Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Na dnešní den jsme si pro Vás opět připravili něco nového. Online přenosy startů raket Vám nabízíme pravidelně. Dnes ale chceme rozjet něco jiného – online přenos doplněný českým komentářem a dodatečnými informacemi a fotkami. Snažíme se tak vyjít vstříc těm, kdo si s angličtinou příliš nerozumí a přesto by se chtěli dozvědět něco o letech do vesmíru. Udělali jsme několik úspěšných neveřejných zkoušek, ale stejně jsme se pro začátek se rozhodli vysílat nějaký méně sledovaný start. Volba padla na dnešní vypuštění rakety Atlas V s navigační družicí GPS 2F-11.
28. říjen je pro Českou republiku asi největším svátkem, ale fanoušci kosmonautiky mají tohle datum od loňského roku spojené s explozí rakety Antares, která havarovala jen pár desítek metrů nad startovní rampou. Zatímco běžné zpravodajské servery v dalších dnech řešily hlavně kdo dostal prezidentské vyznamenání, fanoušci kosmonautiky řešili, jak se nehoda odrazí na zásobování ISS. Rok utekl jako voda, Česká republika si ve středu připomněla den své státnosti a tak je čas se zaměřit na změny, kterými za posledních 12 měsíců prošla firma OSC.
Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.
Pokud půjde všechno podle plánu, bude poslední říjnový den pro Havajské ostrovy dnem, kdy se tohle souostroví zapíše na kosmickou mapu. Nejizolovanější stát USA by měl totiž půl hodiny po naší půlnoci vypustit svou první raketu. Ta nese název SPARK, což česky znamená Jiskra. Ve skutečnosti se ale jedná o zkratku „Spaceborne Payload Assist Rocket“. Kromě jiného se můžete setkat i s označením SuperStrypi. Je totiž odvozena od suborbitální rakety Strypi, která v šedesátých letech pomáhala při zkouškách jaderných zbraní.
Pokud všechno vyjde podle plánu, měla by zítra v 17:17 SEČ odstartovat z mysu Canaveral raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS. Konkrétně jde o exemplář označovaný jako GPS 2F-11, jedná se tedy o 11. model z výrobní řady 2F. Satelit zamíří na střední oběžnou dráhu do výšky 20 180 kilometrů. Start Vám zítra zprostředkujeme formou článku s přímým přenosem. Dnes ale přichází fotočlánek, který dokomentuje, jak vypadá družice před definitivním sklapnutím dvou polovin aerodynamického krytu, nebo jak probíhá transport celé sestavy na startovní rampu. Fotky jsou dnes mimořádně povedené – jejich autor si dal evidentně záležet na tom, aby našel originální místa pro focení.
Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.
Dva američtí astronauti mají před sebou výstup do volného prostoru, který by měl trvat šest hodin a 30 minut. Začátek výstupu je v plánu ve 13:10 SEČ. Přenos NASA TV začíná ve 12:45. Scott Kelly a Kjell Lindgren mají dnes spíše údržbářské úkoly. Čeká na ně třeba instalace tepelné izolace na experiment AMS, který hledá ve vesmíru temnou hmotu, promažou klouby staničnímu manipulátoru Canadarm2 a kromě jiného natáhnou i kabely, které budou nutné pro dokonalé obsloužení soukromých lodí, které budou na stanici za pár let vozit posádku. V našem dnenším článku máte možnost celý výstup sledovat živě pomocí vloženého přehrávače NASA TV.
Na začátku září jsme na našem blogu vydali článek, který se věnoval oznámení firmy SpaceX o návratu jejích nosičů do služby. Hovořilo se tam o tom, že první raketa Falcon po červnové havárii odstartuje na začátku listopadu. Jelikož se tento termín blíží, je na čase aktualizovat tyto informace a podívat se, kolika startů této soukromé firmy bychom se měli do konce roku dočkat. Už nyní je jasné, že na začátku září avizované 4 starty se nepodaří stihnout téměř s naprostou jistotou.
Je to pěkná náhoda – zítra, tedy 28. října slaví Česká republika významný svátek. Mnoho milionů kilometrů od našeho státu i od naší planety dojde také ke sváteční události – americká sonda Cassini vykoná dosud nejhlubší zanoření do výtrysků (48 km nad povrchem), které se objevují nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus. Ten by podle dosavadních zjištění mohl mít podmínky umožňující vznik jednoduchých forem života. Když se Cassini stavěla, nikdo nečekal, že bude jednou plnit takové úkoly. Palubní přístroje nikdy nebyly konstruovány na to, aby hledaly život a proto to od nich nemůžeme čekat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
