Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.
Když vloni 9. dubna startovala z Bajkonuru loď Sojuz MS-18, letěli v ní na oběžnou dráhu Rusové Oleg Novický a Pjotr Dubrov. Společnost jim dělal Američan Mark Vande Hei. Ovšem místo toho, aby se posádka po zhruba půl roce ve stejném složení vrátila zpět, nastala změna. Na ISS totiž v říjnu dorazil Sojuz MS-19 kterému velel Anton Škaplerov. Spolu s ním na ISS dorazili filmaři – herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko, kteří měli na ISS strávit jen pár dní. Bylo tedy potřeba upravit tradiční harmonogram střídání a dvěma členům posádky prodloužit pobyt na orbitálním komplexu. Filmaři se vraceli v Sojuzu MS-18 s Olegem Novickým, který zakončil svůj půlroční pobyt. Anton Škaplerov naopak svůj půlroční pobyt na ISS zahájil a Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei na stanici zůstali – místo v Sojuzu MS-18 se měli vrátit v Sojuzu MS-19. Nyní se jejich čas na stanici naplnil.
Asi každý z nás má ve svém okolí známého či kolegu, na něhož dokonale platí úsloví o tom, že než takový spojenec, to raději deset nepřátel. Přesně v takovém rozpoložení se musel ocitnout Vladimir Čeloměj ve druhé polovině sedmdesátých let, kdykoli jeho myšlenky zabloudily ke Chruničevovu výrobnímu závodu. Vedení Chruničeva, byť nominálně spadalo do struktury CKBM, šlo až příliš ochotně na ruku konkurenční konstrukční kanceláří NPO Eněrgija. Svým způsobem šéfovi Chruničeva Viktoru Bugajskému nezbývalo nic jiného, než uposlechnout nařízení „shora“ a obětovat část svých kapacit ve prospěch programu Saljut, nicméně podle mnohých nekladl nijak výrazný odpor a opakovaně jednal za Čelomějovými zády. Od roku 1969 běžela v Chruničevu souběžně s Almazy také výroba civilních stanic typu DOS (Saljut) a jejich stavba Bugajského a jeho pracovníky velmi výrazně vytěžovala. Znamenalo to nejen skluzy ve výrobě stanic OPS, ale v neposlední řadě i velké časové manko v případě stavby a testování lodí TKS. Podle Ustanovení ÚV KSSS a Rady ministrů z 19. ledna 1976 měla být loď TKS v roce 1977 otestována na oběžné dráze v bezpilotním režimu, na konci
22. března se nejnovější evropsko-americká družice určená k měření výšky mořské hladiny, tedy Sentinel 6A Michael Freilich, stala oficiální referenční družicí pro globální měření výšky mořské hladiny. Znamená to, že všechna měření výšky mořských hladin pořízená jinými družicemi, budou porovnávána s daty ze Sentinelu 6A, aby se prověřila jejich přesnost. Tato družice se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 2020, aby navázala na více než 30 let dlouhý odkaz družice TOPEX/Poseidon, která začala s měřením výšky mořské hladiny v devadesátých letech minulého století. Jejich štafetový kolík od té doby převzalo několik dalších družic, z nichž poslední je Sentinel 6A. Jeho dvojče, Sentinel 6B, má startovat v roce 2025.
Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.
Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
