sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2024)

V minulém dílu jsme psali, že mobilní vypouštěcí plošina má být do montážní haly VAB přesunuta v polovině léta. Je začátek října a plošina stále podstupuje testy na rampě 39B. Ústředním bodem testů v třetím čtvrtletí byly prověrky evakuačních košů, podobných gondolám na lyžařských vlecích. Po několika demonstracích uvolnění a sjezdu koše z věže vypouštěcí plošiny přišly na začátku srpna na řadu demonstrační zkoušky evakuace posádky. Na věži byly zavěšeny všechny čtyři koše. Kluzné dráty vedly do koncové oblasti na západním okraji startovního komplexu, kde bylo zaparkované vozidlo pro nouzový transport. Prověrky zahrnovaly procvičení nouzových postupů při denních i nočních scénářích startu pro posádku, pro tým zodpovědný za pomoc astronautům při výstupu z Orionu i pro záchranný tým, který by v případě nouze pomohl astronautům a personálu dostat se z rampy.

VV_2024_09

Vesmírné výzvy – Září 2024

Jak náhledový obrázek napovídá, asi největší událostí měsíce září byl první privátní výstup do kosmického prostoru v rámci mise Polaris Dawn. Bedlivě sledován byl i návrat Starlineru z mise CFT, který nakonec dobře dopadl, i když díky jeho závadám zůstali dva astronauté uvězněni na ISS a domů je odveze konkurenční loď v rámci mise Crew-9, jejíž start můžete v těchto Vesmírných výzvách také sledovat. I na ruské části ISS došlo k obměně posádek, zakotvil zde Sojuz MS-26 a domů na Zemi se vrátil Sojuz MS-25. V září také proběhly starty družic, v reportážích uvidíte konkrétně Sentinel-2C, NROL-113, Galileo a BlueBird. Podíváme se i na dění na základně Starbase. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné

Jevgenij Frolov

Voschod – prvenství za každou cenu (4. díl)

Jak nacpat hranatý kolík do kulatého otvoru – zní to jako zaběhlé klišé z ordinací psychologů, ale zhruba v těchto intencích se nesl úkol postavený před konstruktéry, kteří měli na starost přepracování lodi Vostok na loď Voschod. Pod dohledem Konstantina Feoktistova se do práce pustili vedoucí konstruktér Jevgenij Frolov a jeho tým. Frolov byl vedoucím konstruktérem Vostoků, přičemž toto žezlo převzal po Olegu Ivanovském. Vostok tím pádem znal zcela dokonale a věděl, kde jsou skryté rezervy, z nichž je možno při přestavbě čerpat. V tomto případě to bylo opravdu třeba, protože potenciál původní lodi 3KA měl být konverzí na Voschod vyčerpán téměř do krajnosti. Navíc termíny byly extrémně šibeniční, proto muselo všechno ostatní ustoupit stranou. Téměř zcela se tak zastavily práce na nové lodi, která již v té době nesla název Sojuz. Heslem dne bylo – všechno pro Voschod!

Jedinečná šance pro české studenty – uzávěrka přihlášek je prodloužena!

Začátkem září jsme Vás v našem článku informovali o pokrocích v projektu Česká cesta do vesmíru, který má (kromě jiného) umožnit cestu Aleše Svobody na oběžnou dráhu. Celý projekt je ale mnohem širší a zahrnuje celou řadu akcí pro různé skupiny obyvatel. Velký důraz je kladen na popularizaci vědy a vzdělávání studentů. Oba v závěru zmíněné směry se potkávají v mimořádné akci, která dá 20 vybraným studentům ve věku 13 – 18 let možnost přiblížit se pocitům kosmonautů, jak to jen jde. Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo splňuje věkový limit a ještě se nepřihlásil, nesmutněte, máte ještě chvilku, protože uzávěrka přihlášek byla posunuta.

Draco – mise odsouzená k destrukci

Během téměř 70 let kosmonautiky se do zemské atmosféry navrátilo přibližně 10 000 nezničených družic a raketových stupňů, přičemž do budoucna tato čísla určitě porostou. Ačkoliv tedy jde o poměrně častou událost, odborníkům stále chybí přesnější pochopení toho, co se vlastně děje s družicí během jejích posledních ohnivých okamžiků. Evropská kosmická agentura proto připravuje misi Draco (Destructive Reentry Assessment Container Object), která by měla z útrob družice sbírat jedinečná data během jejího skutečného návratu do atmosféry a rozpadu. Cenné údaje se budou shromažďovat ve speciálním pouzdru, které má odolat zničujícímu žáru.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvoučlenná posádka Crew Dragonu přilétá k ISS

Včera večer našeho času jsme sledovali start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon, ve které byli netradičně pouze dva astronauti – Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Dnes před půlnocí nás bude čekat připojení mise Crew-9 k Mezinárodní kosmické stanici, které je naplánováno zhruba na 23:30 SELČ. Původně jsme Vás v tomto článku chtěli pozvat i k pondělnímu dopolednímu startu Falconu 9 s družicemi OneWeb, ale ten byl (stejně jako ostatní starty Falconů 9) odložen na neurčito kvůli anomálii při deorbitačním zážehu druhého stupně z mise Crew-9.

LUNA

Kosmotýdeník 628 (23. 9. – 29. 9.)

Ani v tomto týdnu kosmonautika nezahálela a děla se řada zajímavých věcí. Mezi ně patřil start mise Crew-9, představení čínského lunárního skafandru i otevření unikátního centra LUNA v Evropě. Právě poslednímu tématu se v našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky budeme věnovat v hlavním tématu. Podíváme se však i na předposlední start rakety H-2A či na anomálii, která potkala druhý stupeň rakety Falcon 9 poté, co úspěšně vynesl misi Crew-9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Začíná záchranná mise Crew-9

Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.

Zažije i naše generace svůj „malý krok…“?

Šokující odhalení! Američané na Měsíci opravdu přistáli aneb 10 důvodů, proč nebyly mise Apollo fake

Je možné, že Američané nikdy nepřistáli na Měsíci? Velká záhada je to. Že existuje spousta lidí, co si ještě dneska dokáže položit tuhle stupidní otázku. A ještě větší záhada je, že hromada z nich na ni odpoví kladně. Věřte nebo ne, existují na světě lidé s volebním právem, kteří s myslí, že celé přistání Američanů na Měsíci před 50 lety byl hoax natočený režisérem Stanleym Kubrickem kdesi v Hollywoodských ateliérech. Proto si dnes představíme 10 důkazů, že Američané na Měsíci opravdu přistáli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.