Lagrange 1
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
BAE Systems získala zakázku od NASA v hodnotě 230,6 milionů dolarů na dodávku družic pro projekt sledování kosmického počasí Lagrange 1 Series pro Národní agentury pro oceán a atmosféru.
Čína v sobotu vypustila na geosynchronní přenosovou dráhu novou komunikační družici ChinaSat-10R, která nahradí stárnoucí ChinaSat-10. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B.
KBR získala kontrakt v hodnotě 176 milionů dolarů na údržbu a modernizaci optického a počítačového pracoviště Air Force Maui, vysokohorského zařízení, které slouží jako klíčový uzel v síti americké armády pro sledování vesmíru.
Zaměstnanci NASA a z celé federální vlády obdrželi 22. února e-mail od OPM, aby odpověděli seznamem svých úspěchů za poslední týden. Zpráva přišla několik hodin po příspěvku na sociálních sítích od Elona Muska. NASA doporučila na e-mail neodpovídat. Zaměstnance zpráva značně znepokojila.
V dopise z 21. února úřadujícímu administrátorovi NASA, Janet Petro, tři členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů uvedli, že odpověď agentury na dřívější dopis o tom, co DOGE v NASA dělala, je nedostatečná. Zároveň požadují ochranu citlivých údajů a systémů před jakýmkoli přístupem dle oficiálních zákonů.
NASA 21. února oznámila, že prostřednictvím kontraktu NASA Launch Services II udělila
zakázku na vynesení vesmírného dalekohledu Near Earth Orbit (NEO) Surveyor na raketě Falcon 9. Tato zakázka má hodnotu přibližně 100 milionů dolarů.
V prohlášení z konce února NASA oznámila, že Associate Administrator Jim Free odejde z agentury s účinností od 22. února. Free byl od odchodu Boba Cabany do důchodu na konci roku 2023 pomocným administrátorem, což je nejvyšší státní služba v agentuře.
Články
Zítra před osmou hodinou raní, se od startovní rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odlepí raketa Falcon 9 a bude vynášet kosmickou loď Crew Dragon Endeavour. Začne tak mise Crew-6. Další dlouhodobá pilotovaná mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Posádku tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout podle aktuálního plánu zhruba čtyřiadvacet hodin po startu. Sledovat s námi tuto misi budete moci u našeho česky komentovaného přenosu.
Je tu nedělní poledne a tedy ten nejlepší čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na chystaný první let nové rakety Terran 1. Společnost Relativity space se rozhodla zariskovat a neprovádět poslední statický zážeh. V dalších tématech se podíváme na přípravy na start pilotované mise Crew-6, zajímavý projekt pracující na akumulátorech pro použití v atmosféře Venuše a nevynecháme ani zážeh nové generace motorů RS-25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zítra po půlnoci se k dokovacímu portu na modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici připojí kosmická loď Sojuz MS-23. Ta se sice měla k ISS vydat až v polovině března, a ještě k tomu s tříčlennou posádkou, ale kvůli problému s únikem chladícího média na Sojuzu MS-22 bylo rozhodnuto, že MS-23 poslouží jako záchranná loď. Posádka, která na ISS přiletěla v Sojuzu MS-22, si pobyt na stanici prodlouží o půl roku a zpět se vrátí v Sojuzu MS-23, který přiletí bez posádky. Ke spojení s ISS by mělo dojít kolem 02:06 našeho času.
Když se řekne Mezinárodní kosmická stanice ISS, každý si asi hned vybaví její obrys, kterému dominuje osm dvojitých panelů fotovoltaických článků SAW, které jsou stranově symetricky instalovány na obou koncích průběžné příhradové konstrukce. Konstrukce těchto fotovoltaických panelů, jejichž životnost pomalu končí, vsadila na inovativní design. Stejně tak i nové panely iROSA, které je mají doplnit, představují technologický krok vpřed.
Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.
Jak ten čas letí! Člověk má pocit, že Pokec s kosmonautixem začal vycházet před nedávnem a najednou vidí, že tenhle pořad, který vydáváme jednou měsíčně, dospěl ke svému 50. dílu. Pokud tedy budeme vycházet z průměrné délky jednoho dílu kolem dvou hodin, můžeme říct, že naše povídání o kosmonautice na konci dnešního dílu překoná magickou hranici 100 hodin. Náplň tohoto jubilejního dílu ale bude stejná jako obvykle – diváci budou psát své dotazy do chatu a my se na ně budeme snažit co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít dnes od osmi večer čas a chuť, rádi vás u našeho přenosu uvidíme.
Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
Podle plánu, který platil ještě před čtvrt rokem, měla loď Sojuz MS-23 vyrazit k Mezinárodní kosmické stanici až v polovině března s tříčlennou posádkou. Jenže únik chladicího média z lodi Sojuz MS-22 v polovině prosince tyto plány překopal. Agentura Roskosmos na základě vyšetřování vyhodnotila, že loď Sojuz MS-22 není po nehodě stoprocentně bezpečná pro návrat. Aby se mohli astronauti Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio (kteří v ní přiletěli) bezpečně vrátit na Zemi, byl start Sojuzu MS-23 uspíšen o pár týdnů a hlavně loď poletí ke stanici bez posádky. Zmíněná trojice si o půl roku prodlouží svůj pobyt na orbitálním komplexu a vrátí se právě v Sojuzu MS-23. Vše ale začíná úspěšným startem této lodi na raketě Sojuz 2.1a, ke sledování jehož komentovaného přenosu Vás tímto zvu.
Náš nepravidelný seriál, který ukazuje praktické aplikace kosmických technologií v běžném životě, si tentokrát posvítí na systémy, které čistí vzduch, který dýcháme od prachových částic, ale i nebezpečných bakterií, nebo pylových zrnek. Jenže výměna těchto filtrů poté, co se zanesou nečistotami může být časově náročná, drahá a komplikovaná, což platí zejména pro jejich použití v kosmonautice. V kosmických lodích a stanicích musí být filtrovací systémy neustále čištěny. Aby měli astronauti tuto práci snazší, rozhodla se NASA vyvinout technologii označovanou jako Multi-Stage Filtration System (víceúrovňový filtrační systém), který měl za úkol omezit množství výměnných filtrů, které je potřeba dopravit do vesmíru, ale také omezit čas, který astronauti věnují jejich údržbě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
