Start QZS-6
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb
Během panelového zasedání na konferenci Space Mobility dne 28. ledna zástupci několika společností uvedli, že vidí známky jak obnovených investic do soukromého sektoru, tak potenciálních fúzí a akvizic. Podle zástupců společností se jedná o promyšlenější verzi roku 2020.
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Články
133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.
NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které
Milí čtenáři, vánoční čas je tady a s ním i chvíle, kdy můžeme zpomalit, ohlédnout se za uplynulým rokem a poděkovat. Rok 2024 byl plný zajímavých okamžiků, nových objevů i důležitých událostí, které jsme mohli s vámi sdílet. Jménem celé redakce vám děkuji za vaši přízeň, podporu a zájem o svět vědy, vesmíru a technologií. Bez vás by to nemělo smysl – díky, že jste s námi! Doufáme, že i v nadcházejícím roce nám zachováte svou důvěru a že vám budeme nadále přinášet inspiraci, zajímavé informace i odpovědi na otázky, které vás zajímají.
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty pro stavbu kosmických lodí, družic a raket, jej znali pod přezdívkou „Korol“, tedy „král“. Ta odrážela Koroljovovo příjmení, ale hlavně jeho autoritu a moc v rámci raketo-kosmického průmyslu. A byť zpětně lze říci, že ne všechna jeho rozhodnutí a ideje se ukázaly být šťastnými (viz například superraketa N-1 se zastaralou koncepcí sférických nádrží, jež současně netvořily samotný plášť stroje), bez jeho vize by úvodní fáze soupeření SSSR a USA o dominanci ve vesmírném prostoru probíhala zcela jinak a nejspíše nikoli ve prospěch Sovětů. Po vypuštění první umělé družice byl Nikita Chruščov požádán, aby sdělil jméno hlavního osnovatele tohoto počinu, aby mohla být připravena kandidatura dotyčného na Nobelovu cenu za fyziku. Chruščov tehdy odpověděl, že Sputnik je kolektivním dílem všeho sovětského lidu. Na první pohled v souladu s tehdejší komunistickou doktrínou, toto prohlášení mělo ještě jeden významný důvod – Koroljov byl také strůjcem prvotních úspěchů v oblasti
Agentura NASA vybrala čtveřici soukromých společností, které mají rozšířit služby agenturní sítě Near Space Network na bázi komerčních přenosových kapacit přímo na Zemi. To je podle NASA kriticky důležitá komunikační schopnost, která umožní kosmickým lodím přenášet data přímo na pozemní stanice na Zemi. Práce budou zadány v rámci nových smluv na služby sítě Near Space Network, které jsou smlouvami s pevně stanovenou cenou a neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Časový rámec projektu je od února 2025 do září 2029 s další pětiletou opcí, která by mohla prodloužit smlouvu až do 30. září 2034. Kumulativní maximální hodnota všech smluv na služby Near Space Network Services činí 4,82 miliardy dolarů.
V květnu 2024 vypuštěná družice EarthCARE se pomalu blíží ke konci své fáze uvádění do provozu. Dalším důležitým krokem na této cestě bude zveřejnění prvních dat o mracích a aerosolech, které se očekává začátkem příštího roku. Mezitím se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít inovativní způsob aplikace umělé inteligence na družicová data pro vytváření 3D profilů mraků. To je zpráva zejména pro ty, kteří netrpělivě čekají na data z EarthCARE, aby mohli pokročit ve vědě o klimatu.
Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak se ULA připravuje na třetí let rakety Vulcan a zda získá certifikaci pro zakázky národní obrany i přesto, že druhá mise zaznamenala anomálii během letu. V dalších tématech nás čeká změna jízdního řádu budování komerční stanice Axiom, dále také třetí zakázka pro lunární lander Blue Ghost a samozřejmě nevynecháme ani start české družice LASARsat. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
