Články

  • Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

    Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

    Dušan Majer10 komentářů

    Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

  • Pár detailů o pilotované premiéře SLS

    Pár detailů o pilotované premiéře SLS

    Dušan Majer53 komentářů

    Jak jsme Vás již v průběhu tohoto týdne informovali, dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot seznámil své podřízené s myšlenkou, zda by nemohli astronauti letět na misi EM-1, která měla být původně nepilotovaná. NASA nyní udělá studii proveditelnosti, která ověří úroveň rizika a také potřebné změny na hardwaru. Včera kosmická agentura uspořádala tiskovou telekonferenci, na které zástupci NASA odhalili alespoň několik základních informací o tom, jak by vypadala premiéra SLS a Orionu, pokud by do ní skutečně usedli lidé.

  • Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen

    Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen

    Karel Zvoník29 komentářů

    Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále. Google v průběhu ledna potvrdil pět finalistů, kteří se ještě tento rok mají pokusit o přistání svých robotů na Měsíci, protože pokud chtějí pomýšlet na výhru, je třeba vše stihnout nejpozději do 31. prosince 2017. Moc času tedy nezbývá a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to někomu nakonec skutečně povede. Jen připomenu, že hlavní cenou soutěže je částka 20 milionů dolarů a výherní tým musí dopravit na Měsíc robota, který na povrchu absolvuje alespoň 500 metrů dlouhý přesun a odvysílá zpět na Zemi data, fotografie a video a pokud by splnil i bonusová zadání, může si jeho tým připsat dalších 5 milionů dolarů. Zmíněné odměny však nejsou konečné. Projekt podpořili i různé jiné instituce…

  • Pět tun zásob na ISS za jediný den

    Pět tun zásob na ISS za jediný den

    Dušan Majer32 komentářů

    Posádka na ISS zažila opravdu velmi rušných 24 hodin. Během takto krátkého časového rámce se k Mezinárodní vesmírné stanici připojily hned dvě zásobovací lodě – Dragon CRS-10 od SpaceX a ruský Progress MS-05. Původně měl být mezi oběma stroji o den větší rozestup, ale středeční přibližování Dragonu se muselo zastavit kvůli chybným údajům, které dostal palubní počítač. Obě lodě dovezly na stanici srovnatelné množství zásob – okolo dvou a půl tuny, takže posádka má o pět tun nákladu více, než před několika hodinami. V dnešním článku si připojení obou lodí připomeneme.

  • ESA – 20. díl – Formule 1 na oběžné dráze

    ESA – 20. díl – Formule 1 na oběžné dráze

    Michael Voplatka34 komentářů

    Ačkoli se valná většina hmoty zemské atmosféry nachází pouhých několik kilometrů nad povrchem naší planety, její nejřidší vrstvy sahají stovky kilometrů vysoko. Stopy plynného obalu Země dokonce dokážeme detekovat i několik tisíc kilometrů nad povrchem. Tento fakt přímo ovlivňuje použitelnost satelitů na nízkých oběžných drahách. Mnohé družice se totiž potřebují dostat co nejblíže k zemskému povrchu kvůli maximalizaci rozlišovacích schopností palubních přístrojů. Na druhou stranu by ale měly zůstat raději co nejvýš, aby je ojedinělé částice atmosféry nebrzdily a nesnižovaly tak jejich rychlost a tím pádem i oběžnou dráhu. Mezi těmi nejníže pohybujícími se oběžnicemi Země zaujímá speciální místo jeden rekordman. Družice, která vypadá zcela jinak než všechny ostatní. Družice, jejíž design využíval některé prvky letadel. Družice, která se pohybovala na samotné hranici zániku – evropský průzkumník zemského gravitačního pole GOCE.

  • Nekonečno Jana Kaplického

    Nekonečno Jana Kaplického

    Karel Zvoník22 komentářů

    Pokud máte rádi náš seriál „Vesmírná architektura“, mohla by vás zajímat informace o právě probíhající retrospektivní výstavě JKOK v Praze, která je zaměřená na průřez tvorbou architekta a vizionáře Jana Kaplického, o kterém byla řeč v tomto díle seriálu Vesmírná architektura. Na výstavě s podtitulem Nekonečno Jana Kaplického jsou poprvé k vidění dosud nepublikovaná a nezveřejněná díla a právě k těm patří i některé návrhy jeho společnosti Future Systems pro NASA, které Jan vypracoval spolu s Davidem Nixonem. Přijměte tedy touto cestou malou pozvánku na nevšední výstavu, která vám může zpříjemnit některé všední dny. Expozici najdete v Galerii Tančící dům v Praze a to až do dvanáctého března. Otevřeno je každý den od 9 do 20 hodin. Výstava je rozdělena do tří tématických částí, ve kterých jsou k vidění nejen Kaplického působivé architektonické návrhy, ale i dekorační předměty, modely, šperky a hodně nevšední futuristický nábytek připomínající kulisy ze sci-fi filmů.

  • Spitzer objevil fascinující planetární soustavu

    Spitzer objevil fascinující planetární soustavu

    Michael Voplatka45 komentářů

    Včera v sedm hodin večer našeho času NASA TV vysílala tiskovou konferenci, na které byl oznámen opravdu vzrušující objev celkem sedmi exoplanet obíhajících červeného trpaslíka vzdáleného pouze 39 světelných let od Slunce. To by ještě nebylo nic tak mimořádného. V dnešní době známe již přes 3000 planet mimo Sluneční soustavu a dalších více než 2000 jich čeká na potvrzení. To, co řečený objev činí tak výjimečným, je fakt, že všech sedm exoplanet má velikost srovnatelnou se Zemí a tři z nich dokonce obíhají svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně.

  • Dragon zastavil přibližování – další pokus zítra

    Dragon zastavil přibližování – další pokus zítra

    Dušan Majer69 komentářů

    Loď Dragon během dnešního přibližování k ISS postihl problém se softwarem. Konkrétně šlo o tzv. RGPS filtr relativního GPS, který slouží k určování polohy Dragonu v prostoru. Přibližování do té doby probíhalo naprosto v pořádku, loď od SpaceX měla dokonce čtvrt hodiny náskok oproti plánu, ale ve vzdálenosti cca. 1200 metrů od stanice se objevily tyto problémy. Z bezpečnostních důvodů tak bylo rozhodnuto o zastavení přibližovacího manévru s tím, že další pokus přijde zítra dopoledne našeho času.

  • Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

    Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

    Dušan Majer17 komentářů

    Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s ruskou legendou

    ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s ruskou legendou

    Dušan Majer35 komentářů

    Všechno má svůj konec – i služba rakety Sojuz-U, která sloužila stěží uvěřitelná čtyři desetiletí! Zítra ráno našeho času se vydá na svou poslední misi, při které má vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Progress MS-05 určenou pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Uzavře se tak příběh jedné z historicky nejpoužívanějších raket, které vzniklo téměř 800 exemplářů. To už je pořádný důvod k tomu si třeba trochu přivstat a podívat se na náš živý, česky komentovaný přenos.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗