sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Virgin Galactic

    Společnost Virgin Galactic plánuje začít s montáží prvního z nové generace suborbitálních kosmických letadel příští měsíc, přičemž komerční lety by měly začít v polovině roku 2026.

    Swissto12

    Společnost Swissto12 oznámila 27. února svůj první velký kontrakt na dodávku elektronicky řízené antény, čímž zajistí společnosti SES dodávku zemních terminálů pro síť O3b mPower lucemburského operátora.

    SES

    Akcionář, držící více než 7 % akcií společnosti SES, požaduje snížení státní kontroly nad lucemburským družicovým operátorem a tvrdí, že k řešení narůstajících problémů je zapotřebí větší nezávislosti.

    Nova-C Athena funguje

    Firma Intuitive Machiens oznámila, že lander navázal komunikaci s pozemním střediskem, fotovoltaické panely generují elektřinu a lander má stabilní orientaci. Athena se chystá na sérii korekčních zážehů, aby mohla 3. března vstoupit na dráhu kolem Měsíce a 6. března přistát.

    Space Tech Expo

    Vedoucí vesmírného byznysu, David Meyouhas, během webináře Space Tech Expo 25. února uvedl, že cla – a hrozby dodatečných dovozních daní – zvýší krátkodobé náklady na družicové systémy a nosné rakety. Mezi obavy patří vyšší cla na dovážené suroviny a elektronické součástky.

    Xona Space Systems

    Kalifornský startup Xona Space Systems získal od Výzkumné laboratoře leteckých sil (AFRL) zakázku ve výši 4,6 milionu dolarů, aby demonstroval, jak by její služba určování polohy, navigace a časování pomocí družic (PNT) mohla podporovat vojenské operace.

    Články

    Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

    NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

    Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Společnost Rocket Factory Augsburg (zkráceně RFA) byla založena v roce 2018 s cílem umožnit obchodní modely vytvářející ve vesmíru data pro lepší monitorování, ochranu a propojení naší planety. V této souvislosti je cílem firmy RFA nabízet služby v podobě vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země i mimo ni a to s týdenní frekvencí za bezkonkurenční ceny. Společnost chce nejen snížit náklady na start v kosmickém průmyslu, ale také rozšířit okruh zájemců. To rozhodně nejsou skromné plány. Pomoci s jejich realizací má raketa RFA ONE, která chce vsadit na tři základní předpoklady. Tím prvním jsou služby zaměřené na zákazníka s důrazem na přesné doručení nákladu s vysokou úrovní flexibility misí v orbitální fázi. Druhým předpokladem jsou silně konkurenceschopné ceny umožněné technologií uzavřeného pracovního cyklu raketového motoru a třetím je využívání průmyslových komponent a nízkonákladových struktur.

    Odklad roveru VIPER

    Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

    Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

    SLS v hale VAB nezahálí

    Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.

    Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.

    Část obří mlhoviny Carina na snímku kamery NIRCam JWST. Oblast přezdívaná Vesmírný útes je rozhraním mezi oblastí erodovanou silným ultrafialovým zářením horkých hvězd nahoře (mimo snímek) a chladnějších molekulárních oblak s intenzivní tvorbou hvězd. Zdroj: esawebb.org

    Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

    Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

    VT_2022_28

    Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

    Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    poslední videa

    Aktivní seriály

    Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

    Ukončené seriály

    Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

    Nejnovější díly našich seriálů

    Nejnovější záznamy přednášek

    Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

    V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

    Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

    Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.