ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Dnešní den přeje fanouškům kosmonautiky – brzy ráno se podařilo úspěšně vynést do vesmíru evropský technologický demonstrátor LISA Pathfinder, který má sloužit k otestování systémů nutných pro budoucí detekci gravitačních vln a naopak pozdě večer nás čeká další zajímavý start. Zásobovací loď Cygnus naplněná více než třemi tunami nákladu už stojí na rampě mysu Canaveral na špičce rakety Atlas V. Bude to vůbec poprvé, kdy se nosič Atlas použije pro let nákladu k Mezinárodní vesmírné stanici. Takovou mimořádnou událost si nemůžeme nechat ujít a připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos celého startu.
Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se už dnes pozdě večer našeho času na oběžnou dráhu čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, na kterou dopraví téměř tři a půl tuny nákladu. NASA dokonce na svém webu říká, že vědecká zásilka bude „Cyg“-nifikantní. V češtině to sice tolik nevynikne jako v originále, ale i tak to hezky ilustruje význam celé mise. Vědecké experimenty, které loď v rámci mise Orb CRS-4 doručí, budou sloužit posádkám na dalších misích. Najdeme zde například experimenty týkající se pokročilého a automatického sběru dat, nebo přístroje, které studují chování tkanin brzdících hoření, nebo plynů a kapalin ve stavu beztíže. V našem dnešním článku Vám proto přinášíme rekapitulaci nákladu, který bychom našli v útrobách soukromé lodi.
Na začátku prosince vám přinášíme Vesmírné výzvy, které nabízí to nejdůležitější a nejzajímavější z kosmonautiky za měsíc listopad. Teď v prosinci nás čeká mimořádná nadílka kosmonautických událostí, z nich některé vám přineseme v přímém přenosu a to dokonce česky komentované včetně reportáží, které nabídnou zajímavé bonusové informace. Ale ani listopad nebyl nezajímavý a tak nebude na škodu si události, které nám nabídl, shrnout. Dnešní vydání přináší rekapitulaci čtyř velkých témat:
Sluneční observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), společné dítě evropské ESA a americké NASA, byla vypuštěna před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. U této observatoře se dobře ukázala moje nezkušenost v odhadu výdrže pdoobných družicových observatoří, protože když slavila v roce 2005 své desáté narozeniny, mohl jsem pouze konstatovat, že její služby jsou pro nás nenahraditelné a že lze jen doufat, že ji někdy nahradí nová družice, než nám odejde do zaslouženého důchodu. Místo toho nyní slavíme už dvacet let a zdá se, že jí nedošel dech. Jak se od té doby změnil náš pohled na Slunce? Máme se obávat, až SOHO skončí? Čím se nejvíce proslavila? Jaký obrázek je podle vás nejlepší?
Podle všeho se zdá, že SpaceX připravuje návrat ve velkém stylu. Po červnové havárii při vynášení zásobovací lodě Dragon jsou rakety Falcon odstavené z provozu – jednak kvůli vyšetřování, ale také kvůli už dříve plánovanému vylepšování. Tyto úpravy zvýší sílu nosiče, který bude mít dostatek energie na to, aby jeho první stupeň provedl brzdící zážeh, který jej nasměruje zpátky na kosmodrom, kde by měl přistát. Nyní se zdá, že SpaceX tuhle techniku vyzkouší už při prvním startu vylepšené rakety Falcon 9 v1.2.
Vážení čtenáři, zatímco listopad byl na zajímavé starty mimořádně chudý, prosinec nám naloží měrou vrchovatou, na což budeme reagovat i zvýšeným počtem česky komentovaných přenosů. Celý maraton odstartuje již ve čtvrtek brzy ráno, což je důvod, proč vydáváme tento článek již dnes. Evropská sonda LISA Pathfinder by měla na raketě Vega startovat ve středu 3. prosince v 5:15 našeho času. Víme, že je to docela nevhodný termín, ale přesto se možná najde pár zájemců, kteří si náš přenos budou chtít pustit – pro ty ostatní zůstane na YouTube záznam.
Po prvních krůčcích do vesmíru v podobě programu Vostok se Sověti ocitli v podivné situaci. Politbyro a speciálně generální tajemník Nikita Chruščov dávali všemožně najevo svoji přízeň kosmickému průmyslu. Na druhou stranu ale vyžadovali nové a nové spektákly, nezřídka jako oslavu jakéhosi výročí, či zahájení sjezdu a podobně. Vedoucí činitele kosmického programu to stavělo před vážné dilema: bylo nutné napřít síly především k tomu, aby se jejich dílo a činy ocitly na stránkách světového tisku, na druhou stranu to ovšem znamenalo do značné míry opustit logickou posloupnost postupného osvojování existence člověka ve vesmíru. Tak tomu bylo i s programem Voschod. Sergej Koroljov ještě před prvním vzletem pilotované lodi počítal s její následnou přestavbou pro vícečlennou posádku. A to si žádalo čas. Jenže Chruščov nechtěl čekat, za oceánem Američané chystají lety dvoumístné lodi Gemini. Koroljov tak dostal úkol – přestavět v rekordním čase kabinu Vostoku pro tříčlennou posádku. Je jasné, že se to neobešlo bez osekání vybavení kabiny na holé minimum. A za oběť oné divoké přestavbě padly i skafandry…
„Žijeme v neuvěřitelné době,“ to napadne asi každého, kdo si přečte náš dnešní článek. Internet provedl revoluci informování o kosmonautice. Každý zájemce se může stát přímým účastníkem všech událostí, které byly dříve zahaleny oponou tajností. Tak schválně – čekal by někdo z Vás, že bude možné s pomocí online kamer téměř v přímém přenosu sledovat instalaci segmentů pro primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba? Je to možné! Speciální webová stránka umožňuje nastavit si rozlišení dvou různých webkamer podle toho, co Vám zrovna vyhovuje.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
