Články

  • Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity

    Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity

    Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.

  • Testy ramen pro horní stupeň SLS

    Testy ramen pro horní stupeň SLS

    Na Kennedyho středisko dorazilo zařízení se zkratkou ICPSU (Interim Cryogenic Propulsive Stage Umbilical). Jde o zařízení, které bude před startem spojovat mobilní odpalovací plošinu a horní stupeň rakety SLS. Přes ICPSU budou do horního stupně proudit nejen pohonné hmoty, ale postará se i o tlakování, či zásobování elektrickou energií. Kromě toho jsou na těchto pohyblivých ramenech umístěny i senzory, které hlídají případný únik plynů a měří i další veličiny v okolí horního stupně. V dalších týdnech by mělo celé zařízení podstoupit důkladné zkoušky, než začne plnit své úkoly na mobilní odpalovací rampě ve výšce 73 metrů.

  • Sojuz, díl 7. – Digitální Sojuz

    Sojuz, díl 7. – Digitální Sojuz

    Je to již několik desítek let od doby, kdy Sojuz dostal počítač. Analogové “monstrum” bylo nejlepším, co tehdejší doba poskytla. My jsme ale v roce 2010, kdy vzlétá Sojuz TMA-01M jako první s digitálním počítačem. V dnešní době by se to mohlo zdát jako samozřejmost, že všechno řídí počítače, ale v kosmonautice se používají pouze ověřené technologie, které musí odolávat všem nezmarům vesmíru. Proto až nyní vzlétl první digitální Sojuz.

  • Za oponou Sojuzu – Odlet od stanice a návrat domů

    Za oponou Sojuzu – Odlet od stanice a návrat domů

    Vloni v prosinci jsme na našem webu vydali dva články s přídomkem „Za oponou Sojuzu“. Šlo o videa z dílny evropské kosmické agentury, která za účasti evropských astronautů se popisovala start Sojuzu a jeho přílet ke stanici. Nyní jsme ale zjistili, že tento miniseriál nebyl dokončený. Nevydali jsme totiž závěrečný třetí díl popisující návrat a přistání kosmické lodi. Nyní tuto chybu napravujeme a trio videí je na našem portálu kompletní. Užijte si proto dvacetiminutové povídání s doprovodem belgického astronauta Franka de Winne a Itala Paola Nespoliho.

  • Úspěšná premiéra nové čínské rakety

    Úspěšná premiéra nové čínské rakety

    Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.

  • Úžasný průlet nad povrchem Pluta

    Úžasný průlet nad povrchem Pluta

    Technika dokáže úžasné věci – sonda New Horizons po devíti letech cesty vesmírem nafotila trpasličí planetu Pluto a poslala fotky na Zemi. Zdejší technika také nezahálí a snaží se z fotek vymačkat maximum. Pro počítač není problém umístit obdržené fotky na kulovou plochu a ukázat tak Pluto hezky ve třech rozměrech. Průlet na jeho povrchem je pak ještě intenzivnější. O videu, na kterém je vidět průlet nad povrchem jsme Vás informovali již dříve, nicméně nyní je k dispozici nová verze, která pokrývá mnohem větší povrch Pluta.

  • Kosmotýdeník 157. díl (14.9. – 20.9.2015)

    Kosmotýdeník 157. díl (14.9. – 20.9.2015)

    Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke třem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.

  • Zkuste si přistát s prvním stupněm Falconu

    Zkuste si přistát s prvním stupněm Falconu

    Pokud máte rádi technologické novinky, pak Vám jistě neutekla snaha soukromé firmy SpaceX, která chce dosáhnout znovupoužitelnosti prvních stupňů svých raket Falcon 9. K tomu je samozřejmě potřeba, aby stupně po oddělení od zbytku rakety měkce přistály. V budoucnu by k tomu mělo docházet na pevnině, nyní se systém ladí na plovoucí plošině. Do nejbližšího startu ještě zbývá několik týdnů a tak se musí fanoušci zabavit jinak. V dnešním článku Vám přinášíme hru, která simuluje právě závěrečné sekundy celého přistávacího manévru. Hra sice disponuje jednoduchou grafikou, ovšem její hraní jednoduché není.

  • Po povrchu komet a asteroidů bude skákat ježek

    Po povrchu komet a asteroidů bude skákat ježek

    Pro kamenné planety a měsíce s poměrně velkou gravitací se skvěle hodí k cestám po povrchu vozítka s koly. Ostatně rovery jako Curiosity a Opportunity na Marsu nebo Lunochod a Yutu na Měsíci to jasně potvrdily. Ale co na malých tělesech jako jsou komety či asteroidy? Tam je gravitace tak nízká, že i sonda o hmotnosti 100 kg váží na povrchu takového tělesa jako list papíru na Zemi. Zdá se, že JPL, Stanfordská univerzita a MIT si ví rady.

  • Obslužná věž pro Starliner roste

    Obslužná věž pro Starliner roste

    Jak se přibližuje první pilotovaný let soukromé lodi CST-100 Starliner, je potřeba řešit praktické otázky jejího provozu. Jednou z nich je i přístupová věž s výtahem a bílou místností, přes kterou se kosmonauti dostanou do útrob lodi. Jenže rampa číslo 41 se používá pro starty raket Atlas V. Není možné rampu na několik měsíců uzavřít, než se věž postaví. Technici proto přistoupili k originálnímu řešení – jednotlivé segmenty přístupové věže se budou svařovat na stanovišti několik kilometrů od rampy, pak se převezou na místo stavby, kde se pomocí jeřábu sestaví na sebe. V dnešním článku uvidíte nejen video popisující význam této stavby, ale také tři fotky z přípravy jednotlivých segmentů obslužné věže.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗