Články

  • Hardware pro misi Europa Clipper

    Hardware pro misi Europa Clipper

    Dušan Majer10 komentářů

    Jupiterův měsíc Europa má podle dosavadních poznatků potenciál k tomu, aby hostil život. Sonda Europa Clipper, která má tento svět prozkoumat, využije velkého množství průletů kolem tohoto měsíce, aby prozkoumala obyvatelnost tohoto oceánského světa. Tato americká vlajková loď kosmického výzkumu, která se vydá do vnější Sluneční soustavy, nedávno prošla mimořádně důležitou fází kritického zhodnocení návrhu. V rámci tohoto procesu experti posuzovali podrobný design sondy, aby se ujistili, že vše odpovídá požadavkům a jer připraveno na kompletaci. Mise Europa Clipper je nyní připravena na plné spuštění výroby a zkoušek hardwaru. Projekt se také posouvá vstříc fázi montáže a zkoušek sondy a jejích špičkových vědeckých přístrojů.

  • Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

    Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových…

  • ŽIVĚ: Přepojení lodi Crew Dragon

    ŽIVĚ: Přepojení lodi Crew Dragon

    Dušan Majer9 komentářů

    Čtyři astronauti, kteří na ISS dorazili v lodi Crew Dragon se v pondělí zase trochu proletí. Pátého dubna se totiž „jejich“ loď oddělí od stanice a na palubě budou všichni členové posádky Crew-1. Zanedlouho se loď opět k ISS připojí – nyní ovšem na jiný dokovací uzel. Důvod této rošády souvisí s přípravou na přílet nových členů posádky koncem dubna, ale i s nadcházejícím doručením nových fotovoltaických panelů na konci letošního léta. NASA TV bude celou událost vysílat živě a vy máte možnost sledovat v tomto článku přímý přenos, který začne ve 12:00 SELČ.

  • Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

    Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

    Lukáš Houška3 komentáře

    Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration 4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.

  • Vesmírná technika: Mars Pathfinder – vědecké vybavení roveru Sojourner

    Vesmírná technika: Mars Pathfinder – vědecké vybavení roveru Sojourner

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Posledně jsme se zaměřili obecně na vozítko Sojourner, zejména na jeho konstrukci. Na konec naší minisérie věnované americké misi Mars Pathfinder jsme si nechali vědecké vybavení tohoto roveru. Na jeho palubě byl sice formálně jediný vědecký přístroj, ale ve skutečnosti bychom zde našli několik různých zajímavých experimentů, které posunuly naše znalosti o Marsu.

  • InSight detekovala na Marsu dva silnější otřesy

    InSight detekovala na Marsu dva silnější otřesy

    Martin Gembec3 komentáře

    Se sondou InSight jsme se minule loučili, když bylo rozhodnuto o konci pokusů zahrabat krtka, přístroj HP3, který měří přechod tepla z nitra planety. Ale když se dokázal dostat jen tak hluboko, jak je sám dlouhý, s dalšími pokusy se přestalo. Nyní může předávat data alespoň z těsně podpovrchové vrstvy. Naopak nejdůležitější přístroj, seismometr SEIS, pracuje nadále. Aby jeho měření bylo co nejpřesnější, má na sobě světlý poklop s drátěnou košilkou dole, který jej má chránit i před nepatrnými otřesy vyvolanými větrem. Nakonec se ukázalo, že otřesy se na něj přenáší i přes komunikační kabel. Bylo proto rozhodnuto, že se jej sonda pokusí zasypat půdou odebranou za pomoci lopatky. Tento proces už započal a ať už tak, nebo onak, nese to své ovoce v detekci dalších silnějších otřesů.

  • Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

    Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým…

  • První test iontového pohonu stanice Gateway

    První test iontového pohonu stanice Gateway

    Dušan Majer8 komentářů

    Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.

  • Agnilet: první 3D tištěný raketový motor

    Agnilet: první 3D tištěný raketový motor

    Karel Zvoník11 komentářů

    V současné době po celém světě vzniká celá řada kosmických startupů. Některé se zabývají stavbou družic, jiné vyvíjejí software nebo hardware a jsou tu i takové společnosti, které vyvíjejí vlastní nosiče. Podobným způsobem kdysi vznikla i společnost SpaceX, která je v současnosti nejúspěšnější kosmickou společností na světě! Tyto malé společnosti jsou známé hlavně z USA nebo Evropy a Číny. Téměř neznámé jsou ovšem startupy například z Indie a přitom i mají i zde co nabídnout. Navíc velké kosmické agentury po celém světě čím dál častěji pomáhají a spolufinancují projekty malých soukromých subjektu. Moc dobře si totiž uvědomují výhody, které to přináší. SpaceX je vzornou ukázkou a pro mnohé i jakou si šablonou. My tentokrát představíme jednu společnost a její raketový motor z druhé nejlidnatější země na světě. Indická kosmická agentura ISRO se netají tím, že podobné projekty podporuje a naopak by rádi měli podobných firem víc.

  • Vesmírné výzvy – březen 2021

    Vesmírné výzvy – březen 2021

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    I březen byl poměrně pestrý na kosmonautické události. Dočkali jsme se startu slovenské družice GRBAlpha. Mohli jsme obdivovat opakovaný statický zážeh centrálního stupně rakety SLS. Na ISS byly provedeny dva výstupy do volného prostoru. Na Boca Chica se uskutečnily testovací lety Starship SN10 a SN11. Kosmické internetové sítě se rozšířily o balíky družic Starlink 1-17, 1-20, 1-21 a 1-22 a 4. ostrou várku družic OneWeb. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗