sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Gagarin před letem

Voschod – prvenství za každou cenu (2. díl)

Let Jurije Gagarina, který se uskutečnil v dubnu 1961, byl pro světovou veřejnost obrovským překvapením, které však možná nebylo až tak šokující, jako předešlá sovětská kosmická prvenství. O tom, že se na obou stranách schyluje k pilotovanému kosmickému letu, bylo mnoho nenápadných náznaků i otevřených signálů, které nám při zpětném pohledu dávají jasný obrázek ve smyslu „vždyť to přeci bylo tak jasné“. Jenže v ony jarní dny jedenašedesátého byla situace mnohem méně čitelná, než jak tomu bývá s odstupem času. O tom, že se do vesmíru chystá sovětský kosmonaut, však vědělo krom přímých participantů i mnoho lidí mimo kosmický průmysl a ozbrojené složky. Jako příklad může sloužit fakt, že osazenstvo redakce deníku Komsomolská pravda dostalo z neoficiálního zdroje avízo den před Gagarinovým letem. A tak mohli reportéři Komsomolské pravdy být připraveni a svým čtenářům přinést reportáže přímo z epicentra dění – členové redakce byli jedněmi z prvních zástupců masmédií, kteří s Gagarinem hovořili necelých čtyřiadvacet hodin po jeho epochálním letu. Navenek vše vypadalo skvěle a bylo jasné, že budou následovat další lety. Co ovšem ani Komsomolská

Jak BepiColombo viděla průlet kolem Merkuru?

Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.

Kritika vydávání licencí od FAA

Od roku 2021 začaly platit nové předpisy Federálního úřadu pro letectví, které jsou mezi širokou odbornou veřejností známy jako „Část 450“. Tato část vznikla, jako snaha o zefektivnění licenčního procesu. Postupem času se však tato část stala velikým problémem především pro průmyslovou základnu, která se začala hlasitě ozývat proti této části. Během slyšení vesmírného podvýboru sněmovního vědeckého výboru o „podpoře inovací v oblasti komerčního vesmíru při zachování veřejné bezpečnosti“, které se konalo 10. září došlo ke tvrdé kritice úřadu, a to i ze strany Kongresu.

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vítejte na novém webu!

Vážení čtenáři našeho webu. Dnes jste svědky největší změny v historii celého portálu, který pro vás funguje na neziskové bázi nepřetržitě již více než 12 let. Od spuštění v roce 2012 se web postupem času vyvíjel. Přidávaly se nové subdomény, nové funkce, přibývali noví autoři, zvýšila se kadence vydávání článků na současné dva články denně. Za již několikaleté udržování tohoto standardu si kolegové zaslouží obrovský obdiv. Ovšem kvůli tomu tu dnes nejsme.

Testy zmenšené SuperHeavy v aerodynamickém tunelu

NASA a její partneři dělají pokroky na cestě vstříc misi Artemis III, při které dojde k návratu lidí na Měsíc a také prvnímu přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Firma SpaceX, poskytovatel pilotovaného lunárního landeru (v rámci kontraktu HLS – Human Landing System) pro mise Artemis III a Artemis IV začátkem letošního roku otestovala 1,2% model rakety SuperHeavy v transsonickém tunelu Unitary Plan Wind Tunnel na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. Raketa SuperHeavy má vynášet upravenou Starship, která v rámci programu Artemis poslouží jako pilotovaný lander.

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.

Jak si astronauti na Gateway připraví jídlo?

Inženýři agentury NASA plánují všechny aspekty provozu kosmických misí a tak je jasné, že musí myslet i na řešení hladových astronautů. Pro misi Artemis IV, která zamíří ke Gateway, připravují zařízení, které by tento problém mělo řešit. Až budou mezinárodní týmy astronautů žít na stanici Gateway, první kosmické stanici kroužící kolem Měsíce, budou využívat inovativní zařízení jako je třeba Mini Potable Water Dispenser (Mini dávkovač pitné vody), který trochu připomíná dětskou vodní pistolku. Jeho úkol je tomuto vzhledu velmi podobný. Zajistí totiž manuálně řízené dávkování vody do sáčků pro hygienu, ale i pro rehydrataci jídla, či prostě k pití. Při jeho návrhu se inženýři snažili, aby byl kompaktní, lehký a přenosný, což bude na relativně malé Gateway nezbytné. Tato stanice totiž bude výrazně menší než ISS, která krouží kolem Země.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.