Články

  • Když gify vypráví příběh ISS

    Když gify vypráví příběh ISS

    Dušan Majer8 komentářů

    Hned na začátek chci upozornit, že tento článek výrazně vybočuje ze všech kategorií, které na našem webu vychází, ale když jsem viděl originální článek na webu NASA, nemohl jsem odolat a rozhodl se jej přeložit do češtiny, aby mohl vyjít na našem webu. Obsahem tohoto článku je šestnáct animovaných gifů, která vystihují důležité milníky v historii Mezinárodní vesmírné stanice. Gif je typ obrazového souboru, který umožňuje složení několika snímků do jednoho a tím vytvoří krátké video, k jehož přehrání nepotřebujete žádný speciální program a které se přehrává v neustálé smyčce. Gify jsou populární především na sociálních sítích a od NASA bylo docela odvážné převést je na svůj oficiální web a do stejného rizika jdeme i my. Ale zároveň věříme, že se Vám budou tyto pohyblivé obrázky líbit.

  • Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt

    Ariane 6 bude skutečně mezinárodní produkt

    Dušan Majer29 komentářů

    Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.

  • Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

    Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

    Lukáš Houška18 komentářů

    Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Francouzský astronaut před půlročním pobytem na ISS

    Francouzský astronaut před půlročním pobytem na ISS

    Dušan Majer6 komentářů

    Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se 18. listopadu ve 21:20 našeho času na cestu do vesmíru kosmická loď Sojuz MS-3. Její posádku budou tvořit Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Právě třetí jmenovaný přitahuje větší pozornost, protože je součástí oddílu evropských astronautů. ESA nyní vydala video, ve kterém představuje Thomasovu misi pojmenovanou Proxima. Video je sice v angličtině, ale dá se mu velmi dobře rozumět. Informace v něm obsažené jsou ale spíše obecné, nicméně článek s tímto videem je tu z jiného důvodu. Ve videu najdeme velké množství velmi povedených záběrů – ať už jde o zkoušky v simulátoru Sojuzu, nebo o záběry přímo z ISS, kde minulí evropští astronauti prováděli nejrůznější experimenty.

  • Atlas ještě jednou pomůže lodi Cygnus

    Atlas ještě jednou pomůže lodi Cygnus

    Dušan Majer17 komentářů

    Když se firma Orbital ATK rozhodla dát sbohem motorům AJ-26 (předělané staré motory NK-33 ještě ze Sovětského svazu) a předělat svou raketu Antares na nové motory RD-181, věděla, že to nebude rychlý proces. Aby splnila své závazky vůči NASA, objednala si od firmy United Launch Alliance dvě rakety Atlas V, které vloni v prosinci a letos v březnu. Atlasy úspěšně dopravily obě lodě Cygnus na dráhu vstříc ISS a když se v říjnu do služby vrátila raketa Antares vybavená novými motory, zdálo se, že už se vše vrátí do starých kolejí a lodě Cygnus budou létat jen na raketách Antares. Ale chyba lávky!

  • Nácvik manipulace s Orionem ve vodě

    Nácvik manipulace s Orionem ve vodě

    Dušan Majer19 komentářů

    Potápěči a další pracovníci amerického námořnictva se 27. října zúčastnili u pobřeží Kalifornie zkoušky, která byla zaměřená na manipulaci s lodí Orion po přistání na mořskou hladinu. Na přiložené fotce (kterou web nasa.gov vybral jako snímek dne) vidíme zástupce námořnictva, jak na svém člunu Zodiak míří k testovací kabině lodi Orion. Do zkoušky se zapojila i armádní loď USS San Diego, několik menších lodí a velké množství různých příslušenství s jediným cílem – nacvičit si manipulaci s Orionem po jeho návratu z vesmíru.

  • Curiosity našla kovový meteorit

    Curiosity našla kovový meteorit

    Dušan Majer23 komentářů

    Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.

  • ŽIVĚ: Čína vypouští svou první těžkou raketu

    ŽIVĚ: Čína vypouští svou první těžkou raketu

    Dušan Majer40 komentářů

    Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.

  • Monitoring zemětřesení z oběžné dráhy

    Monitoring zemětřesení z oběžné dráhy

    Dušan Majer3 komentáře

    Evropské družice Sentinel-1 a Sentinel-2 poskytují pozemním odborníkům skvělá data, kterými je možné nakrmit výkonné počítače a čekat na jejich zpracování. Výsledkem je podrobné monitorování evropských oblastí, kde se objevují zemětřesení. Satelity z programu Copernicus hledají na zemském terénu posuvy v řádu milimetrů. Používají k tomu radar – technologii, která vznikla v minulém století pro sledování letadel, která letí rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Dnešní radary jsou mnohem pokročilejší a dokáží na vzdálenost několika set kilometrů zaznamenat i běžným okem neviditelné posuny, které se dějí rychlostí srovnatelnou s tím, jak rychle nám rostou nehty.

  • Vesmírné výzvy – říjen 2016

    Vesmírné výzvy – říjen 2016

    Tomáš Kohout4 komentáře

    Říjen přál pilotované kosmonautice. Dlouho odkládaný start druhého exempláře nového typu lodě Sojuz MS se konečně uskutečnil a posádka ISS tak byla nějakou chvíli kompletní. Sice jen na krátkou dobu, protože Sojuz MS-1 byl nachystán dopravit svou posádku zpět do náruče matky Země. Ale protože i Čína vypustila v daném období pilotovanou loď, ocitlo se najednou na orbitě osm osob ve dvou různých kosmických stanicích. To robotická mise ExoMars 2016 se zachovala jako chytrá horákyně a u Marsu nám udělala a zároveň neudělala radost.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗