Články

  • Které soukromé firmy budou zásobovat Gateway?

    Které soukromé firmy budou zásobovat Gateway?

    14. června vydala NASA návrh žádosti pro průmyslové partnery. Jejím obsahem byla snaha zmapovat názory na možnost, že by v budoucnu americké firmy vozily náklad a další zásoby na chystanou stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. První logistická zásilka by zřejmě měla k Měsíci dopravit vědecké experimenty, a zařízení pro program Artemis, v rámci kterého mají lidé v roce 2024 přistát na Měsíci. Vloni na podzim NASA požádala průmyslové partnery o nápady na nejlepší zásobování Gateway. Po této prvotní výzvě, která „mapovala situaci“ se tedy nyní pokročilo o stupínek výše. NASA již chce konkrétní komentáře k logistickému řešení – limitem je 10. červenec letošního roku.

  • Kosmotýdeník 352 (10.6. – 16.6.)

    Kosmotýdeník 352 (10.6. – 16.6.)

    Dnes je závěrečný den týdne a ani tentokrát Vás samozřejmě neošidíme o porci informací k nedělnímu obědu, a jelikož valná většina naší redakce měla nabitý víkend, protože se konal již tradiční sraz Kosmonautix.cz, je tedy na mě abych shrnul to nejzajímavější, co se tento týden událo. V hlavním tématu se zaměříme na zrušený kontrakt společnosti OneWeb, která bude muset své počínání vysvětlit u soudu nebo se krátce se zaměříme na zaseknutý přístroj landeru Insight – HP3.  Tak pojďme na to.

  • OSIRIS-REx má v kapse nový rekord

    OSIRIS-REx má v kapse nový rekord

    12. června provedla americká sonda OSIRIS-REx významný manévr. Vstoupila totiž na novou oběžnou dráhu, která je blíže k povrchu planetky Bennu. Ba co víc! Je to vůbec nejnižší oběžná dráha kolem jakéhokoliv tělesa v historii. Vstupem na tuto dráhu začala pro sondu fáze označovaná jako Orbital B a sonda přelétává pouze 680 metrů nad povrchem planetky. OSIRIS-REx tak překonal vlastní rekord, který ustanovil na začátku roku – tehdy obíhal jen 1,3 kilometru nad povrchem Bennu.

  • Akvanautická mise NEEMO 23 ve znamení žen

    Akvanautická mise NEEMO 23 ve znamení žen

    Tenhle týden začala další z řady každoročních expedic NEEMO. Původně mělo jít o desetidenní projekt, který měl začít 10. června, ale nakonec se ponor odložil na 13. června a akce se zkrátila o jeden den na devítidenní. Tato tradiční akce se koná na základně Aquarius u pobřeží Floridy, kde speciálně složené týmy zkouší techniky a postupy, které by se daly uplatnit během misí do hlubšího vesmíru. Dřívější ročníky již prokázaly užitečnost a přinesly mnoho zajímavých poznatků ohledně řešení výzev jako je třeba prodlužování komunikačního času od odeslání pokynu do jeho přijetí. A to, že nejde o žádné dětské hry, potvrzuje fakt, že akce probíhá pod hlavičkou NASA a v posádce bývají často skuteční astronauti.

  • Sluneční aktivita přeje budoucím pilotovaným misím

    Sluneční aktivita přeje budoucím pilotovaným misím

    Posádky misí Apollo měly štěstí – nejen proto, že se jejich astronauti dočkali nominace a mohli letět k Měsíci, ale také proto, že měli na cestu „dobré počasí“. Nejde přitom o žádné hurikány nebo vlny veder, ale o počasí kosmické. Tento výraz se používá pro záření a nabité částice ve Sluneční soustavě, jejichž původcem je povětšinou Slunce. V srpnu 1972, tedy mezi misemi Apollo 16 a 17 došlo k solární bouři, která uvolnila nebezpečný výron částic. Na Zemi jsme chráněni magnetickým polem, ale mimo něj by podobná událost byla pro astronauty nebezpečná.

  • Jak nové vozítko pomůže připravit lidi na Mars?

    Jak nové vozítko pomůže připravit lidi na Mars?

    O letu lidí k Marsu sní lidstvo již desítky let. Zřejmě bychom se neměli ptát, zda lidé vyrazí k Marsu, správná otázka je, kdy k tomu dojde. Ať už půjde projekt čistě v režii jedné kosmické agentury, o výsledek mezinárodní spolupráce nebo o akci soukromé firmy, jisté je, že se bude jednat o mimořádně složitou misi. Čím jsou plány smělejší a jejich realizace náročnější, tím dříve musí začít příprava, aby v ostrém provozu všechno vyšlo. Možná se to nemusí zdát na první pohled, ale ta příprava probíhá už dnes. NASA příští rok vyšle k Marsu nové průzkumné vozítko a v jeho misi najdeme překvapivě velké množství technologií, které drobnými krůčky vyšlapou cestu pilotované výpravě k Rudé planetě.

  • Brněnská výstava „Tenkrát na Měsíci“

    Brněnská výstava „Tenkrát na Měsíci“

    Po celé prázdniny můžete v Technickém muzeu v Brně navštívit výstavu, která je věnovaná 50. výročí prvního pilotovaného přistání na Měsíci, mise Apollo 11. Vernisáž výstavy proběhla 3. června a navštívit ji můžete až do 29. září. Těšit se můžete třeba na velkoformátové fotografie, nebo na model přistávací nohy lunárního modulu, jejíž součástí je i žebřík. Zájemci si tak mohou sami zkusit, jaké pocity zažíval Neil Armstrong, když dělal onen malý krok pro člověka.

  • Průzkumník kovové planetky má za sebou další milník

    Průzkumník kovové planetky má za sebou další milník

    Americká sonda Psyche je skutečně unikátní. Od začátku je navrhována tak, aby mohla co možná nejlépe prozkoumat typ světa, jaký lidstvo ještě nikdy zblízka nezkoumalo – žádná planeta, měsíc, kometa či planeta navštívené kosmickými sondami totiž nemají tak unikátní složení jako planetka Psyche. Jedná se o kovový svět, který může být pozůstatkem jádra dávné planety. Stejnojmenná sonda má startovat v roce 2022 a už nyní se na svůj úkol pečlivě připravuje. Po pečlivém přezkoumání všech dokumentů ředitelství NASA schválilo vstup mise do závěrečné návrhové a výrobní fáze, která bývá někdy označována také jako Fáze C.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družice Radarsat

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družice Radarsat

    Pokud máte dnes odpoledne volno, pak bychom pro vás měli tip na jeho vyplnění. Už v 16:17 minut našeho času by měla z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Falcon 9, která vynese na oběžnou dráhu hned tři družice. Jedná se o identické exempláře kanadského programu Radarsat, ale kromě startu samotného se můžeme těšit i na další zajímavosti. SpaceX totiž pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl a navíc by měl přistávat na pevnině na vybetonované ploše, kam se zatím přistávalo jen jednou.

  • Hledání místa odběru z Bennu pokračuje

    Hledání místa odběru z Bennu pokračuje

    30. května se na University of Arizona sešla komise SSB (Site Selection Board), která má za úkol vybrat vhodnou lokalitu pro odběr vzorků z planetky Bennu. V rámci tohoto setkání měli za úkol zhodnotit dosavadní kandidátské lokality a zredukovat jejich počet. To je docela logický krok, protože až doposud bylo vytipováno více než padesát zajímavých oblastí. Zužování výběru kandidátů bylo založeno na jednoznačném měřítku – splňuje daná lokalita specifická bezpečnostní kritéria? Hodnotitelé nakonec nechali ve hře 23 kandidátských míst, která splňují požadavky. Dalším krokem v rámci výběru bude zhodnocení dat nasbíraných během fáze Detailní průzkum. Při jejich hodnocení se bude klást důraz na „odběratelnost“, tedy pravděpodobnost, že se vzorek regolitu z tohoto místa podaří odebrat. Tyto informace pak povedou k další redukci kandidátských oblastí.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗