sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
31. srpna 1997 se na palubě komplexu Mir konala skromná oslava. Palubní inženýr expedice EO-24 Pavel Vinogradov slavil své 44. narozeniny. V oněch dnech však nebyl hlavní postavou dění na stanici. Této role se ujali Anatolij Solovjov a Michael Foale, kteří se chystali na výstup do volného prostoru. Mělo se jednat teprve o druhou vycházku amerického občana v ruském skafandru Orlan a před rusko-americkou dvojicí stál plán naplněný odpovědnými úkoly. Hlavním bodem programu byla prohlídka trupu modulu Spektr, zejména radiátoru, který nesl zjevné známky poškození po nárazu nákladního Progressu M-34, a také uchycení solárního panelu OSB-IV. Panel schytal během kolize jeden ze dvou největších úderů a vzhledem k pákovému efektu panovaly předpoklady, že právě uchycení je místem, kde by se mohla skrývat štěrbina, skrze níž atmosféra z modulu unikla do okolního vakua. Dalším, poněkud zvláštním, úkolem pak bylo ruční natočení alespoň jednoho z funkčních solárních panelů Spektru do polohy pro co možná nejvýhodnější osvit Sluncem. Systém automatického natáčení panelů navzdory propojení příslušného kabelu s počítačem nefungoval a alespoň takto bylo možné ze Spektru „vyždímat“
V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.
Kopání na Měsíci je pro roboty složitý úkol – na jedné straně musí zvládnout vykopat a přemístit všudypřítomný regolit, ale na straně druhé musí být cokoliv, co dopravíme na Měsíc, co nejlehčí. Problém je, že bagry používané na Zemi spoléhají právě na to, že jsou těžké, což zvyšuje jejich tření s povrchem a usnadňuje jim práci. NASA sice má řešení, ale ráda by jej ještě vylepšila. Jakmile bude tato technologie dopilována k dokonalosti, mohli bychom se dočkat toho, jak robotické bagry pomohou založit a udržovat lunární základnu v rámci programu Artemis.
Česká republika se v těchto dnech nachází v mimořádném stavu, takže lidé musí trávit svůj volný čas doma a hledají způsob, jak se zabavit. Nemalé množství našich spoluobčanů zkouší obracet zrak k obloze a vyhlížet na ní přelety jasných družic a třeba i velmi populární vláčky článků systému Starlink. Takový člověk rázem zjistí, že potřebuje nějaký systém, který mu řekne, kdy má k přeletu dojít. A tady nastává problém. Doposud dostupné aplikace poskytovaly bezesporu fantastický informační servis, ale člověk se musel prokousávat pro laika nepříliš srozumitelnými tabulkami. Tomu je ale nyní konec.
Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Společnost OneWeb nezahálí a pokračuje v budování své družicové sítě, která má zákazníkům umožnit vysokorychlostní přístup k internetu s celého světa. V posledních hodinách se sice objevují informace, které spekulují o možnosti bankrotu celé firmy, ale věřme, že to OneWeb zvládne. V sobotu v 18:06 by mělo dojít k vypuštěních dalších 34 družic, které se pomocí vlastních motorů přesunou na dráhu ve výšce 1200 kilometrů. Ačkoliv se bude startovat z Bajkonuru, půjde o start pod hlavičkou firmy Arianespace. Tento start si pochopitelně nenecháme ujít a rádi Vám jej nabídneme živě a s českým komentářem.
V letech 1968 až 1972 se 24 odvážných mužů vydávalo k našemu nejbližšímu souputníkovi, aby splnili odvěký sen snílků, fantastů, básníků a vědců, kteří toužili po tom, abychom zblízka pohlédli do tváře Luny. Jejich řady za posledních pět desetiletí nikdo nerozšířil. K velké škodě a ostudě celého lidstva byl lunární pilotovaný program jen solitérem, který zůstal osamocen a nikdo se ve stopách oněch odvážných astronautů do dnešních dnů nevydal. A jak postupně řídnou řady exkluzivní skupiny lidí, kteří na vlastní oči viděli něco, co nikdo před nimi ani po nich neměl šanci spatřit, lidstvo přichází o jedinečný zdroj postřehů, faktů a inspirujících příběhů. Nebude to dlouho trvat a o tom, jaké to je – sledovat odvrácenou stranu Měsíce nebo šlapat po tisíciletém prachu lunární krajiny, budeme jen číst v knihách, protože nezbude nikdo, kdo by nám mohl tuto zkušenost vyprávět z první ruky. Dosud jsme se mohli odvolávat na dvanáct astronautů, kteří cestu k Měsíci podnikli a jsou ještě mezi námi. Od této středy už tento počet neplatí. 18. března se ve věku 88 let
Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).
NASA očekává, že příští rok vybere nosič, který v roce 2025 vynese teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), další astrofyzikální observatoř v ceně několika miliard dolarů. Projektu hrozilo od administrativy prezidenta Trumpa zrušení, ale na konci února projekt prošel klíčovým hodnotícím procesem. WFIRST se stane další vlajkovou lodí astronomie, což je titul, který se v současné době používá pro Dalekohled Jamese Webba. Jeho start je naplánovaný na rok 2021 a zažil již několik odkladů a masivní navýšení rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
