Články

  • Tajomný špión pri ISS

    Tajomný špión pri ISS

    Keď sa povie 1. mája 2017, mnohí fanúšikovia kozmonautiky si istotne spomenú na štart rakety Falcon-9 s misiou NROL-76, po ktorom mohli sledovať efektné zábery na pristátie prvého stupňa na Myse Canaveral. Počas tohto pristávania však mimo svetiel reflektorov pokračoval druhý stupeň v plnení primárneho cieľa tohto štartu, ktorým bolo vynesenie tajného nákladu pre americkú vojensko-spravodajskú agentúru NRO (National Reconnaissance Office). Nebolo nič nové, že štart pre túto agentúru, ktorá má na starosti flotilu amerických špionážnych satelitov všemožného druhu obostierali od začiatku veľké tajnosti, o akýchkoľvek technických detailoch nákladu, či misie, ktorú má plniť nepadlo v oficiálnych prehláseniach ani slovo, oficiálne utajená bola aj jeho plánovaná dráha či dokonca mená pracovníkov SpaceX, ktorý sa podieľali na jeho integrácii s raketou. Neskôr po štarte bolo zverejnené len toľko, že bol plne úspešný a zo strany NRO už nasledovala len nepreniknuteľná hradba skalopevného ticha. Avšak tajomný príbeh nákladu z misie NROL-76 sa týmto len začínal…

  • Naším cílem nejsou clickbaity

    Naším cílem nejsou clickbaity

    Hned na začátek nezbytné upozornění: V tomto článku nenajdete žádné informace o kosmonautice. Pokud je hledáte, jste na špatném článku. V tomto článku bude řeč o něčem, co nesouvisí s kosmonautikou, ale spíše s naším webem. Pravidelní čtenáři vědí, že jen zcela výjimečně využíváme článku k tomu, abychom sdělili nějaké stanovisko, které souvisí s provozem našeho webu. K této možnosti sáhneme pouze tehdy, když je podnětů více a nestačí už reagovat jen na jednotlivé komentáře, ale je potřeba předat zprávu většímu okruhu čtenářů, což je i tento případ.

  • Zajímavosti o JWST od NASA v češtině

    Zajímavosti o JWST od NASA v češtině

    Náš jazyk rozhodně nepatří mezi nejrozšířenější na světě. Proto potěší, když se s češtinou setkáme na místech, kde bychom to příliš nečekali – třeba na webu NASA. Agentura se rozhodla, že rozšíří informace o chystaném dalekohledu Jamese Webba do celého světa a proto připravila stránku se základními informacemi o tomto teleskopu hned v několik jazycích. Kromě Katalánštiny, tradiční a zjednodušené čínštiny, dánštiny,nizozemštiny, angličtiny, estonštiny, finštiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny, japonštiny, lotyštiny, norštiny, portugalštiny, ruštiny, španělštiny, švédštiny, či dothračtiny došlo i na češtinu. Takže ještě jednou připomínáme, že níže přiložený obrázek jsme nepřekládali, jako to děláme u infografiky. Níže přiložený obrázek přikládáme tak, jak jej NASA vystavila na svém webu. Je nám jasné, že informace obsažené v tomto obrázku nebudou pro naše tradiční čtenáře nové. Ale i tak věříme, že třeba začátečníkům může tento obrázek pomoci.

  • Studie obřího superteleskopu – dočkáme se?

    Studie obřího superteleskopu – dočkáme se?

    Do vesmíru ještě ani neodstartoval Dalekohled Jamese Webba a vědecká obec už začíná nesměle pokukovat po jeho nástupci. Celý projekt je zatím pouze ve fázi hledání koncepce. Odborníci zatím vypracovali čtyři scénáře  pro obří teleskop, který by mohl startovat někdy ve třicátých letech. K jeho stavbě chtějí využít nových poznatků na poli optiky a detektorů, ale i toho, že bude k dispozici mimořádně silná raketa SLS. Výsledný teleskop by prý mohl provést revoluci v tom, jak astronomové sledují potenciálně obyvatelné planety, černé díry a nejstarší galaxie. V článku sice není mnoho obrázků, protože projekty jsou na samotném začátku, ale i přesto je dobře vidět, že se máme na co těšit.

  • Privatizace kosmického teleskopu?

    Privatizace kosmického teleskopu?

    Spitzerův teleskop možná čeká zajímavá budoucnost. NASA nevylučuje, že by jeho provoz mohl od státní agentury převzít soukromý provozovatel, nebo akademická instituce. V roce 2019 totiž vyprší období financování tohoto projektu ze strany NASA. Tento infračervený teleskop startoval v roce 2003 a měl fungovat pět let – technika sice funguje, dalekohled posílá informace o vzdálených galaxiích, ale i o planetách a asteroidech v naší soustavě, ovšem jak se stále vzdaluje od Země, zhoršují se možnosti komunikace s ním. Přesto má stále co nabídnout. NASA však kvůli omezenému rozpočtu musí dvakrát rozhodovat, kterou misi ještě zachová a které se vzdá.

  • Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

    Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

    V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Globální sledovač větrů

    Globální sledovač větrů

    Evropská kosmická agentura finišuje s přípravami vědecké družice Aeolus, která bude z heliosynchronní dráhy ve výšce 320 kilometrů monitorovat rychlost, směr a výšku vzdušných proudů. Naměřená data odešle každých devadesát minut na pozemní stanici na Špicberkách a díky tomu umožní sledovat vzdušné proudění na Zemi prakticky v přímém přenosu. Pochopení proudění větrů umožní vylepšit předpovědi počasí, ale také zlepší možnosti rozhodování v extrémních případech, kdy počasí přímo ohrožuje lidské životy.

  • Soukromý miniraketoplán se zkouší v Kalifornii

    Soukromý miniraketoplán se zkouší v Kalifornii

    Testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser pro zkoušky v atmosféře v této době podstupuje zkoušky brzdícího a zatáčecího systému. Už na konci letošního roku by se měl dočkat letové zkoušky, která otevře další testovací možnosti. Cílem společnosti Sierra Nevada Corporation je vyvinout stroj schopný zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici a dopravovat náklad zpět na Zemi. Prvním krokem k tomuto cíli je plnorozměrový testovací exemplář Dream Chaseru, který je připojený za automobil. Ten se vždy rozjede na potřebnou rychlost a miniraketoplán otestuje své brzdy a další systémy, které budou klíčové pro úspěšné zakončení ostrých misí.

  • Další odklady soukromých pilotovaných lodí

    Další odklady soukromých pilotovaných lodí

    Odklady jsou bohužel běžnou součástí kosmonautiky a ani vývoj soukromých lodí pro posádku není výjimkou. Zatímco ještě v březnu letošního roku platilo, že SpaceX pošle na oběžnou dráhu nepilotovaný Crew Dragon letos v listopadu a pilotovaný k ISS v květnu 2018, tak teď už je všechno jinak. Aktuální zpráva z NASA ukazuje, že letos se startu Crew Dragonu nedočkáme ani v nepilotované formě. V dnešním článku se tedy podíváme na to, jaké termíny jsou nyní v platnosti a jak si stojí konkurent SpaceX – firma Boeing s lodí Starliner.

  • TOP5 – Nejrychlejší sondy

    TOP5 – Nejrychlejší sondy

    Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗