Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.
Jak jste se dostali k astronomii a kosmonautice? Nebylo to náhodou díky fascinujícímu svitu jasné hvězdy večer na západě, o kterém vám někdo pravil, že to je Večernice, planeta Zemi nejbližší? Nebo to bylo nad knihami, kde popisovali úžasná přistání sond Veněra i to, jak si s nimi drsné prostředí na Venuši pohrálo… Nebo vás přitáhl vzácný přechod Venuše přes Slunce? Planeta pojmenovaná po bohyni lásky určitě přitahovala lidi odpradávna. Ale to pravé zkoumání přišlo samozřejmě až s nástupem kosmonautiky a o tom hlavně bude náš seriál. Naší snahou bude přehled o výzkumu Venuše z pohledu astronomů, ale především pomocí kosmických sond a rádi bychom tím navázali na předchozí seriál o výzkumu Merkuru. Koneckonců, letět k poslovi bohů, po němž je planeta Slunci nejbližší pojmenována, je přece kolem Venuše tak výhodné.
Je před námi další divácky atraktivní mise soukromé společnosti SpaceX. Při posledním letu předvedl Falcon 9 poprvé po sérii nehod parádní přistání na plošině Of Course I Still Love You. Současná mise ale bude zase jednou z těch obtížnějších, jedná se totiž o start na dráhu přechodovou ke geostacionární, která vyžaduje mnohem vyšší rychlost a tedy i větší množství paliva. Hmotnost vynášeného satelitu JCSAT-14 není známá, ale měla by se pohybovat v podobných mezích jako satelit SES-9. A pokud si vzpomenete, že přistání během mise SES-9 skončilo kvůli nedostatku paliva dírou v přistávací plošině, je hned jasné, že toto přistání nebude vůbec jednoduché.
Zatímco fyziologické účinky krátkodobého pobytu člověka ve v prostředí mikrogravitace, jsou díky misím raketoplánů, či pobytu lidí na kosmických stanicích, relativně dobře popsány, vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru s sebou nese stále mnoho otázek. Nejdelší souvislý pobyt na oběžné dráze absolvoval Valerij Poljakov (437 dní). Nejnovějšími „rekordmany“ jsou v tomto ohledu Scott Kelly a Michail Kornienko, kteří na ISS strávili souvisle 340 dní. Je jasné, že z hlediska potřeb dlouhodobých kosmických misí, trvajících déle, než 3 roky, jako by tomu bylo např. u misí na Mars, jsou dispozici údaje, získané jen od malého počtu testovacích „subjektů“ a čas, který tito astro/kosmonauti ve vesmíru strávili, také není dostatečný. A tak přicházejí ke slovu analogové simulace, jako jsou relativně levné a dobře řiditelné bed-rest studie – neboli studie vlivu dlouhodobého uložení člověka na lůžko, které mají velký význam také z hlediska klinického medicínského výzkumu – tedy pro péči o nás, běžné pacienty.
Na knihu Vesmírné osudy z klávesnic Lukáše Houšky a Ondřeje Šamárka, se již na portálu Knižní startér podařilo vybrat skoro 110 000 korun! Děkujeme všem dárcům, ale pro vydání knihy je potřeba získat ještě velký objem peněz – momentálně jsme na čtvrtině potřebných prostředků. Pokud Vás kniha zaujala a chtěli byste pomoci její realizaci, máte jedinečnou možnost – projekt poběží ještě tři měsíce a pokud se částka nevybere, peníze se všem dárcům vrátí. My ale věříme, že se knihu i s Vaší pomocí podaří vydat.
Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událost pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.
Společný evropsko-americký program AIDA, který počítá se srážkou americké sondy s měsíčkem asteroidu Didymos, kterému se přezdívá Didymoon, zatím není schválený. Chléb se bude lámat pravděpodobně už na konci letošního roku, ale již nyní se objevila zajímavá informace, podle které by se na sondě našlo i místo pro cubesaty. Jak na našem diskusním fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, sonda by s sebou mohla svézt dva až tři, v ideálním případě i čtyři malé družice.
Když se mluví po pohonu nové americké rakety SLS, většinou je řeč o motorech RS-25, které létaly na raketoplánech a na SLS budou umístěny na spodní části centrálního stupně. Ovšem pokud bychom nechali SLS spoléhat pouze na tyto motory, neodlepila by se od startovní rampy. Raketa potřebuje v první fázi trochu „pošťouchnout“ a právě k tomu slouží dva urychlovací bloky na tuhá paliva, které známe již z doby raketoplánů. Do prvního startu rakety SLS sice zbývají více než dva roky, ale to neznamená, že se na letových exemplářích už nepracuje.
Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
