Články

  • Větrná družice ve vakuové komoře

    Větrná družice ve vakuové komoře

    Evropská družice Aeolus právě prochází závěrečnou testovací fází, která ověří chování důležitých systémů, které budou potřeba pro ostrý provoz ve vesmíru. Na jaře byla družice ve francouzském Toulouse v hale firmy Airbus Defence and Space, kde se ověřovala její odolnost vůči vibracím a hluku při startu a v květnu vyrazila do belgického Liége.  Družice tady bude celý další měsíc umístěna v komoře, ze které již byl odčerpán veškerý vzduch. Během příštích 33 dní se bude testovat třeba schopnost generování ultrafialových laserových pulsů nebo schopnost zamíření.

  • Naděje na Falcon Heavy v letošním roce stále žije!

    Naděje na Falcon Heavy v letošním roce stále žije!

    Jednou z nejpalčivějších otázek nejbližších týdnů, která láme hlavu mnoha fanouškům kosmonautiky, jsou spekulace o tom, zda SpaceX stihne premiéru své těžkotonážní rakety Falcon Heavy ještě v letošním roce. V minulých měsících se sice zdálo, že už se to nestihne, ale události z posledních týdnů včetně náznaků ze samotné firmy naznačují, že by se to přece jen mohlo podařit. Aktuálně to podle webu nasaspaceflight.com vypadá, že bychom se startu mohli dočkat na konci prosince, což je termín opravdu na hraně, ale naděje, že letos uvidíme start nové nejsilnější rakety současnosti, stále žije. Téměř jisté je, že do konce roku uvidíme fotky sestaveného kolosu na startovní rampě.

  • Zavolejte si do vesmíru!

    Zavolejte si do vesmíru!

    S tímto titulkem přišla ESERO, což je v Česku tzv. Vzdělávací kancelář Evropské vesmírné agentury. Ačkoli je tento vzkaz mířen především k žákům, studentům a jejich učitelům, věříme, že si tato aktivita zaslouží pozornost i v širší komunitě fanoušků kosmonautiky. Vždyť tím zlatým hřebem na programu celého odpoledne, který proběhne 4. prosince na ČVUT, bude první živý videohovor z našeho území s kosmonautem na Mezinárodní vesmírné stanici, Italem Paolo Nespolim. Místo konání akce je nám všeobecně známé, protože se zde nedávno uskutečnilo velmi hojně navštívené setkání s jediným Čechem ve SpaceX, Davidem Pavlíkem (a nečekaně také jedním z bývalých designerů Tesly Ottou Fabri). 4. prosince zde proběhne celodenní akce pro učitele a žáky, takže věříme, že pokud tyto řádky čtete, jistě projevíte zájem se zúčastnit osobně.

  • Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?

    Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?

    Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy. Vědci zjistili, že kůra na Ceres je tvořena směsí ledu, solí a hydratovaných materiálů, které byly zapojeny do dávné a možné i geologicky nedávné aktivity. Stejně tak se zdá, že tato kůra nejvíce odpovídá přítomnosti dávného oceánu. Druhá studie částečně z té první vychází a předpokládá existenci měkčí a snáze deformovatelné vrstvy pod tuhou povrchovou kůrou, což by mohla být známka přítomnosti zbytků kapaliny, která tu zůstala jako pozůstatek po dávném oceánu.

  • ŽIVĚ: Minotaur-C startuje z Kalifornie

    ŽIVĚ: Minotaur-C startuje z Kalifornie

    Dnes ve 22:37 našeho času by měla v Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Minotaur-C, která zhruba 12 minut po startu vypustí na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů hned několik družic. Jedná se o čtyři družice Dove a šest družic SkySat, které jsou sice malé, ale zato velmi výkonné. Úkolem družic Dove bude pořizovat snímky Země ve vysokém rozlišení a různých spektrech. V minulých letech se jich dostalo do vesmíru už 271 a dnes nasbírají každý den více snímků, než kterýkoliv jiný komerční poskytovatel těchto služeb. SkySat zase sází na sestavu sedmi družic, která se již brzy rozšíří na třináct. I jejich úkolem je pořizovat snímky Země ve vysokém rozlišení. Raketa Minotaur C je určena pro vládní i komerční zákazníky, přičemž využívá čtyři stupně na tuhé palivo vyrobené firmou Orbital ATK. Tyto motory ale slouží a sloužily i na jiných raketách jako je Pegasus, Taurus, nebo Minotaur, ale i na vojenských střelách, které mají sestřelovat nepřátelské rakety.

  • StatistiX: 3. díl – SpaceX v roce 2014

    StatistiX: 3. díl – SpaceX v roce 2014

    V prvních dvou dílech našeho seriálu jsme nejdříve zevrubně rozebrali počínání SpaceX a jejich rakety Falcon 1 v letech 2006 – 2009 a poté jsme poněkud podrobněji analyzovali výkony rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon v letech 2010 – 2013. Za těchto osm let, což je v měřítku kosmonautiky poměrně krátká doba, dokázala firma SpaceX doslova z ničeho vybudovat konkurenceschopnou soukromou raketu dopravující náklady na oběžnou dráhu a navíc také první soukromou kosmickou loď pravidelně zásobující Mezinárodní vesmírnou stanici. Po těchto několika málo letech pokusů, testování, omylů, havárií i úspěchů se v dnešním díle zaměříme pouze na jeden rok v historii SpaceX. Rok 2014 byl totiž prvním, o kterém můžeme s jistotou říci, že v něm firma skutečně vstoupila do operačního provozu a nasadila velmi slušné tempo startu svých raket. Pojďme si tedy shrnout rok 2014 v podání SpaceX.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší korejskou družici

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší korejskou družici

    SpaceX se dnes možná dočká již třetího startu v průběhu října. Na rampě 39A už stojí raketa Falcon 9, která by měla dnes večer vynést telekomunikační družici KoreaSat-5A, která pokryje televizním signálem oblast Jižní a jihovýchodní Asie. Jelikož nejde o těžký náklad (družice váží jen kolem tří a čtvrt tuny), pokusí se nově vyrobený první stupeň rakety opět přistát na mořské plošině. Pokud Vás tedy šestnáctá mise SpaceX v letošním roce zajímá, budeme rádi, když se připojíte k našemu živě a česky komentovanému přenosu.

  • Průzkumník temné energie čelí zdržení

    Průzkumník temné energie čelí zdržení

    Není to tak dávno, co jsme vydali článek o evropské sondě Euclid, která má za úkol pomoci pochopit temnou energii a temnou hmotu, které tvoří většinu vesmíru, ale nemůžeme je běžnými metodami pozorovat. V článku jsme psali, že ke startu by mohlo dojít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020. Nyní je však tento termín v ohrožení. Testování amerických detektorů totiž odhalilo technické závady, jejichž odstranění posune termín dokončení vědeckého vybavení. Podle vyjádření astrofyzikálního oddělení NASA by tak mohl být ohrožen i termín startu celé mise.

  • Vulcain 2.1 – Evropský krasavec

    Vulcain 2.1 – Evropský krasavec

    Desátého října dorazila na testovací středisko Německé kosmické agentury DLR v Leopoldhausenu speciální zásilka. Jednalo se o demonstrátor letového modelu nového evropského kryogenního motoru Vulcain 2.1, jehož snímek najdete pod tímto odstavcem. Motor je vysoký 3,7 metru a v nejširší části dosahuje průměru 2,5 metru.  Není to tedy žádný drobeček, však také váží skoro dvě tuny. Pro náhledový snímek jsme využili fotku z výroby jeho trysky, která obsahuje 50 kg dílů vyrobených na 3D tiskárně. V ostrém provozu by měl tento motor ve vakuu generovat tah 135 tun. Tento nový motor má létat na nové evropské raketě Ariane 6.

  • Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)

    Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)

    Pokud se součástí Vaší neděle stal Kosmotýdeník, máme pro Vás jeho další díl. Podíváme se v něm na ISS, kde nově instalovaný vědecký přístroj začal posílat první užitečná data, ale navštívíme také floridský kosmodrom, na kterém se pomalu ale jistě blíží obnovení provozu na rampě, kterou před rokem zničila exploze Falconu 9. Kromě toho se podíváme i na ISS, kde astronauti sklízeli kosmickou zahrádku a obohatili si tak svůj jídelníček. Chybět nebudou ani tradiční rubriky jako je snímek či video týdne.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗