Články

  • Albert Einstein už sedí na raketě

    Albert Einstein už sedí na raketě

    Je asi jasné, že v nadpisu není řeč o nejslavnějším fyzikovi, který stvořil teorii relativity, ale o kosmické lodi ATV-4, která si právě jeho jméno vypůjčila jakožto přídomek. Všechny dosavadní evropské zásobovací lodě byly pojmenovány po nějakém významném evropském vědci, či mysliteli, který ovlivnil cestu kosmonautiky. Po ATV-1 Jules Verne, ATV-2 Johannes Kepler a ATV-3 Edoardo Amaldi přichází na řadu ATV-4 Albert Einstein. V dnešním článku bude řeč o přípravách na tuto misi a zmíním se i o drobných komplikacích.

  • Všechno hezké jednou končí

    Všechno hezké jednou končí

    Troufnu si tvrdit, že v minulých týdnech a měsících se informace o Mezinárodní vesmírné stanici dostaly i k mnoha lidem, kteří se normálně o kosmonautiku nezajímají. Strůjcem tohoto velkého „vesmírné obrození“ byl první kanadský velitel ISS v historii, Chris Hadfield, jehož videa a fotky ukazovaly, jak se žije ve vesmíru. Ale Chris nemohl na stanici zůstat věčně, stejně jako všichni ostatní astronauti se musel vrátit zpátky na Zemi. Právě posledním chvílím jeho pobytu ve stavu beztíže se budeme věnovat v dnešním článku.

  • Vesmírné osudy 4. díl – Robert Goddard

    Vesmírné osudy 4. díl – Robert Goddard

    Cesta do vesmíru byl kdysi především sen. Byla to obrovská touha pochopit, zda nad mraky je jiný svět, boží království, nebo pouhá smrt. Dnes už víme, že je to jakási kombinace všech tří těchto prvků. Dosáhnout vesmíru však není jednoduché. Dnes se podíváme na příběh muže, který měl v mnohém jednodušší cestu ke svému snu, než Herman Oberth, či Ciolkovský. Tento muž prožil svůj aktivní život v jednom z nejzvláštnějších období dějin lidstva. Prožil světovou válku, naději a touhu po lepším zítřku, hospodářskou krizi a svůj život dožil během největší války dějin. Během tohoto období žil Robert Hutchings Goddard svůj sen o cestě do vesmíru a pokládal základy oboru, který dostal možnost vstoupit do reálného světa až po jeho smrti. Goddard rád říkával: Je těžké říci, co je nemožné, sen včerejška je naděje dnešního dne a realitou zítřka. Tím také říkal, že je důležité se nikdy nevzdat a on se skutečně během svého života svého snu nikdy nevzdal.

  • ESA – 3. díl – Konečně spolehlivá předpověď počasí?

    ESA – 3. díl – Konečně spolehlivá předpověď počasí?

    S otevřením bran kosmického prostoru se lidstvu, kromě vědeckého využití, naskytly i jiné možnosti. Možnosti, které měly přímý vliv na obyčejné lidi. Počasí je významnou silou ovlivňující náš každodenní život, cestování, práci jakož i globální ekonomiku. Díky vlivu Slunce je atmosféra dynamickou oblastí vystavující nás různým teplotám, tlakům, povětrnostním podmínkám či srážkám. Počasí se neustále mění, takže přesné prognózy se staly nezbytnými pro efektivní zemědělství, průmysl i dopravu. Předpověď počasí navíc může zachraňovat životy a peníze díky varováním před extrémními bouřemi, povodněmi či jinými katastrofami. Pojďme se tedy podívat na vznik evropské satelitní meteorologie, první meteorologické družice a jejich následovníky.

  • Kosmotýdeník 34. díl (5.5. – 11.5.2013)

    Kosmotýdeník 34. díl (5.5. – 11.5.2013)

    Máme tu neděli a to znamená, že nemůže chybět již tradiční souhrn informací z minulého týdne, tedy náš Kosmotýdeník. Dnes se můžete opět těšit na tři velké události, které s sebou přineslo uplynulých sedm dní. Vynechat nemůžeme poruchu chladícího systému na ISS, která si vyžádala dokonce neplánovaný výstup do volného kosmu. Zmíníme se i o přípravách na čínskou lunární misi Chang’e-3 a dnešní článek zakončíme v jihoamerickém Kourou, odkud odstartovala druhá evropská raketa Vega.

  • 18. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – prvá časť

    18. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – prvá časť

    Viete čím je tento diel výnimočný? Práve čítate prvú časť posledného dielu typu: rakety X-tých rokov. Pomaly končím s chronologickým opisovaním vesmírnych nosičov. Hlavnou témou seriálu Kozmická Strojovňa sú rakety. Tým sa venujem v každom druhom článku. Dnes sa konečne budete môcť dočítať o najnovších kúskoch, ktoré si na svoj prvý štart museli počkať až do nového tisícročia. V ňom kraľovala Amerika, ktorá sa po havárii Challengeru rozhodla opäť aspoň časť práce preniesť na staré dobré rakety. Zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch používali starý, drahý a neekologický Titan, do nového milénia vkročili s novou technikou a úžasnými kyslíkovodíkovými motormi pre ešte úžasnejšie Delty. USA mali veľmi veľkú ambíciu, čo najviac znížiť cenu za kilogram vynesený na obežnú dráhu.

  • Krásy modré planety – 1. díl

    Krásy modré planety – 1. díl

    Na našem blogu vychází denně jeden nový článek plný zajímavých informací. Ale stejně se občas vyplatí zvolnit tempo a místo čtení se jen kochat. Právě proto se dnes rozjíždí nový nepravidelný seriál pojmenovaný Krásy modré planety, který bude čas od času přinášet galerii krásných fotografií, které byly pořízeny z vesmíru. První díl našeho seriálu věnujeme snímkům, které v posledních dnech a týdnech nafotil z paluby Mezinárodní vesmírné stanice její současný velitel, Kanaďan Chris Hadfield.

  • Maratónsky beh po Marse (deviata časť)

    Maratónsky beh po Marse (deviata časť)

    Pamätáte sa ešte na minulý diel? Vtedy som vyhlásil, že deviatou časťou tento miniseriál o dvoch najúžasnejších roveroch ukončím. Čítate teda úplne posledný diel, ktorý bude mapovať najväčšie úspechy a celkovo misiu oboch vozidiel. Najprv však dokončím to čo som pred mesiacmi začal. Ešte mi totiž zostalo tristo nezmapovaných Solov. Minule som skončil pristátím Curiosity. Po krátkom prerušení programu sa však nakoniec všetko vrátilo do starých koľají, iba s tým rozdielom, že Opportunity mala na Marse mladšiu sestru. Tým sa však zmenilo ešte niečo. Pre posielanie fotografií a rozsiahlejších povelov využívala dve retranslačné družice, Mars Odyssey a MRO. Po prílete sondy Curiosity sa teda trochu obmedzila komunikáca so Zemou.

  • Amerika se chystá na novou éru

    Amerika se chystá na novou éru

    Nebudu daleko od pravdy když řeknu, že asi každý, kdo se byť okrajově pohybuje kolem kosmonautiky, zaznamenal výrazné změny v koncepci směřování americké agentury NASA. Před dvěma lety dosloužily raketoplány a místo Georgem Bushem navrhnutého programu Constellation, který počítal s návratem na Měsíc, čeká na Američany jiný cíl. Barack Obama zavelel, že se bude létat k asteroidům a jednou i k Marsu. Ke splnění těchto cílů má pomoci těžkotonážní raketa SLS a kosmická loď Orion. I přesto, že jejich ostré nasazení přijde až za několik let, už teď probíhají různé zkoušky.

  • Vesmírné osudy 3. díl – Herman Oberth

    Vesmírné osudy 3. díl – Herman Oberth

    Osudy těch, kteří překonají myšlení své doby a budují cesty, které využije spíše budoucnost, než jejich současnost, nebývají mnohdy nijak záviděníhodné. Často se vizionáři setkávají s veřejným opovržením, je jim dávána nálepka snílků a jejich snaha je považována za zbytečné mrhání drahocennými prostředky. Přesto právě takoví lidé posouvají lidské poznání o významné kusy kupředu a mnohdy tvoří zásadní věci, které nadobro změní budoucnost. Mnoho z nich najde uznání až po smrti, ty šťastnější pouze ve svém pozdním věku. Jedním z vizionářů, kterému se akademický svět vysmíval, přičemž později musel uznat jeho význam, byl profesor Herman Oberth. Ten je považován za jednoho z trojice otců kosmonautiky a to zcela právem. Jeho životní osud byl mnohdy pohnutý, jindy plný slávy. Pojďme se tedy věnovat blíže jeho životní cestě a odkazu, který promlouvá dodnes.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗