Články

  • Rozhlédněte se po Marsu

    Rozhlédněte se po Marsu

    Toto panorama bylo složeno ze 137 snímků, které rover Curiosity pořídil během solu 673. Fotky vznikly s využitím kamery MastCam. Konkrétně šlo o kameru širokoúhlou s ohniskovou vzdáleností 34 milimetrů. Vzniklá mozaika měří na šířku téměř 30 000 pixelů a umožňuje tak velmi věrně prožít virtuální prohlídku Marsu. Rover Curiosity na této fotce zrovna s pomocí svého spektrometru APXS analyzuje povrchový materiál ve stopách, které zbyly po otáčení kol. Rozhlížení je snadné – stačí chytit obraz myší a libovolně s ním pohybovat. Scrollovací kolečko se pak stará o přibližování / oddalování. Kliknutí na šipky Vás rovnou pošle na další místa, kde byly tyto sférické fotky pořízeny.

  • Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

    Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

    Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.

  • Stručná rekapitulace evropské kosmonautiky

    Stručná rekapitulace evropské kosmonautiky

    Prvního a druhého prosince se ve švýcarském Luzernu sejdou ministři 22 evropských států a Kanady. Budou zde jednat o prioritách ve financování evropského kosmického programu. V předstihu před touto důležitou akcí, která rozhodne o tom, kam bude ESA v dalších letech směřovat vzniklo hned několik videí, z nichž každé je zaměřeno na jeden konkrétní obor. Videa jsou opravdu povedená a slouží jako nádherný průřez toho, co všechno ESA dělá a že má být na co pyšná. Nezbývá než doufat, že ministři na začátku prosince rozhodnou zodpovědně a umožní této agentuře i nadále realizovat zajímavé mise.

  • Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

    Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

    Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

  • Podpovrchový rezervoár ledu na Marsu

    Podpovrchový rezervoár ledu na Marsu

    Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.

  • I druhý požár v útrobách lodi Cygnus skončil úspěchem

    I druhý požár v útrobách lodi Cygnus skončil úspěchem

    Už když se v pondělí od Mezinárodní vesmírné stanice oddělila loď Cygnus, psali jsme na našem webu, že to ještě není konec její služby. Kromě vypuštění cubesatů Lemur se čekalo hlavně na experiment Saffire-II. Ten spočívá v zapálení několika velkých testovacích vzorků a z hlediska bezpečnosti se nedá provádět na obydlené stanici. Již nepotřebná zásobovací loď bez posádky a mířící k zániku v atmosféře je k tomuto účelu ideálním prostředím.

  • SpaceX má další vědecký náklad

    SpaceX má další vědecký náklad

    Po každou společnost, která se věnuje poskytování nosných raket je každá zakázka na dopravu nákladu na oběžnou dráhu vítaná, nicméně vědecké družice hrají v tomto směru prim. Společnost SpaceX se v těchto dnech dohodla s NASA na vynesení družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), která bude z oběžné dráhy sledovat vodní plochy na celé planetě.

  • Nafukovací modul už přináší první poznatky

    Nafukovací modul už přináší první poznatky

    Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají.

  • Webbův teleskop se otřese v základech

    Webbův teleskop se otřese v základech

    Pokud čas od času sledujete webkamery umístěné v čisté místnosti Goddardova střediska, jistě jste si všimli, že na nich nevidíte dalekohled Jamese Webba, na kterém se tu v minulých měsících pracovalo. Tento unikátní astronomický přístroj totiž opustil čistou místnost a vydal se jen o kousek dál – na speciální vibrační stůl, kde podstoupí vibrační zkoušky. Ty budou mít za úkol ověřit, zda sestavený teleskop bez problémů přečká chvění při startu rakety. Vibrační testy jsou komplexními zkouškami, při kterých je testovaný objekt rozechvíván při různých frekvencích. Na teleskop budou čekat i akustické zkoušky, protože startující raketa pochopitelně vytváří i velký hluk. V dnešním článku Vám přinášíme fotky z toho, jak teleskop nejprve v čisté místnosti dostal ochranný obal a následně se vydal na cestu k vibračnímu stolu.

  • Nová mezinárodní stanice? Minimálně dva obytné a laboratorní moduly, říká Michal Václavík

    Nová mezinárodní stanice? Minimálně dva obytné a laboratorní moduly, říká Michal Václavík

    Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy nap ovrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, proto jsme kontaktovali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗