Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Primárním zdrojem elektrické energie Hubbleova teleskopu jsou fotovoltaické panely. Když však kosmická observatoř přelétává nad neosvětlenou stranou Zeměkoule, musí čerpat energii ze šesti nikl-vodíkových akumulátorových baterií. Ty původní, které byly na palubě HST už při jeho vypuštění v roce 1990, vydržely více než 100 000 nabíjecích / vybíjecích cyklů a k jejich výměně došlo až při poslední servisní misi amerického raketoplánu k HST v roce 2009.
Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.
Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.
Srpnové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím jiným než úspěšným přistáním mise Chandrayaan-3 u jižního pólu Měsíce. Ruská kosmická agentura tolik štěstí s Lunou-25 neměla, průběh její mise mapuje další reportáž. Dále se budeme věnovat dění u ISS, nejprve startu mise Crew-7, pak výstupu ruských kosmonautů do kosmického prostoru, poslednímu startu rakety Antares 230+, při kterém vynesla loď Cygnus NG-19 a také startu lodi Progress MS-24. Potom se podíváme na Starbase. Na závěr nás čekají starty Intelsat Galaxy 37 a Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Jak čas pádí, si nejlépe uvědomíme u příležitosti různých výročí a narozenin. Člověk má možnost se na chvilku zastavit a vrátit se v paměti k událostem, na které již více či méně sedá prach. Náš web s články se na internetu objevil 1. září 2012 a to znamená, že dnes slavíme již jedenácté narozeniny. Tento web samozřejmě nevznikl jen tak z vakua – zformoval se kolem aktivních autorů, kteří přispívali na naše dodnes funkční diskusní fórum. Od té doby se náš web výrazně rozšířil – redakce přijala nové členy, začali jsme tvořit pravidelněji, rozšiřovali jsme naše portfolio služeb a expandovali jsme na různé sociální sítě. Najdete nás na Facebooku, Twitteru či Instagramu a kromě toho jsme i na Discordu, YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách. Nic z toho by nebylo možné bez party skvělých lidí, které baví ve svém volném čase dělat radost ostatním. Na tomto místě bych jim za to chtěl poděkovat a říct, že je mi stále ctí stát v čele takové skvělé redakce.
Firma SpaceX plánuje na 1. září v 1:52 start rakety Falcon 9, která má vynést dalších 22 družic Starlink 2. generace mini. Jenže v cestě tomuto startu zatím stojí počasí. Florida byla ještě před pár hodinami sužována hurikánem Idalia a i když oblast kosmodromů nedostala plný zásah běsnícími živly, tak se zdejší podmínky nedaly označit jako bezpečné. Pro začátek startovního okna zatím meteorologové předpokládají 80% pravděpodobnost špatných podmínek. SpaceX ale má na další hodiny nachystané další možnosti ke startu a v průběhu času se počasí bude postupně zlepšovat až na 60% pravděpodobnost příznivých podmínek. Jak tedy tento rébus dopadne, se dozvíme za pár hodin. My každopádně budeme připraveni Vám poskytnout komentovaný přenos.
Program ASSET splnil úspěšně svůj letový plán a poskytl inženýrům neocenitelná data pro další vývoj návratových těles. Konstrukce tohoto stroje umožnila i ověření různých materiálů najednou. Po ukončení ASSETu bylo logickým pokračováním výzkum letových vlastností okřídlených těles, která projdou bez úhony atmosférou. Na tento úkol navazoval projekt X-23 PRIME (Precision Recovery Including Maneuvering Entry). Tento projekt spadal společně s ASSET a X-24 do programu START (Spacecraft Technology and Advanced Re-entry Tests), který USAF započal po zrušení X-20 Dyna Soar v rámci dalšího vývoje návratových těles, tzv. lifting bodies. Oficiálně byl tento program označen, jako Air Force Program 680A. Tyto snahy dále dokazují, že USAF se nehodlalo vzdát své myšlenky o vztlakovém tělese operujícím na oběžné dráze, které se po splnění své mise bez problémů vrátí zpět na domovskou základnu. Dalším důvodem podpory této technologie nebyla jen přítomnost příslušníků letectva na oběžné dráze Země, ale i možnost dopravy výzvědného materiálu zpět na Zem.
SpaceX připravuje další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, tentokrát pro Americkou vojenskou rozvojovou agenturu. Při něm bude na oběžnou dráhu s výškou 950 kilometrů a sklonem 81° vůči rovníku vyneseno celkem třináct družic, z nichž jedenáct bude součástí tzv. Transport layer, neboli transportní vrstvy, která slouží pro sběr informací. Zbylé dvě družice budou součástí sledovací vrstvy, která má za úkol monitoring balistických a hypersonických raket. Co se týče prvního stupně, tak ten bude mít při této misi po separaci stupňů dost pohonných látek, aby se mohl pokusit o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4.
Vítám Vás u již v pořadí čtvrtého dílu nepravidelného seriálu s názvem Svět startupů, který v jednotlivých dílech rozebírá vybrané startupy, jež jsou něčím zajímavé, vyplatí se je sledovat a působí v kosmickém průmyslu. Právě soukromé firmy menší velikosti jsou totiž jeho nedílnou a rychle rostoucí součástí. Startup by se tedy dal charakterizovat jakožto mladá firma, která nemá velký počet zaměstnanců a ve svém odvětví využívá nekonvenčních a inovativních postupů. Její velikost a praktická absence byrokracie a zdlouhavých vnitřních procesů pak takové firmě umožňuje rychle růst, na trh přinášet originální produkty a v konečném důsledku celý kosmický průmysl posouvat vstříc větší dostupnosti komerčním zákazníkům a novým technologiím.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
