Dawn Aerospace
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Kanadský startup Reaction Dynamics dokončuje vývoj a připravuje se na kvalifikaci svého hybridního raketového motoru RE-202 s finanční podporou quebecké vlády a soukromými investicemi.
Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.
Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.
Společnost Sierra Space se sídlem v Coloradu 11. června oznámila formální spuštění divize Sierra Space Defense zaměřené na programy národní bezpečnosti. Obchodní jednotku povede Erik Daehler, bývalý manažer společnosti Lockheed Martin
Články
Raketoplán je znovupoužiteľný okrídlený stroj schopný riadeného letu Zemskou atmosféru a rovnako aj vesmírom. Myšlienka na raketu ktorá by to dokázala bola sprvu považovaná za bláznovstvo. Ale ako povedal známy spisovateľ Arthur C. Clarke, „každá myšlienka ktorej sa ľudia prestanú smiať bude do päťdesiatich rokov zrealizovaná.“ Možno aj preto sa známa kniha od Karla Pacnera „Mestá v kozme“ začína takto. „Raketobusy pre niekoľko desiatok cestujúcich. Transportéry s nosnosťou 300-500 t. Maximálne dosiahnuteľná výška 500 km nad Zemou. Dvadsať, päťdesiat, sto, päťsto štartov. Žiadna časť sa po jednom použití neodhadzuje. Nijaké chemické plyny nebezpečné pre vzdušný obal planéty.“
Vozítko Curiosity se úspěšně projíždí po Marsu a my, pozemšťané lačnící po nových informacích, vrníme blahem. Největší mimozemská laboratoř v dějinách nás denně zásobuje nepřeberným množstvím nádherných fotek z povrchu Rudé planety, jejichž rozmanitost bere dech. Abych citoval klasika – laik se diví, odborník žasne. Jenže právě tohle velké množství informací může být někdy na závadu – jak se v takové záplavě vyznat? Není to jednoduché. Ale naštěstí žijeme v době, kdy se díky internetu a počítačům dá všechno perfektně zorganizovat.
O kosmická dramata nebyla zejména během prvních, „pionýrských roků“, nouze. To jsme koneckonců mohli sledovat v předchozích dílech tohoto seriálu. Ale ani později, když technologie pokročila a kosmické cesty se staly alespoň navenek rutinou, neobešlo se vše bez zádrhelů a kritických momentů. Ty se jen taktak odehrály bez obětí a ve dvou případech bohužel došlo i na daň nejvyšší. Vzhledem k počtu součástek a systémů je pravděpodobné, že při každém letu jich několik selže. Kdosi se během programu Apollo vyjádřil v tom smyslu, že jestliže Apollo obsahuje více než 5 milionů součástek a předpokládáme 99% spolehlivost, zbývající procento znamená 5 tisíc poruch během letu. Pokud se jedná „pouze“ o palubní toaletu, není to až takový problém. Pokud ovšem selže součástka, která má přímý vliv na průběh mise, nastávají dramatické chvíle. Započítejme do rovnice také lidský faktor i mnohdy nevypočitatelné vnější vlivy a nelze se ubránit dojmu, že dosud jsme při cestách do vesmíru (i přes zmíněné oběti) měli neuvěřitelné štěstí.
V novém díle Kosmotýdeníku si představíme připravovaný skafandr Z-1, který bude astronautům sloužit jak na oběžné dráze, tak na povrchu Měsíce, asteroidu nebo Marsu. Bude mnohem jednodušší si skafandr navléct než jak je tomu dnes. SpaceX se připravuje na již druhý ostrý start rakety Falcon 9 a kosmické lodě Dragon. Termín startu je 1. března. Cíl bude stejný jako u předchozího letu, Mezinárodní vesmírná stanice. Robonaut 2 se pomalu chystá na práci, která ho bude v budoucnu čekat. Zatím se provádí pouze testy, ale jednou bude astronautům pomáhat při opravách stanice.
Úspěch, který zaznamenala v roce 2002 americko-německá dvojice družic GRACE (Gravity Recovery And Climate Experiment) na oběžné dráze Země v podobě velmi podrobné gravitační mapy naší rodné planety, inspiroval NASA k naplánování podobné mise. Tentokrát se měla týkat Měsíce. Vybavení k měření gravitačních anomálií bylo podobné koncepce jako na družicích GRACE s tím rozdílem, že u Měsíce nelze použít signál GPS, takže musí příjít na řadu jiný způsob, který si představíme v článku. Design si GRAIL vypůjčil z Experimental Small Satellite-11 (XSS-11) firmy Lockheed Martin a systém avioniky vycházel ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která nám stále poskytuje cenná data z oběžné dráhy Marsu.
Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.
Vítejte v novém roce. Doufejme, že bude minimálně stejně dobrý a zajímavý jako ten právě skončený, nebo možná ještě lepší. Alespoň z pohledu kosmonautiky. Abychom věděli, na o se můžeme v následujících 365 dnech těšit, vznikl tento článek, který se pokusí nastínit největší očekávané události. Jak už ale historie mnohokrát ukázala, dá se očekávat, že v roce 2013 se do kosmonautické historie zapíše i mnoho událostí, které teď očekávat nemůžeme.
V posledním Kosmotýdeníku tohoto roku si představíme minisatelit FitSat-1, který bude vysílat zprávy pomocí LED diod. Sonda byla vypuštěna astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici a po dvou testech nad Japonskem byla odvysílána zpráva nad Britskými ostrovy a Evropou.
Jupiter v roce 2030 přivítá dalšího návštěvníka a to sondu JUICE, která bude zkoumat ledové měsíce největší planety Sluneční soustavy. Ke startu by mohlo dojít již v roce 2022.
12 světelných let od Země byla nalezena planeta, na které by mohl být život. Podle mezinárodního týmu astronomů je možné, že planeta je celá pokryta vodou.
Na otázku v názvu článku si musí každý odpovědět sám. někomu se dařilo více a někomu méně. Ale o tom náš dnešní článek není. Dneska se bude mluvit o kompletním zhodnocení roku 2012 z hlediska kosmonautiky. Na své si přijdou jak statistici, kteří si libují v číslech, tak i archiváři. Dal jsem si totiž za úkol přinést co možná nejkomplexnější shrnutí roku, ze kterého v těchto dnech ukrajujeme poslední dílky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil s mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“) jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze na pomocí letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.