ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Zatímco odborníci z Evropské kosmické agentury prověřují data nasbíraná minulou středu modulem EDM (Schiaparelli) a hledají v nich příčinu selhání, na povrch vyplouvají první náznaky. Známý ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak na svém webu uvedl, že ztrátu modulu EDM způsobil výškoměr. Konkrétně se mělo jednat o softwarovou chybu na programovém vybavení dopplerovského radarového výškoměru. Chyba měla spočívat v tom, že tento výškoměr předával řídícímu počítači špatné informace o výšce nad terénem.
Týmy pokročilých konceptů, světových kosmických agentur a soukromých aerokosmických společností nyní pracují na odvážných plánech objevitelských kosmických misí, zahrnujících vybudování stálých základen na Měsíci nebo na Marsu. Takové mise budou charakteristické nejen pobytem v nehostinném a životu nebezpečném prostředí. Lidé budou zcela izolování, odkázaní sami na sebe a na své, velmi omezené, zdroje. Život na Měsíční, nebo Marsovské základně si od budoucích průzkumníků bude vyžadovat vysokou úroveň autonomie. To platí i v případě, pokud dojde k onemocnění či k úrazu některého ze členů posádky. Je řada technologií, které bude potřeba teprve vymyslet, ale již dnes mají vědci dobře nakročeno do budoucnosti…
Kosmická loď od firmy Boeing se dříve označovala jako CST-100, ale již několik měsíců ji známe pod vzletnějším jménem Starliner. Jelikož víme, že se poměrně často věnujeme vývoji v rámci konkurenční firmy SpaceX, neradi bychom, aby to vypadalo, že Boeing přehlížíme. Když NASA na svém webu zveřejnila fotku ze stavby lodi Starliner, měli jsme jasno, že tenhle povedený snímek by měli vidět i naši čtenáři. Ostatně právě pro tyto drobné střípky vznikly naše krátké články, které by jinak zapadly, protože nevystačí na tradiční velký článek.
Elon Musk je příznivcem přímé komunikace s technicky zaměřenými fanoušky svých firem. Kromě sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a dalších zůstává ve spojení s nadšenci pro kosmonautiku i prostřednictvím několika diskusních portálů. Jedním z nich je Reddit, kde se čas od času nechá vyzpovídat prostřednictvím otevřeného rozhovoru AMA (Ask Me Anything) – Zeptej se mě na cokoli. Zatím nejnovější AMA s Elonem Muskem proběhl včera v noci našeho času a to na téma doplňující otázky ke zveřejněnému konceptu meziplanetárního dopravního systému ITS (MCT). Otázky různých přispěvatelů a Muskovy odpovědi Vám přinášíme v tomto článku.
Kosmická loď Cygnus vypuštěná v úterý 18. října v 1:45 našeho času byla včera ve 13:28 SELČ, když stanice ISS přelétala nad Kyrgyzstánem, zachycena staniční robotickou paží. Po nezbytné kontrole byla připojena ke spodnímu uzlu na modulu Unity. Aktuální konfiguraci Mezinárodní vesmírné stanice včetně připojených lodí si můžete prohlédnout, když kliknete na úvodní obrázek tohoto článku. Posádka po připojení lodi Cygnus získala přístup k téměř dvěma a půl tunám nákladu, které loď na stanici přivezla ve svých útrobách. V přiloženém videu si můžete prohlédnout ty nejlepší záběry natočené během příletu lodi ke stanici.
Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.
23. října roku 2009 vzniklo jedno malé diskusní fórum o kosmonautice, které tehdy sídlilo na adrese vesmir.thos.cz. Fórum postupně rostlo, nabíralo čtenáře i uživatele, až se jednoho krásného dnes změnilo na portál kosmonautix. Z úcty k našemu fóru tak 23. října slavíme jakožto den, kdy to všechno začalo. Letos jsme přemýšleli, jak nejlépe tyto narozeniny oslavit a pak nás to napadlo – za všechno přece vděčíme našim čtenářům, bez kterých by to nemělo cenu. Chtělo by to oslavit narozeniny společně s nimi. V posledních měsících jsme rozběhli živě komentované přenosy startů raket, které sklízí velký úspěch. Co takhle spojit obě události dohromady? A tak se zrodil nápad udělat mimořádný narozeninový přenos.
K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
I říjen nabízí pravidelnou Kosmoschůzku pod záštitou Kosmoklubu. Tentokrát vás čekají dvě hodně atraktivní kosmonautická témata z opačných stran Zeměkoule, jednak shrnutí událostí z letošního Mezinárodního astronautického kongresu v Mexiku a druhé téma vás přenese na východ Ruska, kde vznikl nový kosmodrom Vostočnyj.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.