Články

  • Unikátní setkání fanoušků SpaceX

    Unikátní setkání fanoušků SpaceX

    Jelikož moc dobře víme, že naše čtenáře velmi zajímají novinky kolem americké společnosti SpaceX, máme tu pro Vás informaci, která Vás jistě zaujme. Chystá se totiž neformální setkání fanoušků této společnosti, které se uskuteční mezi svátky ve Zlíně. Akce nese název Zlínské přistání a uskuteční se v úterý 27. prosince od 17:00 ve zlínském hotelu Baltaci Atrium (Plzeňská Restaurace) 651 Lešetín II. Na akci nebude žádná přednáška, ale určitě bude o čem mluvit. Vždyť tohle setkání proběhne jen pár dní po plánovaném návratu Falconu 9 do služby (ten je zatím plánován na 16. prosince). Zlín je navíc velmi blízko i pro fanoušky SpaceX ze Slovenska.

  • Změny v ruském Federálním kosmickém programu

    Změny v ruském Federálním kosmickém programu

    V březnovém článku jsme pro vás přeložili z ruštiny komplexní tabulku kosmických těles, které mají být podle tehdy schváleného Federálního kosmického programu vyneseny v období let 2016 – 2025. V tabulce jsou obsaženy jen kosmické mise, které jsou financovány ze státního rozpočtu v rámci FKP. Nejsou tu tedy vojenské satelity, navigační družice Glonass ani komerční kosmické starty zahraničních družic. Ze čtyř ročně plánovaných startů pilotovaných lodí Sojuz MS do roku 2018 jsou zde uvedeny dva, neboť polovina křesel je vyhrazena pro NASA.

  • ŽIVĚ: Raketa Vega vynáší tureckou družici

    ŽIVĚ: Raketa Vega vynáší tureckou družici

    Pokud se všechno podaří, zapálí se dnes ve 14:51 našeho času motor P80 tvořící první stupeň nejslabší evropské rakety Vega. Z kosmodromu v Kourou vynese na oběžnou dráhu tureckou družici Göktürk-1A, který má z polární oběžné dráhy snímkovat Zemi s vysokým rozlišením (až 50 cm).Pro Vegu se bude jednat o osmý start. V dnešním článku Vám nabídneme možnost živě sledovat celý průběh startu a zároveň se můžete podívat i na video od Arianespace, které se věnuje vysvětlení základních informací ohledně této aktuální mise.

  • Thomasův fotokoutek (2)

    Thomasův fotokoutek (2)

    Děkujeme! To je asi nejlepší slovo, jakým můžeme zahájit aktuální článek. Velmi mile nás překvapilo, jak kladně jste minulý týden přijali první díl našeho seriálu Thomasův fotokoutek, ve kterém Vám chceme přinášet fotky, které na ISS pořídil francouzský astronaut Thomas Pesquet a které nasdílel na své profily na sociálních sítích. Máme opravdu velkou radost, že se Vám nový projekt líbí a ani tento týden Vás nepřipravíme o fotky i s přeloženými originálními popisky přímo od autora ze země galského kohouta. Čekají nás krásné pohledy na Zemi, ale nahlédneme i pod pokličku experimentů, které na stanici probíhají.

  • Vesmírné výzvy – listopad 2016

    Vesmírné výzvy – listopad 2016

    Listopad nenabídl žádné bombastické události což je na jednu stranu škoda, protože nás nečekalo žádné vytyčení nových cílů či představení přelomových technologických kousků, ale na druhou to znamená, že také nedošlo k žádné významné havárii, která by uzemnila některé rakety či odsunula mise, na něž se fanoušci kosmonautiky těší.

  • Kosmotýdeník 220 (28.11. – 4.12.)

    Kosmotýdeník 220 (28.11. – 4.12.)

    Když se týden chýlí ke konci, je čas si připomenout nejdůležitější momenty, které během něj přinesla kosmonautika. Jsme velmi rádi, že Vás můžeme přivítat u již 220. vydání našeho seriálu Kosmotýdeník, který si klade za úkol informovat naše čtenáře o všech událostech, které by jim rozhodně neměly utéct. Dnes se podíváme do San Francisca a ukážeme si, co dokáží satelity zjistit z oběžné dráhy. Nevynecháme ani aktuální informace o největší události končícího týdne, tedy o havárii rakety Sojuz-U se zásobovací lodí Progress MS-04.

  • Další sklizeň na ISS

    Další sklizeň na ISS

    Když v roce 2014 proběhla na ISS první sklizeň salátu, bylo této zprávy všude plno. Tehdy se ještě vzorky nekonzumovaly, ale zamířily na Zemi pro laboratorní testy. O rok později si už Scott Kelly a jeho kolegové pochutnávali na salátu a také se o tom hodně psalo. A nyní došlo na ISS k další sklizni a je ticho po pěšině. Jelikož si myslíme, že jde o zajímavou událost, která si zaslouží připomenutí, rozhodli jsme se vydat tento článek. V roli zahradníka byl Robert Kimbrough, který si na odpolední svačinku podle plánu sebral několik lístků červeného římského salátu, o které se předtím měsíc staral.

  • Jak vyrobit kolečka pro ledové světy?

    Jak vyrobit kolečka pro ledové světy?

    Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.

  • Zlaté české ručičky: Z Klatov na nejsilnější evropskou raketu

    Zlaté české ručičky: Z Klatov na nejsilnější evropskou raketu

    V rámci našeho nepravidelného seriálu se snažíme našim čtenářům přinášet informace o tom, jak se daří českým firmám v tak špičkovém technickém oboru, jakým kosmonautika je. Češi jsou velmi šikovní a máme být na co hrdí. To dokládá i společnost Aerotech Czech, která v Klatovech vyrábí hned dva díly, které nachází uplatnění na nejsilnější evropské raketě – Ariane 5. Jako náhledový obrázek článku jsme použili infografiku, která ukazuje, kde můžeme oba díly najít. Na první pohled je jasně vidět, že jak aerodynamický kryt (vyznačen horní červenou elipsou), tak i teplotní ochranu trysky (viz dolní červená elipsa) najdeme na postranních urychlovacích blocích na tuhá paliva.

  • Progress MS-04 zničen při havárii rakety

    Progress MS-04 zničen při havárii rakety

    Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗