sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Celkový vzhled stanice MOL

MOL – špion, který se nekonal (9. díl)

V původních záměrech vedení amerického letectva měla stanice, jež později vstoupila ve známost pod názvem MOL, sloužit zejména k ověření práceschopnosti člověka v neznámém prostředí mikrogravitace a stísněných prostor. Z původního, navenek bohulibého, záměru, se ovšem v průběhu času vyklubal projekt, jehož těžiště leželo v „černé“ sféře. MOL měl být zajisté stanicí, na jejíž palubě měly být prováděny experimenty ku prospěchu vědy a poznání, ovšem hlavní náplní práce posádky měla být obsluha optického špionážního komplexu. DORIAN, jak byla kódovým jménem tato optická soustava označována, byla na svou dobu velmi výkonným nástrojem s výborným rozlišením. Navíc, právě díky přítomnosti lidské posádky, mělo jít o velmi pružný systém, který dovoloval výběr cílů a předběžnou analýzu získaných dat téměř v reálném čase. Pro podrobné zkoumání pak měly být filmové pásy dovezeny na palubě návratové kabiny Gemini na Zem spolu s piloty. Na první pohled tento systém vypadal velmi důmyslně, nicméně ke své funkci vyžadoval neméně důmyslný hardware. Pokud by existoval nějaký druh alternativní reality, ve které by stanice dospěla do fáze realizace, naskytl by se

VV_2021_04

Vesmírné výzvy – duben 2021

Asi největší překvapení dubna se odehrálo při výběru pilotovaného lunárního landeru programu Artemis, který si představíme v první reportáži. Vrtulník Ingenuity a jeho poletování po Marsu vás čeká hned vzápětí. Pěknou podívanou nabídla i Čína při vypuštění základního modulu Tianhe. Start Sojuzu MS-18
a přistání Sojuzu MS-19 jsou náměty dalších příspěvků. Na závěr trochu SpaceX, nejprve start mise Crew-2 a poté testy Starship SN15 a novinky na Boca Chica. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 2. díl

V minulosti jsme každé jaro slýchávali hesla jako „Březen – měsíc knihy“ a „Duben – měsíc bezpečnosti“. Letos, obzvlášť pokud jde o robotický průzkum Marsu, můžeme jednoznačně prohlásit: Duben byl měsícem Ingenuity. A rovnou hrdě dodejme druhé heslo: Mission Accomplished! – Mise splněna! Co všechno se s roverem Perseverance (Vytrvalost) a helikoptérou Ingenuity (Vynalézavost) událo za posledních více jak 5 týdnů, si popíšeme v druhém dílu tohoto seriálu.

Neuvěřitelný pohled na Mars

Seán Doran nabídl světu naprosto dechberoucí podívanou, když zveřejnil video s vysokým rozlišením ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Poslední dobou si sice pozornost na rudé planetě nárokuje mise Perseverance, ale i sondy, které krouží okolo planety mají co nabídnout. Video vzniklo z dat NASA, JPL & University of Arizona. Povrch planety fotografovala kamera HiRISE z 300 km výšky a původní soubor má velikost 28GB! 😮 Na videu jsou upravená Raw data autorem a převedená do formátu 4K video. Úžasný výsledek pak dotváří hudba Jesse Gallaghera.

NASA

Kosmotýdeník 450 (26.4. – 2.5.)

K nedělnímu obědu je pro vás již tradičně přichystán Kosmotýdeník, pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V aktuálním čtyřstém padesátém vydání se v hlavním tématu podíváme na prvních 100 dní administrativy nového amerického prezidenta a na to, jak podporuje aktivity NASA. Dočkáte se však i jasných náznaků, že Blue Origin chystá let prvních turistů na hranice kosmického prostoru, anebo informací o čtvrtém letu vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2021_17

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – mise Sputnik 2

Prvním živým tvorem na oběžné dráze se stala fenka Lajka v družici Sputnik 2. S jejím návratem na Zemi se nepočítalo, ale nakonec zahynula kvůli technické závadě dříve, než se čekalo. Ale Sputnik 2, to nebyla pouze Lajka. Na palubě byly i vědecké přístroje, které rozšířily znalosti vědců o prostředí kolem naší planety. Tato mise je proto právem považována za důležitý krok vstříc první pilotované kosmické misi.

Umělecká představa družice Biomass s rozloženou anténou o průměru 12 metrů.

Struktura družice monitorující lesy prošla testy

Kvůli překážkám, které všem lidem přináší celosvětová pandemie Covid-19, museli inženýři tvořící a testující evropskou družici Biomass přijít s inovativními a chytrými postupy, jak nezpozdit harmonogram příprav a přitom dodržet všechna bezpečnostní pravidla. A výsledek? Struktura družice je nejen kompletní, ale také prošla sérií náročných testů, které ověřovaly, jak zvládne podmínky při startu. Díky tomu se o velký krok přiblížil start zajímavé mise, která se zaměří na mapování uhlíku vázaného v lesích.

ŽIVĚ A ČESKY: Poletí dnes Starship SN15?

Na texaské základně Boca Chica proběhly v minulých dnech hned dva statické zážehy motorů Raptor na prototypu Starship SN-15. Zajímavé je, že vůbec poprvé se po těchto testech nemusel měnit žádný motor. V tuto chvíli platí, že na prototypu je instalováno autodestrukční zařízení, obyvatelé nedaleké vesnice dostali pokyn k evakuaci (ale zatím nebyli evakuováni) a silnice u startovní oblasti byla uzavřena. SpaceX má k dispozici potřebná povolení včetně uzavírek vzdušného prostoru a na místě by měl být také inspektor FAA. Jenže SpaceX zatím oficiálně neoznámila, zda to dnes zkusí. Možná jen čekají, jak se vyvine počasí. Čas je však jen do dnešní půlnoci. Pokud by se dnes neletělo, k dalšímu pokusu by došlo pravděpodobně až v pondělí. Jisté je, že budeme muset být ostražití a v případě, že se bude schylovat ke skoku, jsme připraveni třeba předčasně ukončit dnešní Pokec s kosmonautixem.

Pokec s kosmonautixem – duben 2021

Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.