Indická družice GSAT-6A, jejíž start jste mohli ve čtvrtek 29. března sledovat živě, má problém. Tato družice pro armádní komunikaci se totiž po zážehu neplánovaně odmlčela, což může být známkou vážné závady. K problémům došlo méně než dva dny po jinak bezvadném startu rakety GSLV. Indická kosmická agentura ISRO včera (v neděli 1. dubna) potvrdila, že na družici došlo k anomálii a dodala, že pozemní operátoři pracují na obnovení komunikace s družicí.
Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.
Teprve nedávno obletěla svět další šokující zpráva o převratném kroku vizionáře Elona Muska. Našemu týmu z redakce Kosmonautix se podařilo získat exkluzivní informace o produktu, který bude už velmi brzy dostupný také u nás. Gwynne Shotwell, provozní ředitelka SpaceX, na nedávné konferenci na Stanfordově univerzitě představila hned několik zajímavých informací o tomto novém, převratném produktu, který by už velmi brzy mohl vstoupit na světový trh. Doslova uvedla, že pokud se podaří dotáhnout vše do konce, mohla by novinka z produkce SpaceX znamenat malý převrat. Jsme proto velice hrdí na to, že Vám můžeme s dostatečným předstihem představit Muskohled. A věřte, že všechny zprávy, které se nám zatím podařilo zjistit, jsou vesměs pozitivní a hovoří dokonce o malé revoluci, ale nepředbíhejme.
Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
Mezi již tradiční projekty Astronomické expedice patří stavba funkčních modelů raket. Poslední tři roky se ke stavbě a vývoji raket mimo jiné využila technologie 3D tisku, která poskytla nové možnosti a urychlení vývoje nových a snadno replikovaných raket. Celý tento projekt začal před několika lety, kdy si účastníci Astronomické expedice každoročně stavěli malé raketky z papírových ruliček s modelářským raketovým motorkem. Takovéto raketky vyletěly do výšky několika stovek metrů. Raketky měly mezi expedičníky úspěch a hledala se stále nová vylepšení.
Vandenbergova základna se dnes odpoledne našeho času stane svědkem startu rakety Falcon 9. Na polární dráhu by měl nosič firmy SpaceX dopravit dalších deset družic Iridium Next, které postupně nahradí stárnoucí družice Iridium. Při tomto startu se sice nechystá přistání prvního stupně, ale jelikož na volné moře vyplula loď Mr. Steven, mohli bychom se dočkat alespoň pokusu o záchranu aerodynamického krytu. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu živě a česky komentovanému přenosu.
Harmonogram posledních dní je z hlediska startů a statických zážehů SpaceX velmi slušně nabitý. 25. března se na Vandenbergově základně zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9. Tento start s deseti družicemi iridium Next ještě neproběhl (pokud se nic nepokazí, mělo by se letět dnes odpoledne našeho času) a už tu máme neklamný důkaz toho, že se SpaceX připravuje na další misi. Tentokrát ale na opačném konci Spojených států. Na floridské rampě číslo 40 totiž ve středu 28. března večer našeho času proběhl statický zážeh Falconu 9. Tato raketa bude mít za úkol na začátku dubna vynést k ISS zásobovací loď Dragon s téměř třemi tunami nákladu.
Indická raketa GSLV Mk.II již stojí na startovní rampě kosmodromu Šríharikota, odkud by měla dnes ve 13:26 našeho času vypustit telekomunikační družici GSAT-6A. Jejím úkolem bude vysílání v pásmu S a zajištění mobilního signálu pro vládní a armádní složky. Může jít již o pátou úspěšnou misi v řadě od návratu do služby tohoto nosiče v roce 2014. Aktuální mise je ale zajímavá i díky tomu, že Indové na této raketě představí hned několik novinek. Kupříkladu druhý stupeň rakety dostal novou verzi motoru Vikas a změny se dotkly i kryogenního horního stupně. Ten má používat novou metodu vypínání, díky které by mělo být dosaženo přesnějšího hospodaření s pohonnými hmotami. V našem článku budete mít možnost sledovat celý start živě.
Dva zkušení američtí astronauti, kteří již v minulých misích vystoupili několikrát do volného prostoru mají před sebou další úkol. Na konci minulého týdne teprve dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici, ale dnes na ně čeká šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru. Během něj nainstalují bezdrátové komunikační vybavení na vnější části stanice, aby byl orbitální komplex připraven na instalaci pokročilého přístroje pro dálkový průzkum ekosystémů, který má přiletět na stanici ještě letos. Dvěma muži, kteří vystoupí do volného prostoru, není nikdo jiný než Andrew Feustel (zatím šest výstupů) a Richard Arnold (zatím dva výstupy).
Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
