Latitude
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Články
„Dnes jsme s Antonem a s Terrym měli první společnou výcvikovou hodinu v Houstonu jako posádka Sojuzu 41S. Příležitostí společného cvičení byla simulace stavu, se kterým bychom se museli vypořádat v případě ztráty ovládání polohy Mezinárodní vesmírné stanice. Pro zkrácení tomu říkáme LOAC (Loss of Attitude Control). Když se nad tím zamyslíte, jde o docela nebezpečnou situaci. Neustále potřebujeme mít stanici ve známé a kontrolovatelné poloze, abychom zajistili správné zaměření antén, solárních panelů, radiátorů atd. Bez ovládání polohy by stanice samovolně rotovala rychlostí (malou či velkou), kterou měla před LOAC.
„Páni, jak ten čas letí! Připadá mi to jako včera, když jsem komentovala živý přenos startu Sojuzu TMA-09M z velitelství Italské kosmické agentury v Římě. A dnes? Luca, Karen a Fjodor se v noci vrátí na planetu po tom, co prožijí jízdu svého života při vstupu do atmosféry. Mám štěstí. Budu totiž moci sledovat vstup do atmosféry a přistání z řídícího střediska v Houstonu. Jak návrat na Zemi proběhne? Ve 23:26:00 GMT bude odeslán příkaz k odpojení od stanice. Průběh je velice jednoduchý: během dvou a půl minuty se odjistí západky dokovacího systému a pružiny udělí Sojuzu malou rychlost potřebnou pro oddělení, která činí přibližně 12 cm/sec.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35°C a má k dispozici 24 Wattů energie.“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“
Od minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně sedm dní a to neznamená nic jiného, než že je čas na další várku informací o věcech, které nám uplynulý týden přinesl v kosmonautice. Tentokrát se podíváme na aktuální projednávání do francouzského parlamentu, kde se jedná o tom, že by Francie prodala svůj podíl v Arianspace a tím ji zefektivnila a udělala konkurenceschopnější. V souhrnu se pak zaměříme na úspěšné přistání Sojuzu TMA-15M, navštívíme kometu 67P a podíváme se, jak se daří hledat Philae. Podíváme se i na další test experimentálního zařízení LDSD. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
Plán Evropské kosmické agentury pro vědecké sondy po roce 2015 nese označení Cosmic Vision. V jeho rámci jsou pro lepší přehlednost mise rozděleny do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců.
Výrok, který jsme použili pro název článku padl v roce 2003 po zadržení Saddáma Husseina Paul Bremer, velitel amerických jednotek. V mnoha pozdějších komentářích byla věta „Ladies and Gentlemen: We got him!“ hodnocena jako jedno z nejúdernějších sdělení posledních let. Nyní si můžeme dovolit tento výrok parafrázovat. Evropská kosmická agentura totiž velmi pravděpodobně dokázala lokalizovat přistávací modul Philae, který dosedl na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Bohužel zatím chybí jednoznačné potvrzení. Nicméně série přiložených obrázků ukazuje, že pomyslná smyčka se stahuje a míst, kde se Philae může nacházet, pomalu ubývá. Mělo by tedy být jen otázkou času, kdy se otazník v nadpisu změní na definitivní vykřičník.
NASA si každý rok prochází martyriem schvalování rozpočtu na příští rok. Jednotlivé projekty obhajují své rozpočty před zákonodárci, kteří je mohou schválit, snížit, nebo také zvýšit. O pořádný rozruch se v posledních dnech postaral Senát, který sice navýšil financování superrakety SLS pro fiskální rok 2016 o půl miliardy dolarů, ale na druhou stranu uřízl 300 milionů z návrhu pro soukromé lodě, které mají na ISS vozit posádku. Tento krok vedl k tomu, že jindy politicky velmi korektní NASA sáhla k vydání prohlášení, které má fungovat jako budíček.
Dnes v 9:04 našeho času uzavřela posádka průlez mezi stanicí a lodí Sojuz TMA-15M. V jeho útrobách už sedí trojice Anton Škaplerov, Terry Virts a Samantha Cristoforetti, kteří by se podlep lánu měli ve 12:20 našeho času odpojit od orbitálního komplexu. Přistání v Kazachstánu je naplánováno na +/- 15:43. Posádka se podle původních plánů měla vracet už minulý měsíc, ale kvůli problémům zásobovací lodi Progress M-27M a následným změnám v harmonogramu letů se Samantha Cristoforetti stala dvojitou rekordmankou – patří jí prvenství jak mezi Evropany, tak mezi ženami celkově – v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. V dnešním článku můžete živě sledovat odlet i přistání posádky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
