Články

  • Kosmotýdeník 303 (2.7. – 7.7.)

    Kosmotýdeník 303 (2.7. – 7.7.)

    Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Airbus získal dvě zakázky pro návrat vzorků z Marsu

    Airbus získal dvě zakázky pro návrat vzorků z Marsu

    Společnost Airbus bude navrhovat konstrukci dvou klíčových prvků komplexní mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Konkrétně půjde o Sample Fetch Rover a Earth Return Orbiter. První jmenovaný má startovat v roce 2026 a jeho úkolem bude dojet k trubičkám se vzorky, které na povrch Marsu odloží americké vozítko Mars rover 2020. Sample Fetch Rover dopraví vzorky do pouzdra, které se bude nacházet na plošině Mars Ascent Vehicle. Její součástí bude i raketa, která vynese pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu.

  • Nový evropský meteosnímač je slušný macek

    Nový evropský meteosnímač je slušný macek

    Evropa připravuje novou generaci meteorologických družic Meteosat, které dostanou označení MTG – Meteosat Third Generation, tedy třetí generace Meteosatů. Celkem dojde po roce 2021 k vypuštění šesti geostacionárních družic, které by měly sledování naší planety posunout na novou úroveň. V technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC byl v červnu testován model hlavního snímkovacího přístroje FCI pro snímkovací typ těchto družic a z přiložených fotek je krásně vidět, že rozhodně nejde o žádného drobečka. O stavbu tohoto modelu pro strukturální a tepelné zkoušky se postarala firma Thales Alenia Space. Přístroj Flexible Combined Instrument bude mít za úkol poskytovat mimořádně kvalitní měření zemské atmosféry v 16 kanálech rozprostřených ve viditelné a infračervené části spektra.

  • Indie otestovala záchranný systém své lodi

    Indie otestovala záchranný systém své lodi

    Indové sice zatím nedisponují žádnou pilotovanou kosmickou lodí, ale zájem o ni evidentně mají, protože již několik let činí postupné kroky vstříc tomuto cíli. Jeden takový důležitý krok si připsali ve čtvrtek 5. července, když otestovali únikový systém, který by při závadě na raketě odnesl kabinu s posádkou pryč. Testovala se situace, kdy ještě nedošlo ke startu a raketa stále stojí na odpalovací rampě. Dvouhodinové okno se otevřelo v šest hodin ráno místního času, tedy ve 2:30 SELČ a celá zkouška trvající 259 sekund proběhla o hodinu později. Před polednem našeho času pak Indická kosmická agentura ISRO oficiálně potvrdila úspěšné provedení zkoušky.

  • Parker Solar Probe dostala tepelný štít

    Parker Solar Probe dostala tepelný štít

    Nezadržitelně se blíží start sondy Parker Solar Probe, která se dostane ke Slunci výrazně blíž, než jakýkoliv lidský výtvor před ní. Je tedy na čase začít věnovat pozornost přípravám na tento start – 27. června byl na sondu připojen tepelný štít TPS (Thermal Protection System). Sonda PSP během své unikátní mise prozkoumá takzvanou sluneční korónu, což je oblast sluneční atmosféry. S pomocí revolučního tepelného štítu se sonda bude moci dostat pouhých šest a půl milionu kilometrů od spalujícího povrchu naší hvězdy. Právě v této oblasti bude moci provádět kontaktní měření procesů, které ovlivňují jevy v koróně.

  • TOP5: Bizarní objekty fotografované sondami

    TOP5: Bizarní objekty fotografované sondami

    V posledních letech se stalo pravidlem, že jste se každý pátek během července a srpna setkávali se seriálem, který se snažil odhalit pět největších, nejnebezpečnějších, nejhezčích…, zkrátka 5 nej ve spojení s kosmonautikou. Proto jsme se v redakci dohodli, že ani letos tomu nebude jinak. Témat je v zásobě ještě dost a jedinou změnou je, že se u těchto článků setkáte s více autory, než doposud. Věříme, že to pro čtenáře bude příjemné zpestření letních dnů. A nyní už se pojďme podívat, jaké bizarní objekty ve Sluneční soustavě vyfotografovali naši robotičtí průzumníci.

  • Navštivte technologické srdce evropské kosmonautiky

    Navštivte technologické srdce evropské kosmonautiky

    Napadlo Vás někdy, že byste se mohli podívat do těsné blízkosti čisté místnosti, že byste mohli vidět testovací haly, kde probíhají zkoušky skutečné vesmírné techniky? Mysleli jste si, že se s astronauty nikdy nemůžete potkat, že na vlastní oči neuvidíte skutečný letový exemplář nějaké sondy či družice? Tak to se ve všech případech mýlíte. Všechny tyto události můžete zažít relativně snadno a nemusíte kvůli tomu ani opustit Evropu. Sedmého října se totiž jako každý rok na jediný den otevřou dveře Technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku.

  • Přelomové laserové měření na GRACE-FO je aktivní

    Přelomové laserové měření na GRACE-FO je aktivní

    Před několika dny jsme na našem webu psali o úspěšné zkoušce mikrovlnného měřiče vzdálenosti na nedávno vypuštěných americko-německých sondách GRACE-FO. Čtenáři se v diskusi pod článkem velmi zajímali o osud druhého měřícího systému, který využívá laserů. Je to pochopitelné, vždyť mikrovlnné měřiče (byť technologicky starší exempláře) byly už na dřívější misi GRACE. Všechny tazatele jsme museli zklamat, protože informace ohledně testování laserů nebyly k dispozici. Dodávali jsme však, že první zkouška laserů je z technologického hlediska velká věc a NASA se s ní určitě ráda pochlubí. Nyní mám tedy velkou radost oznámit, že 14. června byl poprvé v historii kosmonautiky použit laserový interferometr na měření vzdálenosti dvou družic vzdálených 220 kilometrů.

  • Známe tři výherce knihy Vesmírné osudy

    Známe tři výherce knihy Vesmírné osudy

    V neděli 1. července jsme vyhlásili soutěž o tři výtisky knihy Vesmírné osudy od Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky. Do včerejší půlnoci jste mohli posílat své tipy na soutěžní otázku: Kolik návštěv zaznamenal systém Google analytics na našem blogu v měsíci červnu roku 2018. Do soutěže jsme přijali 184 tipů, jejichž rozptyl byl značný. Tipovali jste různá čísla od 128 po 1 440 021. Nejpřesnější soutěžící se ke správné odpovědi přiblížil na pouhých 977 návštěv. V tomto článku zjistíte, kdo zvítězil, ale ještě než k tomu dojde, chtěli bychom poděkovat všem, kdo se do soutěže zapojili a náš dík patří i vydavatelskému domu Albatros Media, který nám poskytl výtisky Vesmírných osudů do této soutěže.

  • Dobrá zpráva! OSIRIS-REx míří správným směrem

    Dobrá zpráva! OSIRIS-REx míří správným směrem

    Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj druhý korekční manévr DSM-2 (Deep Space Maneuver) a odborníci nyní budou vyhodnocovat data z telemetrie a z pozemních pozorování, aby určili, zda byl zážeh úspěšný. Výsledky jsme se měli dozvědět tento týden. Pár dní uteklo jako voda a NASA mohla prezentovat výsledky. Z naměřených dat vyplývá, že zážeh z 28. června byl provedený úspěšně a sonda je na dráze, která ji prostřednictvím několika dalších korekčních manévrů dovede až k cílovému asteroidu Bennu, ke kterému má přiletět 3. prosince.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗