Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Vědci z NASA konečně odhalili dlouho očekávané snímky kráteru Occator které nafotila sonda Dawn ze své nejnižší oběžné dráhy. Sonda Dawn mapuje Ceres už od začátku minulého roku a postupně snižuje svojí oběžnou dráhu, aby nám poskytla co nejvíce detailů. Nejzajímavějším regionem Cerery je bezesporu kráter Occator, který je nápadný velmi jasnými světlými skvrnami, které objevil už Hubbleův vesmírný dalekohled. Dawn sestoupila na svojí nejnižší plánovanou oběžnou dráhu v polovině prosince. V tuto chvíli prolétá jen asi 385 kilometrů nad povrchem Cerery (což je níže než orbita ISS) a posílá nám úžasné obrázky s rozlišením 35 metrů na pixel.
Zásobovací loď Cygnus by měla na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit dnes krátce po čtvrté hodině ráno našeho času. Ještě než přijde start, můžeme se detailně seznámit s nákladem, který tato šestá zásobovací mise lodi s labutí ve znaku, nese na své palubě. Hlavní důraz budeme jako vždy klást na vědecké experimenty, kterých není v tomto případě vůbec málo. Celkově se v útrobách lodi ukrývá více než 3200 kilogramů nákladu.
Společnost Orbital ATK již finišuje s přípravami modernizované verze rakety Antares, ale ještě než bude všechno hotové, je potřeba vypustit ještě jednu zásobovací loď Cygnus. Stejně jako v prosinci se i nyní využije raketa Atlas V, která patří mezi nejspolehlivější nosiče, které jsou momentálně k dispozici. Startovní okno trvá pohodlných 30 minut a meteorologové ještě včera předpovídali na čas startu podmínky vhodné na 80%. Aktuální modely ale ukazují zlepšení počasí a pravděpodobnost se tak zvýšila na 90%.
Jedna stará čínská legenda z období vlády dynastie Ming zmiňuje osud jistého muže z bohaté rodiny jménem Wan Hu, který byl fascinován raketami. Jeho snem bylo poslat člověka pomocí raket „do modrého nebe“, aby mohl zažít pohled z ptačí perspektivy. Jednoho dne prý na své křeslo připevnil dva velké papírové draky a 47 prachových raket. Jeho služebníci část raket zapálili a Wan Hu se za ohromného hluku a kouře vydal k nebesům. Podle některých vypravěčů jej už nikdy nikdo nespatřil, podle jiných jej zase exploze ve vzduchu vyhodila z křesla a nebohý Wan Hu zahynul při dopadu na zem. Ať už nebožák Hu dopadl tak či onak, pověst o něm je prvním případem, kdy je zmiňováno raketové křeslo. Nad tímto vynálezem se poté na několik století zavřela voda, aby jej vzkřísili novodobí dobyvatelé vesmíru v polovině šedesátých let. Použití raketového křesla na oběžné dráze totiž přinášelo zcela nové možnosti, jež podle některých rozhodně stály za prozkoumání…
O misi AIDA (AIM/DART) jsme již na našem blogu psali v roce 2014 a 2015 – finální schvalování celého projektu má přitom přijít až letos.To ale nebrání grafikům, aby na internetu prezentovali animace jednotlivých fází celé mise. Dvojitý asteroid Didymos je mimořádně atraktivním cílem, který by nám umožnil nejen prozkoumat složení těchto vesmírných balvanů, ale nasbírané zkušenosti by se mohly hodit, až by jednou k Zemi zamířil nebezpečný asteroid, který by nás mohl ohrozit. Pak bude znalost změny jeho oběžné dráhy k nezaplacení. Dnes Vám proto přinášíme tři povedená videa, která ukazují, jak by to již za pár let mohlo vypadat.
Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny.
Na mysu Canaveral se pilně připravuje start rakety Atlas V se zásobovací lodí Cygnus. Start je zatím naplánován na 23. března ve 4:05 našeho času, přičemž pro Vás připravujeme česky komentovaný přenos. Jedná se o druhý start lodi Cygnsu na raketě Altas V – další lodě s labutí ve znaku už budou startovat na vylepšených raketách Antares. Rozhodli jsme se, že Vám dnes přineseme obrazový průřez z příprav na aktuální start. Následujících několik videí Vás provede jak těmito přípravami, ale zároveň také vysvětlí jednotlivé fáze celé mise, během které dopraví zásobovací loď na ISS několik set kilogramů zásob a vědeckých přístrojů.
Další týden uplynul jako voda, jaro se nezadržitelně blíží a kosmonautika jako vždy postupuje vpřed. Přichází proto Kosmotýdeník, který jako obvykle shrne všechno podstatné z uplynulých sedmi dní. Jelikož jsme všechna velká témata již rozpracovali v průběhu týdne do jednotlivých článků, rozhodli jsme se v tomto díle našeho seriálu zaměřit svou pozornost na detaily, které se u velkých témat do článků nedostaly a také na několik drobnějších témat.
Kosmické rakety Falcon od firmy SpaceX už překonaly téměř půlroční pauzu od loňské havárie a nyní létají poměrně pravidelně. Stále se však čeká, až se do provozu vrátí zásobovací loď Dragon. Mezinárodní vesmírná stanice je momentálně dobře zásobená, takže nebyl důvod na let Dragonu nějak pospíchat. NASA však nyní oznámila termín plánovaného startu. Nás Středoevropany může těšit, že se jedná o poměrně přijatelný termín. K zážehu motorů nosiče Falcon 9 by mělo dojít 8. dubna ve 22:43 našeho času.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
